Může policie dát pokutu příkazem na místě, za přestupky uvedené v lesním zákoně č. 289/1995 Sb.?
Například: policista z OOP Benešov nad Ploučnicí při obchůzkové službě lesem nalezne osobu, která bude znečišťovat les odhazováním odpadků. Tím se dopustí přestupku dle § 53 odst. 1 písm. r, shora jmenovaného zákona. Je policie příslušná tento přestupek vyřešit příkazem na místě?
V lesním zákoně jsem se dočetl pouze ustanovení o pokutách, které řeší orgán státní správy lesů. Nehovoří se zde ani o příkazu na místě, ani o příslušnosti policie, nebo alespoň lesní stráže.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289
Doplnění v diskuzi,
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
| Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Pepa25 před 778 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
Odpoveď byla označena jako užitečná
Ale ano, řeší:
Podle ustanovení § 39 odst.2 lit.e) lesního zákona lesní stráž je při své činnosti oprávněna projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona.
Generální licenci pro ukládání příkazů na místě (lidově tzv. pokuta na blok, blokem) má policie v ustanovení § 91 odst.2 lit.a) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pokud není v příslušném speciálním předpisu další licence, jako je např. v ustanovení § 124 odst.11 lit.d) silničního zákona, tak policie příkazem na místě projednávat nesmí.
Pomineme-li obecné mantinely příkazního řízení na místě, jako, že např. nelze příkazem projednat přestupek, u kterého bude nějaké řízení o náhradě škody, zákaz činnosti, atp., tak obecně je k příkaznímu řízení, vždy, oprávněn věcně a místně příslušný správní orgán. Policie České republiky, dávno, není věcně a místně příslušným správním orgánem, to samé lesní stráž, nebo třeba myslivecká stráž, či ta „ostraha“ v národním parku atp. Obecná zásada je, že když se správní orgán dozví o podezření z přestupku, k jehož projednání sám není věcně a / nebo místně příslušný, no tak ho oznámí tomu, který příslušný je.
Moc speciálních zmocnění pro Policii, jako je v silničním zákonu, není, takže to, o čem se nyní bavíme, je docela obvyklé. Uvedu příklad:
pokud chodec přejde přes železniční přejezd v případě, že bliká, tak to může policista projednat příkazem na místě, protože má k tomu zvláštní zmocnění. Ovšem, přejde-li ta osoba dva metry vedle toho blikajícího přejezdu, přes koleje, tak ta osoba není chodec, není na pozemní komunikaci, ale v tzv. ochranném pásmu dráhy, do kterého je vstup (obecně) zakázaný, a kdo do něj vstoupí bez povolení či oprávnění, dopouští se přestupku. Takže osoba, která není chodcem, je podezřelá ze spáchání přestupku proti zákonu o drahách podle § 50 odst.1 lit.a) zákona o drahách. Tento přestupek může policie projednat příkazem na místě, protože je k tomu výslovně zmocněna ustanovení § 52a odst.2 zákona o drahách.
Ale dokud tomu tak nebylo, protože to zmocnění je relativně nové, tak jakmile se osoba pohybovala přes koleje mimo přechod, či přejezd, tak to policie nemohla projednat a osobu musela oznamovat drážnímu úřadu. Samozřejmě, že se to docela běžně „řešilo blokem“, a pokud tam policista napsal, že je to bok podle silničního zákona za paragraf, že šel chodec na přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno – žádný problém, leda by tam byly např. kamery. Nicméně, pokud tam napsal policista správnou právní kvalifikaci, tak příkaz na místě byl nicotný, protože byl vydán správním orgánem, který k jeho vydání nebyl věcně příslušný. Samozřejmě, pak musel být zrušen soudem, nebo v přezkumném řízení, no a protože tehdy byla preklusní lhůta vždy jeden rok, tak potom už ten přestupek, prakticky, nebylo možné projednat.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-266
Upravil/a: Filip84
| 1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Mravenec Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Díky, ještě tedy doplnění. Dle § 91/2a, zák. 250/2016 Sb. je tedy policie zmocněna k projednání shora jmenovaného přestupku příkazem na místě, nebo ho musí oznámit? Není mi totiž jasné, jestli je lesní zákon speciální předpis. A o jaký druh přestupku se vlastně jedná? (proti pořádku ve státní správě spáchaný porušení povinností stanovených v nařízení obce nebo kraje/územní samosprávě, veřejnému pořádku, majetku anebo občanské soužití? Zřejmě proti veřejnému pořádku, že?
Ne, pleteš hrušky s jabkama.
Jedná se o přestupek proti lesnímu zákonu. Přestupek proti lesnímu zákonu je přestupek proti lesnímu zákonu. Přestupek proti zákonu o drahách je přestupek proti zákonu o drahách. Etc., etc. etc.
Přestupky proti pořádku ve státní správě, veřejnému pořádku, majetku, občanskému soužití máš v obecném zákoně: o některých přestupcích. Ty skupiny skutkových podstat jsou nadepsány tak, jak uvádíš: proti pořádku ve státní správě, veřejnému pořádku, majetku etc. etc. etc. Je to tzv. legislativní zkratka, je jednodušší uvést, že za přestupky proti majetku, než je všecky, expressis verbis, pokaždé vypisovat.
Oproti „velkému“ trestnímu právu hmotnému, u nás, přestupky nemají jeden trestní kodeks, jejich skutková podstata je ve spoustě zákonů – o drahách, lesní zákon, o ochraně přírody a krajiny, daňový řád, etc. etc. etc. Přestupky ve speciálních zákonech nejsou přestupky subsumovatelné pod tu legislativní zkratku obecného zákona – ta začíná a končí s tím obecným zákonem.
Takže, pokud není ve speciálním zákoně výslovně uvedeno, že ten nebo ten (správní) orgán může projednat přestupek příkazem na místě, může přestupek příkazem na místě projednat, jen a pouze, věcně a místně příslušný správní orgán. Tady je, že může, protože je uvedeno, že přestupky „podle tohoto zákona“, nebo něco podobného, tak může všecky, a je uvedeno kdo: lesní stráž. Tam není nad čím přemýšlet. 🙂 Je to prosté, jak „slovo boží“. Platí to kogentně a e contrario, tedy, může lesní stráž, ale nemůže policie, myslivecká stráž, nebo třeba GIBS. Naopak, přestupky proti silničnímu zákonu může – zase – jenom policie (a některé MěStaPo, že), nikoli zase, třeba, ta lesní stráž.
To jsem rád.
Právo je, ve své podstatě, strašně primitivní, schematické. Je to podobné, jako šachová partie, nebo když sestavuješ rozmontovaný motor. Taky musíš dodržet sled úkonů, aby to neteklo, neklepalo a jelo, a rozhodně nemůžeš pět šroubků vynechat. Nebo tam nedat olej. 🙂
Tohle je to samé: první musí jít přestupek – vůbec – projednat příkazem na místě (zákaz činnosti, škoda …). Když nejde, protože …, no tak nic: problém vyřešen.
Pak ho může příkazem na místě projednávat jenom ustanovený orgán: když není žádný ustanovený, může věcně a místně příslušný správní orgán a nikdo jiný.
Pak se „štafeta“ předá činci: musí s tím souhlasit. Když nesouhlasí, no tak nic: problém vyřešen a jde se dál – k „normálnímu“ příkaznímu řízení, nebo k standardnímu správnímu řízení o přestupku.
- Měl by mít člověk, který se už necítí šťastný, (třeba 100 let a více), netrpí nevyléčitelnou nemocí, možnost eutanázie? (14 odpovědí)
- Může mi někdo zabavit boty, protože jsou falešný? (5 odpovědí)
- Z jakého důvodu bylo nutné, aby bylo rodné číslo dělitelné jedenácti? (5 odpovědí)
- Jak obce stanoví, za co bude vybírán poplatek za popelnice? (4 odpovědi)
- Považujete cenzuru na internetu za správnou? Do jaké míry? (14 odpovědí)