Vyučování před cca.: 30–40 lety a dnes.

Ad yvavin. Okopíroval jsem svou odpověď na otázku, která souvisí s Vaší reakcí.
Vaše názory se ubírají nesprávným směrem, protože vám učitel českého jazyka nevysvětlil, proč je pochopení rozboru vět důležité. Samozřejmě že při běžném psaní nepřemýšlím, o který druh vět jde, ale o přesné vyjádření či o správnou interpunkci. Jenže koho z pisatelů zajímá, zda dělá správně čárky? . Nebo málokdo rozlišuje rozdíl mezi tázacím zájmen – který a jaký? 'Český slovosled je ovlivněný angličtinou, i to souvisí s rozborem.

Česká gramatika je těžká a složitá. Dokonce chápu, že málokdo znalosti o vedlejší větě přívlastkové nebo podmětné, předmětné použije v běžném životě. Ale alespoň určení věty hlavní a závislé pomáhá k porozumění textu, správné interpunkci. Děti se třeba naučí psát čárky, ale už se nedoví, proč je tak píší. Zpamatuje si každý, že jde o další větu? Co když zapomenou? Jednou už jsem Čech, čeština je můj mateřský jazyk.
Bez znalosti základní skladby vět dojde k nesrozumitelnosti vyjadřování (už tak se dost chybuje). Podívejte se na mou otázku, kdy se čárkou mění smysl věty.
Bez správné interpunkce mnozí neporozumí textu. Důležité je, aby se děti naučily číst, pochopit text, protože jinak se také nenaučí správně psát. Situace se bude zhoršovat.
Mluvnice je základ. Je to stejné jako v matematice. Také nepotřebuji logaritmy, exponenciální rovnice, nevyužiji ani všechny znalosti z fyziky, chemie, ale vím, že existují.
Když někdo uvažuje o vypuštění větného rozboru, měla by se vynechat tedy i výuka pravopisu, stylistiky atd.
Co s volným časem? Děti jej budou i ve škole trávit na počítači, někdo za ně bude dělat domácí úkoly atd.? Už tak patříme ve vzdělanosti někde mezi „rozvojové země“, může být i hůř.
Také je pravda, že mnozí učitelé sami rozbor neznají, proto se domnívají, že jej nepotřebují znát ani jejich svěřenci.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vetny-rozbor

Nerada poukazuji na chyby,, ale i ve vaší odpovědi chybí čárka. .
Doplňuji:
Za 40 – 50 let informací přibylo, takže po této stránce se obzor žáků či studentů rozšiřuje. Množství informací odpovídá době, ale jsou zhuštěnější než v letech minulých. Základy učiva však zůstávají.
O klasifikaci jsem už rovněž někde psala. Souvisí to s tím, že mnozí učitelé nepovažují své povolání za poslání, takže i takto přistupují ke vzdělání a klasifikaci.
Kyž se rodič zeptá, proč má dítě třeba 4? Pak by měla být reajkce učitele – chce něco umět, nebo mít pěkné známky? .. Rodiče jsou dost nekritičí, učitelé nechtějí být „nařeční“ třeba z toho, že jejich špatná známka zabránila přijetí na střední školu. Mnozí studenti si později uvědomi, že 2 od jednoho učitele se rovná 4 od druhého. Proto mnohým studentům na vysoké škole stačily vědomosti ze školy střední, i když měli z předmětu třeba za 3. Mnozí jedničkáři z jiné školy neuspělli. Všechno záleží na učitelích, přístupu žáků i rodičů. Nechápu, že student, který má na střední škole třeba 5 čtyřek, maturitní vysvědčení získá s odřenými ušima, vystuduje vysokou školu …
O tom, že žáci mají špatné vědomosti svědčí i umístění na posledních místech ve světových žebříčcích. Navíc při vyhledáváhí informací se spoléhají na druhé, takže nemusí tolik přemýšlet, hledat v knihách a tím získat víc než při letmém pohledu na odpověď na internetu. Každá doba má své, ale co mám uložené ve své hlavě, to mně nikdo nevezme …

Upravil/a: annas

Je pravda , že je každá škola jiná. Nebývala spousta pomůcek, ani internet. Přesto si myslím, a zřejmě nejen já, že vědomosti dnešních absolventů jsou povrchnější a celkově znalosti klesají.

Přidám i svůj názor a tak trochu zkušenosti. Škola v dnešní době rozhodně není těžší a už vůbec ne v porovnání s dobou minulou. Vědomosti, za které by učitelé dříve dali třeba 4 je dnes hodnoceno známkou 2!! Děti jsou v dnešní době více lenivější, nechce se jim učit, argumentují tím, že je stejně všechno na internetu a kdyby se učitelé drželi známkovací stupnice, kterou používali před dvaceti lety, půlka třídy by jim propadla. Napíšu sem příklad, který uvádí jedna paní učitelka. Ta říká, že když teď po 20 letech potká nějakého svého absolventa, kterému musela dávat z matematiky 3 a on se kvůli tomu chudák nedostal třeba ani na automechanika musí se před ním stydět. Dnešnímu žáčkovi totiž za ty samé vědomosti je nucena dát 1 a borec si to štráduje na vysokou školu!!!

také jsem z těch starších,kteří musí konstatovat,že současná úroveň v některých předmětech je nižší. Stačí mi řada pravopisných chyb v otázkách na tomto webu. A o triviálním obsahu některých otázek ani nemluvím.Řada z nich patří mezi základní vzdělání.

Určitě byla přísnější, žáci byly ukázněni, když jsme neposlouchali dostali jsme facku, nebo pohlavek, popřípadě jiný trest.
Další věc, co nechápu, proč mají děti v dnešní době ve třetí třídě v matice sudoku, proč se raději neučí pořádně sčítání, násobení…
Také jsem pro opětovné zavedení osnov.

Tak to se asi dobře učil- učitelé bych neřekla, že by byli míň nároční …jo zažila jsem to vím o čem mluvím .....

No, to co je v tom videu je z velké části pravda… Pro inspiraci rozbor věty z dnešní hodiny čj (jsem žák zš)

Člověk, který pospíchá ať už do práce, nebo do školy a rozhodne se jet tramvají, je mnohdy zklamán, protože tramvaje mívají často zpoždění anebo jsou tak přeplněné, že už se nikdo nedostane dovnitř.

Úkoly: označ věty hlavní a věty vedlejší
urči druh vět vedlejších
urči významový poměr mezi větami hlavními
udělej grafický záznam věty
rozhodni, zda je souvětí souřadné, nebo podřadné

Ruku na srdce: Kdo tohle kdy v životě potřeboval??? A kdo to vůbec umí?
Oba moji rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní a tohle nikdy nepotřebovali…
A podle toho taky vypadá situace ve třídě. Když se probírá tohle, tak 80% spolužáků spí, 15% kecá, 4% dělají že něco dělají, a to 1%? Možná to někdo fakt poslouchá 😁?!

Tohle je fakt uplně k ničemu… Nebo to někdo dělá tak, že když mu přijde dopis nebo mail, tak si označí věty vedlejší a hlavní? A určí jejich druhy? Asi ne…

A přitom většina spolužáků neumí napsat správně ani jednoduchý diktát… Protože ztrácíme čas tímhle!!!

Schválně zkusím najít v diktátech svých i spolužáků nějaké „perly“…

Pro zasmání: http://www.you­tube.com/watch?v=rRRnBK4­7lVs&feature=au­toplay&list=LLNNlFyH4d­2Afl9zYeuht9kQ&pla­ynext=1
Doplňuji:
Omlouvám se, to je špatný link… Tady je správný: http://www.you­tube.com/watch?v=3F0b37e­F1EU&feature=my_li­ked_videos&lis­t=LLNNlFyH4d2A­fl9zYeuht9kQ

Upravil/a: Yavin

annas,
v mnohých s vámi nesouhlasím. V žebříčku jsme dole, právě kvůli té gramatice. Moje sestřenice bydlí v Rakousku už od malička (když jsme se spolu bavili o češtině a rozborech, vůbec nevěděla, o čem mluvím). Neví a nepotřebuje to… Je na vysoké škole ve Vídni, umí 6 jazyků (má přítele, kterého potkala ve Španělsku) a je spokojená.

Z češtiny, chemie, přírodopisu, fyziky se dá vybrat tolik věcí, které nevyužijeme.

A v tomto souhlasím s panem O. Štefflem a je to člověk, který o tom něco ví…, taky je to ředitel Scia. Např.: Objasnit funkci ve stélce dvou lišejníků (k čemu to je?)

To je zbytečné využití mozku …absolutně- učíme se věci, které NIKDY nebudeme potřebovat a pokud něco víte o tom, jak funguje mozek, dáte mi za pravdu. Mozková kapacita je pro naučení potřebných věcí malá. To souvisí s tím, jak vy říkáte: „Aspoň jsem o tom slyšel“. Ano slyšel a mrzí mě to, že jsem se místo toho nemohl naučit cizí jazyky, které budu potřebovat 100× víc.

Proč se místo funkce lišejníku nemůžeme naučit Francouštinu?

• Takový dodatek. V Americe (asi i Evropě) se na mnohých univerzitách dělají přednášky ve virtuálním světe Second Life. Další věc, v čem sou napřed.