Pověry jsou často přijímány na základě souhry náhod a vyvolaných
pocitů.
Například kočka přes cestu, spatřený kominík, rozsypané zápalky,
rozbité zrcadlo..
Přijde mi to tak, že jsou lidé, kteří jsou opravdu schopni uvěřit jakékoliv povídačce bez hlubšího zkoumání a zároveň neschopní uvěřit tomu, co je podloženo ověřitelnými důkazy.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 2644 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Povrchní je člověk ten, který nejde do hloubky, k podstatě věci. Nebo něco zná, ale jen obecně, bez detailů.
Tak to může být i s povrchní vírou. Lidé je přijímají jako tradici, je to dané výchovou, nezabývají se tím, zda bude či nebude jejich duše spasena., tedy bez hlubšího zájmu, hřeší proti přikázáním atd.
Někdy z povrchní víry v boha může vzniknout pověra – různé modly, démoni, bůžkové, skleněná koule atd.
Ale jsou i jiné druhy pověr, které vznikly v době předkřesťanské, .kvůli tomu, že si lidé nedovedli vysvětlit, proč se něco stalo, všimli si třeba, že jim kočka přeběhla přes cestu a smůlu dali do souvislostí s ní.
Někdy mohou pověry vyvolat obavy. Ale třeba pověra vykročit pravou rukou vede ke zvýšení jistoty. člověka.
Víra i pověra mají stejný původ – odpovídá to starohornoněmeckému věrnost, smlouva, záštita, případně německému wahr – pravdivý , pravý – vše z indoevropského *u̯ēro. Původní význam byl tedy pravdivá věc, věrnost.
Víra tedy měla dva významy
V. Machek Etymologický slovník
Z toho plyne, že pověra, tedy scestná víra, v současnosti někdy nesouví, jindy souvisí s povrchní, „vlažnou“ vírou, která nejde do hloubky.
Nechme každého, co jeho je, čemu věří, vyhovuje. Ale neměl by nikoho ovlivňovat svými názory a přesvědčovat o tom, že jedině ta či ona víra je ta pravá. Myslím oblast náboženství.
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit |
Já si myslím že je to povrchní, asi kdysi chtěli donutit lidi k základnímu chování.
0 Nominace Nahlásit |
Pověra, etymologicky vzato, je „patologická“ víra, tedy víra prokazatelně mylná, neodůvodněná, udržující se jako mem lidovou tradicí. Je to víra, že některé nezvyklé nebo nadpřirozené jevy nebo události mají skrytý význam a že je podle nich možné předpovídat budoucnost. Je to víra iracionální, vzniklá jen intuitivně nebo generalizováním náhodné zkušenosti. Pověry jsou většinou starého data a udržují se zejména na venkově po mnoho století. Lze je považovat za zajímavý kulturní fenomén, který se objevuje v mnoha příslovích, bájích i v literatuře. Typickými pověrami jsou např. víra, že dotek kominíka přináší štěstí, kdežto černá kočka, která přeběhne přes silnici, přináší smůlu. Zajímavé je, že mnoho pověr je spojeno se zvířaty. Pověry vznikají i v dnešní době. Nejvíce pověr se vztahuje ke zdraví, nemoci, štěstí nebo neštěstí, nebo k významným událostem v životě, narození, sňatku nebo smrti. Mnohé pověry se týkají lidového léčitelství a mají blízko k magii.
„Bydlim teď v hotelu, kterej kvůli pověrám nemá 13. patro. Ale přece ty lidi na čtrnáctým poschodí musej vědět, na jakym patře jsou doopravdy. V jakým si pokoji? 1401. To teda kecáš! Vyskoč z vokna, zemřeš DŘÍV!“
Goethe říká o pověrách: „Pověry jsou poezií života“. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Může mít → s povrchní, laxní i chybějící vírou.
Něčemu, co je podloženo ověřitelnými
důkazy, nelze věřit, to lidé vědí.
Víra znamená věřit něčemu
nepodloženému, neprokazatelnému.
0
před 2644 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To annas:
Díky za obsáhlé vyjádření. Dle mého názoru jsou dva druhy víry:
Cílem mého vyjádření není někoho někam tlačit a nutit věřit tomu, čemu věřím já. Ostatně, každý má možnost si ověřit důvěryhodnost informací a rozhodnout se, čemu bude nebo nebude věřit. Smutné je, že sebelépe míněnou pobídku ke zkoumání a přemýšlení dost lidí vnímá jako jakýsi zřejmý tlak k vyvíjení duševní aktivity.
Pokud vezmu v úvahu oblast náboženství, tak tam je skladba věřících velmi pestrá (s tím mám osobní zkušenosti). Ztotožňuji se však s biblickým výrokem, zapsaným ve Skutcích 17:11,12, kde stojí černé na bílém:
„Tito Židé však byli ušlechtilejší než tesaloničtí. Přijali Slovo s velikou dychtivostí a každý den zkoumali Písma, zda je to všechno opravdu tak. Mnozí z nich pak uvěřili, stejně jako nemálo vážených řeckých žen a mužů.“ (Bible21)
Pravá víra (důkazy ověřitelná) skutečně není slepá. (můj
názor)
Myslí-li si někdo něco jiného, je to jeho svobodná vůle a já ji
respektuji.
To ivzez:
Píšeš: „Něčemu, co je podloženo ověřitelnými
důkazy, nelze věřit, to lidé vědí.“
Potom takový člověk nevěří ničemu a nikomu. já, coby věřící, bych v takovém případě (dle tvých slov) neměl jít ani do práce, přestože mám důkaz (smlouvu) o tom, že za práci dostanu zaplaceno.
..dále: „Víra znamená věřit něčemu
nepodloženému, neprokazatelnému.“
Tohle je typický příklad slepé víry, která nikomu neprospěje. Víra, pro mne osobně, znamená věřit ověřitelnému, jinak jdu špatným směrem. Nedokážu si představit, že bych jen tak uvěřil něčemu, co si nemůžu ověřit nebo podložit důkazy. To by mi mohl nalhat kdokoliv a cokoliv, a já bych to měl bez zkoumání přijmout? To bych byl blázen! Nepopírám, že slepě věřících lidí je hodně.
Jen mne osobně zaráží, kolik lidí je schopno uvěřit čemukoliv bez hlubšího přemýšlení a hledání důkazů, kterými se dá důvěryhodnost podložit.
annas | 5913 | |
Drap | 4653 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1664 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1339 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |