Kolik myslíte, že musí najet elektromobil, aby smáznul svou větší ekologickou zátěž vznikající při výrobě?

Kazatel: kazateli, jen proto že ty máš ten pocit neznamená že se z toho stává PRAVDA a to že není IN není protože by lidé pravdu nerespektovali, ale proto že nemají rádi podobné kazatele kteří si ji bez podkladů a čísel cucají z palce 🙂

naopak totiž většina studií poukazuje na to, že i se zohledněním výrazně nevýhodných mixů zdrojů elektrické energie je elektromobilita pořád výrazně výhodnější než co nám tu roky servíruje ropný průmysl a čeho se přirozeně nechce vzdát. Viz https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Environmen­tal_aspects_of_the_e­lectric_car

vemte si polsko, to je takový odstrašující případy tady v Evropě kde v energetickém mixu výrazně převažují elektrárny uhelné. I tam elektromobilita přináší výrazné zlepšení. Obrovské uhelné elektrárny nelze v noci jen tak vypnout 🙂 takže elektromobilita je i pro ně výrazná záchrana, umožňuje totiž nabíjet elektromobily přes noc a tím tuto energii využít než bude nahrazena obnovitelnými zdroji. Takže i před tím než se to podaří, je pro polsko výhodnější elektromobilita a to se bavíme o skutečném extrému, kde uhelné elektrárny v mixu naprosto dominují.

Kazatel: „střízlivý odhad“ je fakt super odpověď 😉… Něco konkrétnějšího by nebylo? Třeba porovnání s tím, co vzniklá spalováním konvenčních paliv?

Díky za odpověd. Jen bych si ještě dovolil – ten střízlivý odhad Kazatle byl „střídmý“…
Ptal jsem se, protože „střízlivým odhadem“ mi pořád vychází (při nízkém ročním nájezdu kilometrů) vhodnější udržovat vozidlo třeba dvacet let, než kupovat nové (třeba elektro). A to i s ohledem na světové zásoby potřebných surovin. Např. kobalt = každé auto cca 10Kg. Největší produkce Afrika tuším Zair a tam ho budou těžit s největší pravděpodobností děti. (Přestaneme potom kupovat elektormobily, abych tím protestovali proti dětské práci?) A to vše jen proto, aby desetina planety vymýšlela nákladné způsoby jak po trochách snížit ekologickou zátěž, zatímco zbytek světa na to zcela …Přitom jednoduchá a levná opatření se nedělají viz. – před domem nametete po zimě dvoje kolečka bince z cesty (šterk zbytky hlíny, ale také obrusy z azbestového obložení brzdy, částice exhalací, olej, obrusy pneumatik) a ten leží u plotu dodnes (díval jsem se a ta hromada je tam). Kdybych to nezametl, ležel by na cestě a prášil by při každém průjezdu auta. A teď ať mi někdo tvrdí jak je důležité, aby zrovna mé vozdlo splnilo emise, když najedu jen pár kilometrů ročně.
Navíc další otázkou je do kolika vozidel umožní nerostné zdroje vyrobit baterie? A co potom až dojdou?
Nebylo by jednodušší soustředit se na velké znečišťovatele? Patnáct největší lodí na světě znečišťuje platnetu více než všechna auta na zemi. Samozřejmě velkých lodí není jen 15.
Přitom třeba existoval prototyp Fabie s motorem na páru(wankel), ale VW výzkum nedokončil. Bylo to poměrně zajímavé a firma provádějící průzkum se nakonec začala zabývat vyrobou kotlů. Prostě já osobně až tak odvázaný z elektromobilů rozhodně nejsem. Stejně tak by se dalo snižovat emise snížením rychlosti na dálnici na 90 km/h, protože tím by se podstatně snižila spotřeba. Mohla by se vyrábět mnohem menší auta. Žádné Kodiaky jen City GO. Lehčí auto = menší spotřeba. Samozřejmě, že je to všechno blbost… Prostě jde spíše o to, aby člověk dělal systémová opatření, a to né tam kde je to nejjednodušší pro stát, úředníky a vymáhání těchto opratření, ale tam kde to přinese nejlepší účinek.

„Přitom třeba existoval prototyp Fabie s motorem na páru(wankel)“ – no to asi ne. Wankelův motor je o něčem jiném než o páře.

Obecně – wankel je jistě o něčem jiném. To jistě ano, stejně jako běžné spalovací motory jak je známe. Spíš jde tedy o ten zdánlivý nesmysl s parním motorem. Snažil jsem se to dohledat, ale bohužel. Narazil jsem jen na článek, který sice také hovoří o motoru na páru, ale jedná se o klasický tříválec. Navíc článek je dost obecný (původní článek byl mnohem podrobnější). Vím, že tenkrát byly vyrobeny dva prototypy a ten wankel byl asi protoypem č. 2. asi pro jeho menší hmotnost a lepší výkonové parametry. Ten vědátor tam tenkrát uváděl, že stačili ještě tak cca čtyři roky výzkumu a mohl být na světě poslední výtvor – prototyp připravený do sériové výroby.
Závěr tedy je, že předpoklad, že motor, který dnes známe jako spalovací, nemůže fungovat jinak, je mylný.
https://www.au­tozive.cz/sko­da-fabia-s-parnim-motorem/

Něco málo k tomu jsem si našel: V článku není zmíněno palivo, c jiném jsem našel že jako palivo může být použito cokoli, co se nechá vypařit. Takže palivem by nejspíš bylo něco z klasických paliv (výhodou by byla dostupnost). Jen by nešlo o motor s vnitřním spalováním, čímž by se nechali odstranit některé nevýhody klasických spalovacích motorů (např. nedokonalé prohoření kvůli ochlazování směsi na stěnách válců). Dále by následovala některá z variant parního stroje, buď s klasickými písty, nebo s rotačními (jde o podobnost s písty klasického motoru a s Wankelovým motorem s rotačními písty). Rozhodně ale nejde o klasický Wankelův motor, protože Wankel je zkrátka motor s vnitřním spalováním.

Tak už jsem to dohledal – cituji:
Firma Enginion se během vývoje dostala až k odhalení třetího prototypu, který byl zaregistrován 21. ledna 2003 na americkém patentovém úřadu pod číslem 6508060. Interně byla však tato verze parního motoru známa pod označením EZEE03. Pístový motor u něj byl nahrazen wankelem, který má vzhledem ke kompaktním rozměrům výrazně vyšší energetickou hustotu.