Používáte v autě stejný způsob řazení na nižší převodový stupeň?

aliendrone, ano brzdit motorem se dá právě i tak že pomocí mé taktiky zařadíte nižší rychlostní stupeň a pak už jenom pustíte pedál plynu, brzdný účinek tak vzniká jenom v motoru nikoliv i na spojce kterou by jsme bez použití této techniky malinko opotřebovali než by došlo ke zvýšení otáček samotného motoru.

Hmmm, takže asi takhle – motorem brzdíš tím, že ho BEZ plynu vyháníš do otáček (viz komprese) podřazením, tvůj postup NENÍ brždění motorem, protože ty ho do otáček přivedeš přidáním plynu. ;) :D :D

Jen tak na okraj, než si vzájemně roztrháte vojenské knížky spolu s Pokémony…

Pokud jde o klasické uspořádání, tak agregát je uspořádán v pořadí:
motor, spojka, převodovka, diferák (je ve skříni převodovky), poloosy, kola (auto s motorem vpředu, přední náhon, což je dnes nejčastější)

Dále – převodovka má přinejmenším TŘI hřídele > (od spojky) hnací, předlohový, hnaný, přičemž VŠECHNA soukolí „jsou v sobě“ a na hnaném hřídeli jsou převodová kola volně uložena(protáčí se), k hnanému hřídeli je připojuje synchron. (zpátečku a jiné blbosti do toho tahat nebudeme)

Teď můžete spekulovat, JAK to vlastně chodí. ;) :)

Mp2 v čem konkrétně je to prasárna, čemu tato technika škodí? Jinak dopním že se to hodí hlavne při podřazení před kopcem kdy máte při nájezdu do kopce okamžitě k dispozici vysoké otáčky nižšího stupně bez toho aby vám při podřazovaní klesly, naopak se rovnou zvýší na úroveň nově zařazeného rychlostního stupně.

Prasárna je v tom, že namáháš spojku, viz můj příspěvek.

Hnaná hřídel se však stále točí podle toho jakou rychlostí automobil jede nebo ne? Aby zpomalila musel bych přece z autem brzdit. Pokud pak srovnám aktuální otáčky hnané hřídele z otáčkami hnací hřídele a motoru ( takové jaké budou při dané rychlosti na nižší rychlostí stupeň) pak by k opotřebené spojky docházet nemělo? Jak to že je to pak tak plynulé bez jediného cuknutí? Jedu, vymáčknu spojku, zařadím rychlost( synchrony v převodovce mi sami zvýšily otáčky hnané hřídele u spojky na 2300, vím že po zařazení nižsí rychlosti pojedu na 2300 ot. tak si je tam dopředu navolím plynem i v motoru, a následně spojku pouštím stejnou rychlostí jako při řazení na horu a to bez sebemenšího škubnutí nebo neochoty spojky spolupracovat. Nebo se mýlím?, předem se omlouvám nejsem v tomto směru vzdělaný a nechtěl bych autu příliš ubližovat i když mi tento styl jízdy sedí a je opravdu velice plynulí a bez cukání..

Ono to je obsáhlé téma, vzhledem k tomu, že jde o řidičskou techniku teoreticky v současnosti nepotřebnou – plně synchro převodovky, zatímco v minulosti při ne-plně anebo vůbec nesynchronizovaných převodovkách to byla nutnost. Přesto část řidičské obce zastává názor, že to tak úplně zbytečnost není. A tak opakuju, že jde o obsáhlou diskuzi a na jednu takovou přikládám link:
http://forum.au­toforum.cz/vi­ewtopic.php?f=25&t=­199&sid=938ea49e097cc673­da4435f7c4b1eb­fa

oprava: Díky synchronizačním kroužkům se mi zvýší rychlost hnací (vstupní) hřídele u spojky na oněch 2300 ot. nikoliv HNANÉ jak jsem špatně napsal pak

Taky si brnknu do plynu když jedu bez zařazeného rychl stupně a podřazuji. Možná je to zbytečnost.

Je to naprostá zbytečnost. Když už, tak meziplyn, ale ten se dělá jinak… Sešlápnutí spojky – vyžazení rychlosti – uvolnění spojky a sešlápnutí plynu – uvolnění plynu a sešlápnutí spojky – zařazení nižšího stupně – uvolnění spojky. Při řazení nahoru se dělá něco podobnýho, jen bez toho plynu mezi – dvojí vyšlápnutí spojky v neutrálu. To jediné zajistí roztočení hřídelí převodovky na správné otáčky a to ne kvůli rázům, ale kvůli obecné schopnosti zařadit. Ale jak jsem psal… v době velmi dobrých synchronů je to naprostá zbytečnost. Proti rázu pomáhá můj způsob…

Na tomto způsobu který jsem dřív nepoužíval je vidět tvárnost člověka a schopnost věřit v bohy, protože „někdo řekl“ že se to tak dělá. Bude nutné zbavit se těchto zvyků.