Kýla způsobená v zaměstnání. Kdo ji musí kategorizovat jako nemoc z povolání?

To je těžká rada, asi mu nikdo zpětně neuzná, že to má ze zaměstnání…

Kýla jako důsledek nadměrné námahy:
Prohlásit břišní kýlu za úrazovou předpokládá důkaz, že kýlu vyvolal přímý a značný úder na břišní stěnu, např. tupým předmětem, kopnutím, nárazem břicha na volant.Lékař v součinnosti s jinými důkazními prostředky musí prokázat mechanismus úrazu a souvislost kýly s úrazem a zjistit, že zaměstnanec neměl kýlu před tímto úrazem.

Kýly mohou být uznány za úrazové, pouze existuje-li: mimořádná tělesná námaha, zjištění nápadných původních příznaků bezprostředně po úrazu a při operaci.

Obtížnější bývá posoudit, zda a za jakých okolností či předpokladů lze tzv. přesílení nebo přemožení kvalifikovat jako úraz. Dnes již judikatura potvrzuje, že náhlé neobyčejné napětí síly, resp. přepětí sil, se může pokládat za úrazový děj. Přitom je nutné postupovat individuálně podle povahy jednotlivého případu a odlišit přepětí od obvyklé pracovní námahy. Výkon, který u jedné osoby vyžaduje mimořádné a neobyčejné tělesné vypětí a přesahuje hranici obvyklé práce, může pro jinou osobu být běžným pracovním výkonem. Za úrazový děj lze považovat i prudký, nenadálý, násilný a nevyvážený pohyb, například při reflexivní obraně proti hrozícímu pádu. Nestačí však běžný, třeba rychlejší pohyb.

Za pracovní úraz může být uznána i kýla vzniklá v důsledku neobratného pohybu při zdvihání nebo zachycení padajících předmětů o veliké váze nebo při skoku či vzepření. Došlo-li při zvedání těžkých břemen nebo při namáhavé práci k uskřipnutí kýly, přiznává se úrazová kvalifikace zhoršení kýly již existující.

Dobrý den. Nemoci z povolání nemusí předcházet pracovní úraz. Podnět k posouzení onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání, podává ošetřující lékař, nebo fyzická osoba trpící onemocněním. Posouzení onemocnění provádí
pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu se nachází pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu v době podání žádosti o uznání nemoci z povolání.
Seznam středisek nemocí z povolání, která uznávají nemoci z povolání je uveden ve vyhlášce MZd ČR č. 342/1997 Sb.
Podmínky vzniku onemocnění ověřuje krajská hygienická stanice, v jejímž správním území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.
Postup by byl asi následovný: Váš otec může požádat ošetřujícího lékaře k tomu, aby podal podnět k posouzení nemoci z povolání, nebo tento podnět může podat otec sám u příslušného zdravotnického zařízení,dle seznamu vyhlášky 342/97 Sb. podle místa bydliště, nebo u místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví tedy hygienické stanice.
Na podkladě šetření orgánů hygienické stanice u zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů, rozhodne pracovně lékařské pracoviště o uznání nebo neuznání nemoci z povolání. Pokud bude zdravotní poškození uznáno jako nemoc z povolání, náleží Vašemu otci odškodnění podle § 369 zákoníku práce, které je stejné jako odškodnění při pracovním úrazu.