Historie úprav
Odpověděl/a – 8.říjen 15:10
Ale ano, řeší:
Podle ustanovení § 39 odst.2 lit.e) lesního zákona lesní stráž je při své činnosti oprávněna projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona.
Generální licenci pro ukládání příkazů na místě (lidově tzv. pokud na blok, blokem) má policie v ustanovení § 91 odst.2 lit.a) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pokud není v příslušném speciálním předpisu další licence, jako je např. v ustanovení § 124 odst.11 lit.d) silničního zákona, tak policie příkazem na místě projednávat nesmí.
Pomineme-li obecné mantinely příkazního řízení na místě, jako, že např. nelze příkazem projednat přestupek, u kterého bude nějaké řízení o náhradě škody, zákaz činnosti, atp., tak obecně je k příkaznímu řízení, vždy, oprávněn věcně a místně příslušný správní orgán. Policie České republiky, dávno, není věcně a místně příslušným správním orgánem, to samé lesní stráž, nebo třeba myslivecká stráž, či ta „ostraha“ v národním parku atp. Obecná zásada je, že když se správní orgán dozví o podezření z přestupku, k jehož projednání sám není věcně a / nebo místně příslušný, no tak ho oznámí tomu, který příslušný je.
Moc speciálních zmocnění pro Policii, jako je v silničním zákonu, není, takže to, o čem se nyní bavíme, je docela obvyklé. Uvedu příklad:
pokud chodec přejde přes železniční přejezd v případě, že bliká, tak to může policista projednat příkazem na místě, protože má k tomu zvláštní zmocnění. Ovšem, přejde-li ta osoba dva metry vedle toho blikajícího přejezdu, přes koleje, tak ta osoba není chodec, není na pozemní komunikaci, ale v tzv. ochranném pásmu dráhy, do kterého je vstup (obecně) zakázaný, a kdo do něj vstoupí bez povolení či oprávnění, dopouští se přestupku. Takže osoba, která není chodcem, je podezřelá ze spáchání přestupku proti zákonu o drahách podle § 50 odst.1 lit.a) zákona o drahách. Tento přestupek může policie projednat příkazem na místě, protože je k tomu výslovně zmocněna ustanovení § 52a odst.2 zákona o drahách.
Ale dokud tomu tak nebylo, protože to zmocnění je relativně nové, tak jakmile se osoba pohybovala přes koleje mimo přechod, či přejezd, tak to policie nemohla projednat a osobu musela oznamovat drážnímu úřadu. Samozřejmě, že se to docela běžně „řešilo blokem“, a pokud tam policista napsal, že je to bok podle silničního zákona za paragraf, že šel chodec na přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno – žádný problém, leda by tam byly např. kamery. Nicméně, pokud tam napsal policista správnou právní kvalifikaci, tak příkaz na místě byl nicotný, protože byl vydán správním orgánem, který k jeho vydání nebyl věcně příslušný. Samozřejmě, pak musel být zrušen soudem, nebo v přezkumném řízení, no a protože tehdy byla preklusní lhůta vždy jeden rok, tak potom už ten přestupek, prakticky, nebylo možné projednat.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-266
Odpověděl/a – 8.říjen 23:05
Ale ano, řeší:
Podle ustanovení § 39 odst.2 lit.e) lesního zákona lesní stráž je při své činnosti oprávněna projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona.
Generální licenci pro ukládání příkazů na místě (lidově tzv. pokuta na blok, blokem) má policie v ustanovení § 91 odst.2 lit.a) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pokud není v příslušném speciálním předpisu další licence, jako je např. v ustanovení § 124 odst.11 lit.d) silničního zákona, tak policie příkazem na místě projednávat nesmí.
Pomineme-li obecné mantinely příkazního řízení na místě, jako, že např. nelze příkazem projednat přestupek, u kterého bude nějaké řízení o náhradě škody, zákaz činnosti, atp., tak obecně je k příkaznímu řízení, vždy, oprávněn věcně a místně příslušný správní orgán. Policie České republiky, dávno, není věcně a místně příslušným správním orgánem, to samé lesní stráž, nebo třeba myslivecká stráž, či ta „ostraha“ v národním parku atp. Obecná zásada je, že když se správní orgán dozví o podezření z přestupku, k jehož projednání sám není věcně a / nebo místně příslušný, no tak ho oznámí tomu, který příslušný je.
Moc speciálních zmocnění pro Policii, jako je v silničním zákonu, není, takže to, o čem se nyní bavíme, je docela obvyklé. Uvedu příklad:
pokud chodec přejde přes železniční přejezd v případě, že bliká, tak to může policista projednat příkazem na místě, protože má k tomu zvláštní zmocnění. Ovšem, přejde-li ta osoba dva metry vedle toho blikajícího přejezdu, přes koleje, tak ta osoba není chodec, není na pozemní komunikaci, ale v tzv. ochranném pásmu dráhy, do kterého je vstup (obecně) zakázaný, a kdo do něj vstoupí bez povolení či oprávnění, dopouští se přestupku. Takže osoba, která není chodcem, je podezřelá ze spáchání přestupku proti zákonu o drahách podle § 50 odst.1 lit.a) zákona o drahách. Tento přestupek může policie projednat příkazem na místě, protože je k tomu výslovně zmocněna ustanovení § 52a odst.2 zákona o drahách.
Ale dokud tomu tak nebylo, protože to zmocnění je relativně nové, tak jakmile se osoba pohybovala přes koleje mimo přechod, či přejezd, tak to policie nemohla projednat a osobu musela oznamovat drážnímu úřadu. Samozřejmě, že se to docela běžně „řešilo blokem“, a pokud tam policista napsal, že je to bok podle silničního zákona za paragraf, že šel chodec na přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno – žádný problém, leda by tam byly např. kamery. Nicméně, pokud tam napsal policista správnou právní kvalifikaci, tak příkaz na místě byl nicotný, protože byl vydán správním orgánem, který k jeho vydání nebyl věcně příslušný. Samozřejmě, pak musel být zrušen soudem, nebo v přezkumném řízení, no a protože tehdy byla preklusní lhůta vždy jeden rok, tak potom už ten přestupek, prakticky, nebylo možné projednat.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-266