Odpoveď byla označena jako užitečná

Myslím, že jsme nikam „nedošli“.
Stále jdeme.

I ti před námi také šli.

Obecně a povrchně – mládež je taková, jakou jsme ji vychovali.

Všechno ale házet na rodiče také nejde.

Je to složité a souvisí, vyplývá to z vývoje společnosti.
Tzv. „mladí“ si cestu nevybírají.
Hledají ji...........­......tak jako my.
Kdysi.
Moc dobrých příkladů kolem sebe nevidí.
Tak se moc nedivme.
Bude hůř.

Upravil/a: quentos

Viděl bych tam 3 hlavní důvody:

1. Demografie. Když před dvaceti až třiceti lety byly ve středoškolském věku početně silné Husákovy děti, tak na maturitní obory, zejména gymnázia, se dostávala skutečně vrstva těch nejlepších. Jestliže dnešní gymnázia mají stejný počet tříd, přitom středoškoláků celkově je, dejme tomu, polovina, tak nemůžeme očekávat, že na gymplech budou tak bystré hlavičky, jako byly ty Husákovy.
2. Atmosféra ve společnosti. S pádem komunismu došlo ke změně vnímání veškerých veřejných institucí. Instituce už nejsou považovány za něco úctyhodného, autoritativního, nadřazeného, ale za zprostředkovatele služeb a veřejných statků pro daňového poplatníka. Což je vcelku správné takto vnímat u policie, soudů, nebo různých úřadů, ovšem u školy je to trochu jinak. Základka ještě může být brána jako služba, jejímž účelem je nalít do hlav každého malého občana aspoň to nejnutnější k životu. Ale na střední škole se už musí student sám ohánět, musí podávat nějaké výkony, aby vůbec obhájil to, že ho na tu školu přijali. To už nefunguje tak, že tatínek platí daně a já chci za to maturitu. A toto nechápou mnozí studenti a ani mnozí rodiče.
3. Tlak státu na „vzdělanost“ občanů. Někdo tam nahoře má pocit, že je nutné mít stejné procento bakalářů a magistrů, jako mají země západní Evropy. Materiál, ze kterého je mají školy vyrobit, je ale pořád stejný. Pokud se nevynaleznou nějaké nové supervzdělávací metody, tak se to nutně musí odrazit na nižší kvalitě absolventů. Výsledkem bude jenom to, že zatímco před dvaceti lety byli na pracáku hlavně lidé se základním vzděláním, v budoucnu se dá očekávat nárůst vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných. Jaký je rozdíl mezi nezaměstnaným se ZŠ a nezaměstaným s VŠ titulem? No přeci ten, že do toho vysokoškoláka už narval stát víc peněz.

Upravil/a: klumprt

V lavicích nesedí „generace“ ale mladí lidé. Každý jiný. Nářky na línou, zkaženou, atd. mládež jsou staré jako lidstvo samo.

Kdysi jsem měla na střední škole paní profesorku češtiny, která říkala, že i nespisovná hovorová čeština může být krásná, ale musí se umět používat správným způsobem a ve správné situaci.
Problém vidím v tom, že dnešní děti a mladí lidé nemají správné mluvní vzory. Jednak dost času prosedí u internetu nebo u televize, kde je příliš mnoho „vzorů“, z nichž některé sice nejsou úplně nejhorší, ale jiné jsou vyloženě špatné a bohužel se dítě spíš dostane k těm horším. Druhá věc je, že u knih se naopak sedí málo a jsou-li přeložené z jiných jazyků, jsou přeložené obvykle dost mizerně, takže ani to není to pravé ořechové. No a nakonec ani dnešní dospělí nejsou vždy tím správným vzorem. Rodiče mluví „jak jim huba narostla“, učitelé, zřejmě aby vypadali přátelsky a méně formáně mluví nejen nespisovně ale navíc skoro jako ti rodiče, a pak, je to smutné, ale není se čemu divit.
Kam jsme došli? Doufejme, že do bodu, kdy se budeme více snažit, být v těchto věcem příkladem, nejen dětem ale jeden druhému.

Ovšem netrpí jen čeština. Například angličtina, kterou někteří tak rádi nad češtinu povyšují, na tom je snad ještě hůř. Tu navíc pomáhají devastovat nerodilí mluvčí, kteří mají sklony ji zjednodušovat podle sebe.

Kam jsme došli, zatím nejde dost dobře specifikovat. Bohužel článek je pravdivý. Osobně mne překvapilo, jak tato plošná blbost rychle postupuje. Před pár lety bych tomu nevěřil, že národ může takto rychle zpustnout během takové krátké doby. částečně je to podle mne způsobeno současnou dobou a současnou společností a velmi malou komunikací mezi lidmi. Dalším obrovským problémem jsou experimenty a kotrmelce v našem školství. Nevím zda je to vládou promyšlená devastace našeho školství, nebo je to způsobeno jen neznalostí a hloupostí posledních několika ministerstev školství. Vše je směřováno na kvantitu a ne na kvalitu. Chceme mít většinu lidí z maturitou, i za tu cenu , že někteří dnešní maturanti mají takové znalosti, že s nimi by před pár lety nemohl být nikdo na střední školu ani přijat. Podobné to je i v mnoha dalších věcech.
Samozřejmě že se to netýká všech,. O to víc potěší, když se člověk potká se studentem, který nejenom že má jisté znalosti, ale i přemýšlí.

Není lehké odpovědět na dotaz ;)
Obecně se tvrdilo a tvrdí, že jsou žáci nesmyslně přetěžováni…
Základní problém shledávám v absenci jednotných školních osnov v rámci ZŠ.
Kantoři vyučující na těchto školách tvrdí, že chybí/upadá zájem po vědění o vzdělávání se…
Po žácích ČR jsou požadovány „rozšířené“ (možná zbytečně) znalosti v mnoha předmětech: zeměpis, fyzika, matematika, přírodopis, dějepis (světové dějiny), chemie apod.
15 letý Kanaďan nebo Američan sotva bude „mrskat“ hlavní města evropských států, SŠ zakreslovat do slepých map evropské, ruské nebo africké řeky… O antických evropských dějinách nemá ani páru…
Dějiny a prezidenty USA možná vyjmenuje, jako když bičem mrská (pokud ho to zajímá)…
Lidstvo díky technice pohodlní a hloupne …
Učitelé neumějí učit, zaujmout …
Dětem chybí základní, mravní výchova a mantinely již v rodině, láska i zdravá sebeláska …
Jsou často zahrnovány jen věcmi, nezdravě rozmazlovány …
Jiné vychovává ulice…
Neuznávají autority, chybí úcta a respekt, kontakt a komunikace, vzájemná spolupráce.
Jsou velké sociální rozdíly, možnosti …
Pocity zbytečnosti, marnosti, beznaděje (nezaměstnanost rodičů) …
Být Čech je téměř ostuda…
Podobné, výše popsané scénáře ze znalostí maturantů se "opakují“ u některých bakalářských a magisterských státních zkoušek právě u studentů nejmenovaných pedagogických fakult …

Na některých SŠ/VŠ vyučující „cedí ze studentů krev“, bazírují na slovíčku (nestačí, že student učivo chápe a rozumí mu)…
Jinde „šediví hrůzou“, co za nesmysly dokáže student „vypotit“ 

V lavicích zřejmě sedí větší ignoranti …
Přešlapujeme na místě (sem tam krok zpět, objevuje se již objevené a zavržené).
Kdo ví a kam dojdou, je asi ve hvězdách :D.

Upravil/a: quentos

Je to jenom mezi rodiči školou. Na prvním místě je nesoudná rodina. Mám čtyři vnoučata, která se snaží, mají respekt před rodiči i kantory. Jsou slušná a ke svému okolí poctivá. Ono to totiž úzce souvisí.
Samozřejmě. že společnost je uvolněná a nemocná. Dobrý rodič usměrní a učiteli pomůže.

Ne, řekla bych je to půl na půl.
Dnešní elektronická doba zjednodušila učení na princip „vyhledej si, co potřebuješ na internetu“. Tohle (nejen) žáci využívají.
Kdo je na vině, že díky tomuto, podle učitelů, žáci zlenivěly?
Nejsou to jen jejich rodiče, samotni žáci, ale celá společnost, tedy i samotní učitelé svou nedůsledností.
Vzpomínám si na jednoho našeho učitele:
„taháky si dělat můžete, při tom se něco na vás nalepí, ale nesmíte je používat ve škole při odpovědi, nebo písemce“
a to důsledně dodržoval, dokonce mnohdy si při odpovědi, případně po ní, vyžádal od postiženého žáka jeho tahák, zkontrolovat žákovou odpověď s tahákem a vysvětlil celé třídě, kde byly chyby … To byl Pan Učitel! u nehož jsme se naozaj učili.
minerz,
vinit češtinu z podrážení mládeže není správné.
Čeština je, podobně jako mnohé jiné jazyky, živý jazyk, který se neustále vyvíjí. Pokud byste se měli učit například středověkou češtinu, měli byste nepoměrně větší problémy s pochopením dnešního pohledu na svět. Proto se dnešní čeština přizpůsobila době a pokroku ve vědomí člověka. Přirozeně nemám na mysli tu moderní češtinu s anglopočítačovými zkratkami a biologickoživo­číšním zaměřením. Pro takouto mluvu je opravdu spisovná čeština těžko pochopitelná.

Dodatok
ivzez, ťaháky sa bežne používajú aj mimo školy, pokiaľ je to poistka proti výpadku pamäti, pomôcka pri presnej práci, je to dokonca lepšie, než keby ´hrdina´ prišiel bez ťaháku a pri náhlej indispozícii narobil viac škody než osohu. Sú práce, kde takéto ťaháky, bodové postupy, sú dokonca predpísané. Tiež používam ťahák aj pri práci, ako poistku na prípady nečakané.
V škole, pokiaľ sa žiak naozaj dôkladne (osobne) venuje vypracovaniu ťaháku, tak sa tým učí, aj keď si to možno neuvedomuje.

Upravil/a: led

Bohužel, na závěrečnou otázku „Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?“ nemohu bez porušení zdejšího kodexu odpovědět.

Jdu na párty pozdě?

Myslím, že za to můžou tři hlavní faktory:

1. Posun od autority ke svobodě
2. Příklad vyspělejších států
3. Vědecký pokrok

Ad posun ke svobodě:
Aby se děti mohly učit ty věci, které jste na začátku načrtl v těch otázkách, musí někdo rozhodnout o tom, že tyhle věci jsou důležité a pak donutit každého žáka (i toho, kterého to absolutně nezajímá) se to naučit. Což je samozřejmě občas nutné, ale na seznamu „nutností“ by se mělo HODNĚ škrtat a dát žákům možnosti, nikoli povinnosti.

Ad příklad vyspělejších států:
Já teď studuji ve Skandinávii. Ujišťuji Vás, že školy jsou tady absolutní flákárna a obecné vědomosti některých lidí jsou na bodu mrazu i proti Česku. PŘESTO: ekonomika bují, zaměstnanost není problém, korupce nízká, lidé ohleduplní a každý se málem přetrhne, aby člověku pomohl. A to všechno, aniž by věděli, kdo nastoupil na trůn po Svenovi XVI. Tak proč se to proboha učit?

Ad vědecký pokrok:
S pokrokem v technických i sociálních vědách je k jakémukoli postupu vpřed potřeba čím dál větší specializace. To je prostě fakt. Když budeme ztrácet čas povinným učením se jmen panovníků a spisovatelů a podobných kravin, zbude méně času a to se učit to, co posunuje lidskou rasu vpřed.

Shrnutí:
Odpověď na čtyři otázky pro žáky znám, ale zároveň jsem si vědom toho, že se mě na ani jednu z nich od základní školy nikdo neptal a kdybych odpovědi neznal, nebránilo by mi to v osobním ani profesním životě. Tak proč bych se to měl d******e učit ve škole? Hups, sprosté slovo. Za to asi může ta dnešní mládež, že?

Upravil/a: Psychotic

Důvody řeknu zkráceně, jsem líný psát:

1. Čeština, zbytečná, mluví se s ní jen tu, tudíž není důležité ji umět perfektně, pokud ji neučíte, stejně ji nikdo perfektně ani neumí :D
2. Nutit někoho číst knihy je blbost, je to jen koníček, který sakra nebudu nikomu vnucovat.
3. Nikoho nezajímá česká historie, mě osobně je také jedno, kdo co napsal, kdy kdo vládl. K ničemu mi to do života nebude, proč se to učit, když to já nijak nevyužiji.

• Soudit inteligenci člověka podle toho, že neví, kdy kdo vládl nebo že nečte je hovadina. Když se na školách učí hovadiny, a učitelé se často chovají k žákům hůře, než ke zvířatům, tak se nedivte. Je jednoduché něco kritizovat, ale logicky to zdůvodnit, to už ne. Za všechno přece může mladá generace! Naše planeta se přeci nebude posouvat dál, tím pádem zakážeme veškerou elektroniku, budeme lovit zvířata oštěpem, aby se z nás nestali líní lidé, to je odůvodnění starší generace?

Upravil/a: anonym

Ano, ano. Ne generace, ale sebranka, holota, možná pakáž!

Ano, to už se řeší víc než stovku let, už Jára Cimrman ve své hře Vyšetřování ztráty třídní knihy konstatoval o žácích: „Vy jste tupá, odporná, deprivovaná hovada!“

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=WcL5NftDhmg

rozsazená systémem: debil, blbeček

Tím chci říct, že z pohledu učitele budou vždy žáci špatní a z pohledu žáků vždy učitelé budou špatní, v zaměstnání jsou pak blbí šéfové a blbí zaměstnanci. V Parlamentu by také měli sedět ti nejlepší z nejlepších a jsou tam často kriminálníci, zloději, lháři, sprosťáci, defraudanti, tuneláři atd. atd. Takže když nejsou dobré životní vzory vypadá to tak přesně tak jak to vypadá. A čeština ? No mě se líbí už jsem se ji trošku víc naučil takže už nemám velké potíže, ale je moc těžká a opravdu si za vše může sama, zbytečně moc kliček omezení pravidel. Pozitivní je, že se v ní dá hodně dobře vyjadřovat myšlenky s velkou nuancí.

PS: Vilné víly vily u vily věnce, když v dáli zavile vyli sveřepí šakali.

🙂

(tedy doufám že to ještě umím)

Upravil/a: Cenobita

…nevim, kdo sedí v lavici, na zkaženou mládež a že za nás to nebejvalo, se nadává odnepaměti – ale otázkou je, kdo a jakým způsobem jim dává příklad, ono kantoři, kteří si berou študáky jak rukojmí v době stávek u mne moc v oblibě nestoupnou >>> " jaký si to uděláš, takový to máš"

… na učitelský sbor mám jen ty nej… názory…

Jojo, s něčím souhlasím a s něčím ne. Otázky jak to bylo s Palachem atd… to nemá se čtením nic společného. Čtení smyšlených příběhů a vžívání se do nich udělá z dětí do budoucna jen mimoně a snílky. To už radši číst historii, nebo něco co má nějakou hodnotu. A ne nic smyšleného.
Jinak známý bývalý učitel, říkal, že učitelé (ZŠ) jsou jen líní, nechcou nic dělat a jen brát peníze, ne všichni, najdou se i vyjímky co chtějí aby si z toho něco ty děti odnesly, ale těch je opravdu málo.
A to, že je více učňáků … co se divíte. Stát podporuje sociální rodiny. Zatímco slušné, které mají většinou více peněz a lepší zázemí a hlavně více rozumu, tak na ty prdí. Tudíž sociální rodiny mají více dětí protože ví, že dostanou peníze. Ti normální se bojí mít jedno dítě aby ho uživili a daly mu všechno do života, zatímco sociální rodiny děti něchají lítat po venku a nevěnují se jim. Tyto děti jsou pak rádi, že mají aspoň ten učňák, nad tím, že by mohli mít střední nebo vysokou z 99% nemají a ani nad tím nikdy nepřemýšleli.
S touto dotací sociálních rodin, zatímco normální rodiny, u kterých by dítě mělo aspoň SŠ vzdělání nebo vyšší a nedostanou nic … to je jako, kdyby nám stát dával najevo, vás chytrý nechceme, vy jestli se budete množit, nedostanete nic, a vy hloupí, ze kterých z vás v životě nikdy nic nebude, tak vy se množte. Dostanete za to peníze.
Úvod filmu „Absurdistán“ pěkně zobrazuje případy množení nul a chytrých lidí a pak jak to dopadne.

Přesně, souhlasím s annas…hlavně že hloupé děcka mají maturitu, přitom patří na učiliště.
Kolikrát když čtu jejich komentáře po netu kde i ve slově dobrý den napíše í…
Je také velice nutné zjistit PROČ učitelé a za jakých podmínek dávají takovým neschopným dětem jedničky aby mohly získat maturitu.
Myslím že odpověd je nasnadě…a hlavně že se učitelům stále zvyšuje plat za nic!

šlo by se na to zeptat i jednodušeji, tak jak bych se zeptal já, ale tohle je opět přehlídka 😁

Čeština si za to může částečně sama. Nemusela se vymýšlet tak složitě a zákeřně vůči svým uživatelům. Pokud se má dnešní a budoucí generace naučit pořádně česky, tak se musí a to zdůrazňuji, že musí psát více diktátů a také vylepšování slovní zásoby. Když už někdo umí spisovně a dobře psát, tak třeba mluví jako dlaždič, či nemá pestrou slovní zásobu. Nemají důvod se pořádně zlepšovat. Každou hodinu češtiny jeden těžký diktát a brzo se nám děti opět vzpamatují. Sám občas napíšu tak nechutnou chybu např s i/y na konci, protože prostě nějakou tu koncovku bezmyšlenkovitě podle pocitu zvolím a nepřemýšlím u toho. To je chyba. Musí se u češtiny přemýšlet jinak se chybuje. Čárky mi dělají snad jestě větší problémy. Co se týká obecného vzdělání, tak je školství v koncích. Neumí najít kompromis mezi tím co je nutné a co naprosto nepotřebné. Berou vůbec v potaz, že dnes si mohou lidi vesměs vše dohledat na internetu a naučit se to jako samouk? Asi o tom ví, ale vesměs tento fakt ignorují. Mrzí mě, že mě ve škole nanaučili větší lásky ke knihám, protože vím, že pokud čtu něco zajímavého, tak je to zážitek k nezaplacení. Povinná školní četba byla však vybrána velmi nevhodně a mnohým dětem knihy zprotivila. To, že dneska tráví moře času na Facebooku a počítači situaci nezlepší. Co s tím udělat? Dobrá otázka. I z kultivovaného vysokoškoláka, který mluví jak génius vzorně a vzorově dle českého jazyka může pár návštěv kamarádu a společné výlety do hospod změnit jeho slovník na úroveň hrubého zedníka, který kolem sebe plive.

Coby příslušník mladé zdeprimované generace dodám ještě jeden, podle mě důležitý fakt.
Chodím třetím rokem na IT obor SŠ.
Z celého učitelského sboru, čítajícího ke 30ti kantorům, jsem poznal jenom dva vyučující, kteří přistupují ke studiu tak, jak si, podle mě, dnešní doba žádá.
Známky jsou u nich do určité míry podstatné ALE oni také přemýšlejí nejen jako kantoři ale jako lidé! Oni vědí, že bez maturity dneska není lehké jít třeba jen uklízet do kanclu a že škol, které „pouští“ kohokoli jsou v republice mraky. Nezahořkli ovšem a místo tupého vtloukání vědomostí pomocí testů, následného lamentování nad špatnými výsledky a především neustálou hrozbou Damoklova meče nad hlavami všech studentů přistupují k výuce jinak.
Ke každému žákovi přistupují individuálně, podle toho, chce-li se oboru věnovat i po studiu, chce-li pokračovat VŠ v oboru atd., v nematuritních odborných předmětech nedají horší známku, než čtyřku, pokud u studenta vidí snahu (třebas marnou) o zlepšení a dobrou docházku.
Tito učitelé mají přirozený respekt ve všech třídách a u nejednoho studenta obnovili upadající zájem o studium oboru, protože se chovají rozumě, lidsky a ne jako kantoři svázaní děravými osnovami a 30ti letou komunistickou praxí.
Nejvtipnější je, že tito dva nejlepší učitelé, od nichž většina studentů nemá problém složit maturitu, z jinak celkem těžkých oborů, nejsou ani jeden vystudovaným pedagogem nýbrž jsou oba inženýři v IT.
Případné dotazy zodpovím v doplnění.

Nejsem přesvědčena o tom, že dnešní školáci jsou hloupí, líní a nevyrovnají se předchozím generacím. Jsou trošku jiní, mají jiné možnosti, ale nezdá se mi, že by to byla taková katastrofa. Spíš jsou lidé daleko víc vidět a slyšet. Dnešní doba mi umožňuje na sociální síti prezentovat své názory a hodně lidí si je může přečíst. Generace např. mojí matky by těžko mohla oslovit široké masy lidí, aby sdělovala své názory. Přístup k médiím měla jen úzká skupina lidí, obvykle vzdělaných a kultivovaných. Dnes může o sobě dát vědět každý, i ten, který se neumí podepsat bez vyplazeného jazyka. Názory té úzké skupiny lidí tu stále jsou, ale musí se hledat mezi tou spoustou marastu.
Ohledně školních chyb, jakože Palach byl upálen v Kostnici, tak to je snad běžné, že se v každé třídě vyskytne někdo pitomější. Možná taky trošku puberta, dělat si srandu z učitele a znevažovat jeho předmět.

O přetěžování žáků vzhledem ke snížení obsahu
učiva cca o polovinu (a kdoví jestli) se mluvit nedá.

Souhlasím s Da ny:
„Základní problém shledávám v absenci jednotných školních osnov v rámci ZŠ.“

Nedošli jsme nikam a je otázka, kam se tímto způsobem dostaneme.
Někde jsem četla, že „cesta je cíl“.
Ovšem myslím si, že v tomto případě by to bylo málo.

———
K Led:

To já jsem taháky dovolovala i používat.
Taháky musely být napsány vlastoručně (žádné ofocení nebo vytištění z internetu)
a žáci si je ode mne museli před použitím nechat zkontrolovat.
Velice rychle zjistili, že po pečlivém vypracování už je nepotřebují…

Táhne mi na 20. Odmaturoval jsem jakýmsi zázrakem a ačkoliv jsem na základce měl (bez zásluhy) samé jedničky, na střední jsem si jedničku udržel jen z angličtiny. Jazyky mi kolísaly mezi dvojkou a trojkou, byl jsem skutečně moc líný učit se věci nazpaměť a procházel jsem jen díky svému jazykovému citu. I když se angličtinou dokážu sebevědomě ohánět a českou gramatiku umím lépe než mnozí z vás, zase bych vám správně nevysvětlil podmínky světových válek (a letopočtů umím z celého dějepisu tak pět), nespočítal základní fyzikální příklad, nepopsal estery ani základní principy organické chemie (a to jsem si tehdy myslel, že mi šla), neřekl co to je Ontario a kde leží, a soustavu rovnic bych počítal tak půl hodiny. Z biologie jsem musel maturovat (kvůli faktu, že jsem studoval na anglické sekci, kde byly všechny předměty kromě češtiny, hudebky a základů spol. věd v angličtině, a já musel k maturitě z hudebky přidat jeden z těchto předmětů. Biologie mi byla z věd vždy nejbližší, takže z ní průměrné znalosti mám). Obecně jsem měl mezi členy třídy (a asi i školy) jeden z nejhorších průměrů, míval jsem třeba čtyři čtverky. Stejně jsem měl u maturity zázračné štěstí, knihu jsem nečetl ani jednu (jen výtahy), díla Ezopa, Erbena i Čapka naštěstí znám, z biologie jsem uměl jen polovinu otázek a náhodou si vytáhl tu, kterou jsem si těsně před zkouškou četl, a hudbu umím okecávat, protože jsem celým srdcem muzikant. Maturita z angličtiny pro mě byla hračka (a to ji máme individualizovanou a tím výrazně těžší než státní).

Chci tím jen říct, že nelze moc zobecňovat. Asi se dá říct, že se vytratila určitá úcta ke znalostem, což je pochopitelné, když jsou veškeré znalosti lidstva na dosah několika kliků. Přestaly být vzácné. I mnozí inteligentní studenti tak excelují v jedné nebo několika věcech, na kterých chtějí stavět svůj život, a ostatní znalosti mají průměrné až podprůměrné. Jen vyloženě hloupí dnes rezignují na všechno, pro mou generaci je pořád důležité vynikat svými schopnostmi alespoň v jedné oblasti. Ano, jsme línější ohledně obecných znalostí, ale zase dnešní svět vytváří daleko větší svobodu jít si individuálním směrem. Vše je hned dostupné a pokud máte motivaci a vášeň byť jen v jedné oblasti, a zkombinujete to z dnešními možnostmi, může vám být srdečně jedno, že netušíte kdo vládl po Janu Lucemburském. Pokud nemáte ani to, asi máte vážně smůlu.

Myslím že děti budou číst a mít vztah ke knihám pokud jim někdo z rodiny v jejich útlém věku bude číst a pokud je jen neposadí k televizi nebo počítači. A v knihách Neala Donalda Walsche se píše že školy by neměly učit jen vědomosti, ale taky moudrost. A tím že učíme jen vědomosti zabíjíme vzdělání.Třeba na to více myslí ve Skandinávských zemích a proto si jsou více ochotní pomáhat jak psal pán výše.

Upravil/a: Spartaboy

Možná je snadné napsat: „Víli vili u vili.“, ale správně je: „Víly vily u vily.“ Více než čtení knih by žáci potřebovali nějakého dobrého češtináře, který by jim vysvětlil pořádně gramatiku. Otázkou je jestli nezpohodlněli učitelé. 😉

Ráda bych Vám, jako studentka pražského gymnázia předala své zkušenosti. Je to velice individuální. Jeden student je s prominutím debil, ale ten druhý čte Tolstého. Ale většina třídy česky umí, nedělá jim problém se vyjadřovat spisovně, větnou skladbu ovládají dobře, a hrubky v textech nedělají. Ano, možná neví, kdo napsal Odysseu, ale Máj všichni znají. Upřímně, myslím že je důležité mít přehled, ale v životě jako prodavač v KFC nevyužijete to, že jste Homerův epos četl třikrát. Je důležité tolerovat chyby, nejsme roboti, a nikdo není dokonalý. Jelikož je český jazyk můj nejoblíbenější předmět, ráda si povídám i s jeho učiteli. Většina z nich Vám řekne, že je to stejné, a nic se nezměnilo. Starší generace má prostě sklon kritizovat vše co mladí lidé dělají. Předpokládá se, že se budete umět spisovně vyjadřovat, a že znáte základ literatury. To mládež zvládala na všech školách, které jsem kdy navštěvovala. Možná jsem se odjakživa pohybovala v intelektuálních kruzích, ale nezdá se mi to příliš pravděpodobné.

vážení zvážení zvážíl jsem diskuzi, a můžu kecnout jenom to , že jak se oháníte tím, že v Kostnici byl upálen Palach, tak ta odpověď není zcela špatná, neb v onom městě nebyl nikdy upálen Hus , anobrž se Hus nechal upálit, což je více podobné nesmyslné sebevraždě Palacha , než cokoliv jinému, no a s tím Gottwaldem to bych řekl je uplně správně, dále Mácha , hm , nekteří tvrdí , že on nebyl autorem, takže kdokoliv, co se týče konfliktu mezi Čechy a Slováky, tak není jisté co mněli maďaři s moravany nebo poláci s ukrajinci, taky jsem se setkal s větou na škole: Přemyslovci budovali český stát, popřípadě výraz, že přemyslovci stáli u zrodu Českého státu, …ha ha ha