Odpoveď byla označena jako užitečná

Tak především bych ROZDĚLIL tu „víru“ z otázky na víru ve smyslu teologickém a důvěru v něco/někoho. Nastoupím-li do dopravního prostředku, nemám VÍRU, že dojede do cílové destinace, nýbrž DŮVĚRU, že s jistou (řekněme ZNAČNOU) pravděpodobností to tak bude, stejně tak to je i s mírou jisté důvěry v člověka atd. Nechci to rozebírat dle „češtinologického hlediska/pravidel“, podle kterých to s tou vírou takto formulovat zajisté jde, ale podle mne je to trochu matoucí.

Víra ve smyslu teologickém sice formálně – syntakticky je ekvivalentní víře, že (mám-li použít Keplerovo oblíbené) když vypustím ruprechta si toho nikdo nevšimne, ale po stránce významu/obsahu jde o zcela rozdílné věci, pro které (tak jako pro mnohé jiné věci) máme shodný termín. Podle mne tedy. ;)

ad 1 – Rozhodně NEDÁ! Pravdivost můžeme ověřovat, potvrdit či vyvrátit, teologická víra (základní předpoklad) tuto zkoušku/ověření odmítá a pracuje VÝHRADNĚ s předpokladem neoddiskutovatelné pravdivosti BEZ jakéhokoliv podložení/důkazu. Jinak by to nebyla VÍRA.
Pokud se přesto pustí na toto pole, VŽDY přijímá jednostrannou argumentaci/důkazy. Typicky – v Bibli se píše „toto“, což lze perfektně aplikovat na „tamto“ (reálná situace – např. „splněné proroctví“) > ergo je to DŮKAZ PRAVDIVOSTI/o­právněnosti víry. NIKDY naopak, tedy že toto je v ROZPORU s Biblí, ergo je to důkaz její neplatnosti. :)

ad – 2 „Věřím, tedy vím!“ platí absolutně, vychází to z logické podstaty výroku. Pokud by výrok neplatil v závěru je vyloučené, aby platil v premise. Pokud premisa platí, platí i závěr, jinak to s vírou nejde.

MNOHEM zajímavější je Descartesovo „Myslím, tedy jsem!“, ale pouštět se do rozboru – na to FAKTICKY nemám teď sílu. ;) :) Ostatně na tomto políčku kopaly i mnohem výkonnější bedny, než je ta moje, takže proč nosit dříví do lesa. :) Obzvláště „výživné“ je prý čtení Heideggera v originále [což se prý MUSÍ, všechny překlady jsou údajně matoucí/nedos­tatečně výstižné > pro mne vyloučeno, já ještě tak „Herr ober, ein bier bitte!“ a „Noch einmal bitte“ a podobné vrcholné výkony německé rétoriky ;) :)], ale pokud mohu posloužit znalostí českého překladu, tak i ten vydá za parádní jatka. ;) :D :D Každopádně se do rozboru výše zmíněného výroku nepustím, život je TAK krátký! :)

ad 3 – Pan Vymazal by se měl alespoň TROCHU snažit, když už se (pravděpodobně) živí žvaněním. Nejspíše spoléhá na fakt, že takové blbosti mohou číst jen lidé mentálně insuficientní, tudíž nehrozí, že by se nad výrokem ZAMYSLELI! Je dost možné, že by přišel i na „něco onačejšího“, ale to už je spojené s tím „otravně namáhavým přemýšlením“, takže vítězí korunová sazba za slovo. ;) :D :D

ad 4 – Podle mne to tak je. Což ji ovšem neupírá hodnotu jak z teologického, tak z historického hlediska – z obou úhlů ohledu jde vysoce hodnotný zdroj poznání.

Je třeba si uvědomit, že je Bible nejen souhrn faktů (reálných historických skutečností, jakkoliv třebas převzatých či zamlžených), ale především směs, lépe kvintesence názorů nejlepších mozků příslušných období na celou tu „záležitost kolem Boha“, která je nám podávána v prudce koncentrované for­mě.

Není jednoduché to absorbovat – ti lidé (autoři) nám v krátkosti podávají VÝSLEDKY svého někdy i celoživotního úsilí a s ohledem na jejich množství si Bible v náročnosti na zpracování nijak nezadá s moderními filozofickými díly géniů, jako třeba Wittgensteinův „Tractatus Logico-Philosophicus“, jakkoliv je znát značné úsilí kompilátorů o co největší srozumitelnos­t/pochopitelnos­t/osvojitelnos­t, s čímž se moderní filozofická díla pochopitelně vůbec neobtěžují. (Předpokládá se, že čtenář bude dostatečně na výši, aby dílo pojmul „ad hoc“ na rozdíl od Bible, kde je kladen značný důraz na oslovení/zpřís­tupnění pro co nejširší okruh čtenářů.)

A aby to NEBYLO zase až „tak moc jednoduché“, je NUTNÉ vzít při studiu v úvahu i fakt RŮZNORODOSTI/ter­mínové NEDOSTATEČNOSTI a nepřesnosti PŘEKLADŮ!

viz (předpokládám, že jste se přehmátla a jde Vám o „Př XXVIII, 26“ [Př 28:26]) tato pasáž zde: https://www.bi­ble.com/cs/bi­ble/15/PRO.28­.26.B21 ,
zde: http://www.bi­blenet.cz/b/Prov/28 ,
a zde: https://wol.jw­.org/cs/wol/b/r­29/lp-b/Rbi8/B/2000­/20/28#study=dis­cover

Už jen z této jediné popsané pasáže (jejích překladů) je zřejmé JAK MOC je nutné uvážlivě k problematice přistupovat. A věřte mi, takhle to je prakticky s CELOU Biblí! V podstatě se dostáváme do situace, kdy se honíme za „nejpůvodnějším zdrojem – originálem“, který pochopitelně NEEXISTUJE!

Bible (Starý zákon) byla kanonizována v dnešní podobě přibližně v 5.st. př.n.l., přičemž jednotlivé zdroje pochází i z 12.st.př.n.l. a jsou nezřídka pouhým PŘEPISEM textů JEŠTĚ STARŠÍCH! > např. biblická potopa > mezopotámský „Epos o Gilgamešovi“. I kdybychom nebyli [většina z nás] závislí na překladatelích ze starověkých biblických jazyků, jsme tak jako tak odkázáni na NOVĚJŠÍ kompilace, jejichž výklad/překlad lze vždy zpochybnit právě nalezeným STARŠÍM či ekvivalentně starým JINÝM textem.;) :D :D

NICMÉNĚ bez ohledu na Př. XXVIII, 26 bychom se na svůj rozum spoléhat MĚLI (ale NEJEN POUZE na svůj!), protože ten na rozdíl od víry poskytuje odpovědi (víra zdánlivě též, ve skutečnosti poskytuje POUZE TVRZENÍ, nic víc). Ostatně – pokud přijmeme tezi, že „Bůh existuje“, je NEVYHNUTELNÉ z faktu, že nás Bůh „obdařil rozumem“ [nebo alespoň NĚKTERÉ z nás ;) :D] vyvodit závěr, že ho MÁME používat. :)

Uff, uff! Vy mi tedy dáváte zabrat, jen co je pravda. Otázka mi přišla VELMI vhod (nemůžu spát), ale že jsem tak smělý madam, nebylo by tam pro příště nějaké odlehčenější, humorné až lehce frivolní téma? (Ale ne zase MOC, aby ten chlívák Kepler neměl radost a ostatní zločinci jako např. Dochy, Edison či nedejbože strašlivá *** [raději to nenapíši, ale má to cosi společného se zmrzlou vodou] do toho s náramným potěšením nekibicovali? Přeci jen není nad SPLENDID ISOLATION.) ;) :)

Upravil/a: annas

Myslím, že víra k životu neodmyslitelně patří. Nedovedu si představit, že při nástupu do autobusu bych se strachoval, že nedojedu do cíle. Je to spíš životní zkušenost a pravděpodobnost, než víra. Bez víry v dobrý výsledek by se nikdo nepouštěl do žádných plánů a projektů, i když se často zklame. Řekne si: tak ať, třeba to příště vyjde, udělám znovu, jinak a lépe. Co se týká vyšších věcí a duchovna, někteří víru potřebují jako berličku a dokonce jim ulehčuje život. Jiní se bez víry v boha obejdou a je jim spíše na překážku. Nejvzácnější typ člověka je jako Jiří Grygar (o kterém tady byla nedávno řeč) a spousta dalších vědců, kterým nedělá potíže přijmout oba názory a nejsou jim v protikladu.

Srovnávat tyto věci nejde podle víry. I když za obojím stojí lidský faktor. Doprava závisí na technickém zařízení, které kontrolují lidé podle nějakého určeného systému, I když jsou poruchy, havárie, pravidelnými kontrolami se to procento nedojetí snižuje, ale nikdy není nulové.
U druhého případu se lidské jednání může změnit třeba nečekaně, například obrácení Šaula na Paula. Lidské jednání je sice rozumové, ale nesmíme zapomínat na emoční vliv.
Víra je přesvědčení o nějaké události skutečnosti na základě zkušeností.

Dum spiro spero. O život jsem se dosud opravdu bál jen jednou a sice, když jsme před časem až na třetí pokus v noci a za bouřky přistávali na letišti kouzelného ostrova Korfu.

Upravil/a: dudu

Patří k životu ať už si to uvědomujeme nebo ne. I ti zatvrzelí ateisté, téměř pořád něčemu věří, i když i to nepřipouští.

1. Víra se stává pravdivou, až se ten předmět víry naplní. Do té doby sice můžeme věřit, že to je pravda, že je pravdivá ale dokázat to nelze. Třeba v případě toho zmíněného dopravního prostředku, se naše víra stává pravdou až v okamžiku, kdy jsme na místě a vystupujeme.
2. Ano většinou to tak je, ale ne bez vyjímky.
3. O přenášení zpět tomu moc nevěřím. Nevracejí se stejné okamžiky, spíše jen podobné, ale připouštím, že někdy to tak může být.
4. Mohlo to tak být. Těžko však přesně určit. Víra ovlivňuje rozum a rozum zase ovlivňuje víru. Nelze tvrdit, že kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák. Může to tak být, ne však vždy!

   Ano v otázkách víry jer to každého věc a jeho rozhodnutí. Zde bylo zřejmě myšleno ve víru v Boha. I různé typy a odnože náboženství nelze odsuzovat. Každý by měl ctít a respektovat jakoukoli víru, pokud ovšem věřící se ho nesnaží přesvědčovat o správnosti své víry a nijak svou vírou nikoho neomezuje či neohrožuje. Svou víru nemusíme ani nikomu svěřovat a vysvětlovat.- Je to pouze naše věc.

Nepřemýšlím o tom a mám čistou hlavu. Nepotřebuji ji podobnými věcmi zatěžovat.

Upravil/a: Mp2

Víra je jen část. Víra, naděje, láska. Tedy to, co Boží slovo říká by mělo přinést tyto dary. Ale Boží slovo není vše, jsou i jiné formy Božího doteku. Plevelné slovo přimíchané do Božího plodí smíšené ovoce, jak se zdá u Islámu.

1. takže to vše člověkem prorůstá, člověk miluje Boha, důvěřuje, je ochoten ho před vším upřednostnit, takže víra má status pravdy, reality. Jenže v křesťanství jde přece o Krista, Pravdu, jak On o sobě říká. Navíc nejen láska k druhým a snaha je pochopit, ale i tvrdá realita boří pevnou půdu pod nohama a nutí pravdu stále přehodnocovat a zamýšlet se nad postoji všech lidí. Takže alespoň u části křesťanů jde o dost komplexní pohled a boj o víru. Osobně ale nemám rád příliš filozofování, ať už i křesťanského, ale toužím po selském rozumu a víře pasáčků.

4)Dokonce i mnozí křesťanští teologové vidí bibli spíš takto. Ale oficiálně je tento postoj těžkou herezí. Jasně, že je možno připustit, že některé z mnoha zázraků popisovaných v bibli lze vysvětlit přirozenou cestou, nebo jako Boží zásah prostřednictvím přirozených nástrojů. Ale těžko to lze říct s jistotou a vylučovat, mlžit Boží doprovod Izraelitů.
Lidé žasli nad Ježíšovými řečmi, nemluvil jako jiní kazatelé, ale jako ten, kdo má moc. Odpouštěl hříchy a mnoho jiného. Proto byl nakonec zabit. Člověk v nejtěžších chvílích může též propadat obavám, jestli to nebyl jen guru, ale kvůli zázrakům, moudrosti jeho řeči a z komplexního pohledu na svět a víru tomu nevěřím. (Islám Krista uznává, ale ne to co říká, a co a proč podstoupil. Divný přístup k pravdě. Ale podobné tendence je vidět i mezi těmi teology) Přisuzování pouze lidského vlivu na bibli je běžným útokem, pokušením. Na druhé straně je samozřejmě bible i dílem lidským a mnoho věcí odráží chápání lidí ve své době. Některé jsou snad i naivní, nebo dost neúplné. A svým způsobem je bible jednostranná, psaná perem těch, kdo jsou schopni psát, přehnaně řečeno bible pro elitu. Elitou myslím naprostou většinu zdravých lidí. Ale jsou lidé postižení, nebo v takové břečce, že pro ně se v bibli mnoho pomoci nenajde. Leda Kristova oběť, jeho spoluúčast a naděje kterou přinesl.
Starý zákon obsahuje množství proroctví a předobrazů Krista, věcí budoucích a nebe. Pokud budeme bibli chápat jen jako výsledek rozumu a citů dobře smýšlejících lidí, byl Kristus a mnoho jiného podvod a přínos bible je vůbec sporný. Ostře řečeno, ale lepší než plíživé relativizování.

Upravil/a: EKSOT123