Může být víra hříchem?

Myslím si, že ano.

Pokud jste katolík a převezmete názory jinověrců, bloudíte, poznal jste nepravou víru, tak jste došel k nesprávnému poznání a máte hřích, pokud budete i takto jednat.

Je třeba tvšem „nekatolickým“ názorům odporovat, vyhýbat se jim, argumentovat, ověřovat si v katolické literatuře.

Hříchem se stává nebezpečí víry v něco jiného. Třeba i někteří moderní teologové hlásají něco, co odporuje pravé katolické víře.

Nevědomost hříchu nečiní, takže musí jít o vědomé porušení víry.

Upravil/a: quentos

Jako mnoho z četných filosofií i víra má hranice, které nevědomky avšak velmi často přechází ve fanatismus. Ten se posléze může pro okolí stát vysoce nebezpečným, neboť svojí podstatou inklinuje akceptovat hrubé násilí a hřích je pak posuzován coby ten nejmírnější přečin.

Upravil/a: dudu

Správná víra určitě ne. Vždyť Adam s Evou žili v ráji bez hříchu než přestali poslouchat Jehovu Boha a začali poslouchat ďábla. Tím poznali nejen dobré, ale i špatné. Špatné je to, co působí druhým lidem utrpení. Někdy jen stačí ubližovat sám sobě. Ježíš učil své následovníky, aby očistili svá těla a přečistili svou mysl (např. od kouření). Dále druhému ubližuje, když ho falešně obviňujeme. Tím vlastně porušujeme jedno z deseti přikázání. Kdyby Adam s Evou zůstali Jehovovi Bohu věrni měli žít navždy. Takže ne každá víra je hřích. 😉

Pleteš si pojmy, co je vlastně víra. A vlastně za to může tato společnost. Říká se, že je někdo silně věřící, protože se modlí, chodí do kostela a pod, zná něco z Bible, respektive Koránu a další literatury, dodržuje určité rituály a pod. Jenomže víra je v širším pohledu uspořádání myšlenek, názorů, a přesvědčení, které určují naše jednání. Máme názor na lidi, na jídlo, na svět a podle toho jednáme. Možná tyto názory neříkáme nahlas ale podvědomě, nicméně je činíme, proto jednáme určitým způsobem. Pokud si například horolezec řekne, že vyleze na skálu, tak to dokáže. Když si jiný řekne, (věří), že to nedokáže, tak tak nevyleze. A oba mají pravdu, oba mají svou víru.
A co je to hřích? Označení nějakého jednání jako špatné, nevyhovující dané víře a pod. Buď souhlasíš se vším, co je psáno, nebo nepatříš mezi nás.
Mohou tě soudit druzí, možná odsoudí. Jako Jana Husa. Ale pokud jsi přesvědčený, že máš pravdu, a tvé činy jsou správné, neměl by to být hřích, v co věříš. Přijmeš názor a řídíš se podle něj a nezáleží, zda to někomu vyhovuje nebo ne. Dneska už se neupaluje jako za středověku, i když někteří by to rádi dělali. Za své názory nejsi nikomu odpovědný, jen sobě.

To je problém víry. Každý může mít jinou pohádkovou knížku které věří a tedy jinou víru. Pak je celkem běžně a samozřejmě, že každý je mnohonásobný hříšník z pohledu těch jejichž víru zrovna nevyznává …

Věřící obvykle nejsou příliš tolerantní a jejich osobní víra je v jejich očích vždy nadřazena jakémukoliv jinému pohledu na svět, ve kterém nejde zrovna o stejné zvyky a papouškování stejných veršů a modliteb. Proto si vymysleli pojmy jako kacíř, hříšník, nevěřící pes, aby prostě mohli na všechny ostatní ukázat a zlynčovat je. Křesťanovi bude chtít setnout hlavu islámista, křesťan bude chtít upálit islámistu na hranici a ateistu budou chtít zamordovat oba ti blázni. Hříšník tedy budete z určitého pohledu tak jako tak, záleží jen na tom, zda je pro Vás osobně takový odsuzující pohled důležitý a opodstatněný … a pokud ne, není co řešit.

Upravil/a: anonym