Kdo z těchto lidí bude nejlépe umět cizí jazyk?

Je obtížné odhadnout, která z těchto tří osob se nejlépe naučí cizí jazyk, protože to závisí na řadě faktorů, které nejsou uvedeny, jako je schopnost každé osoby ke studiu, jejich předchozí zkušenosti s učením cizích jazyků, jejich specifický jazykový cíl a metody, které používají při učení.

Nicméně, obecně, osoba C, která chodí do jazykové školy, má možná největší šanci naučit se jazyk nejlépe. To je tak, protože v jazykové škole obvykle dostává také strukturované výuky od profesionálních učitelů jazyků, může komunikovat s ostatními studenty ve cizím jazyce a má často také přístup k dodatečným zdrojům učení.

Ale znovu, záleží na mnoha faktorech a těžko říct, jaký přístup bude pro konkrétního studenta nejefektivnější. Některé osoby se mohou učit lépe samostatně, zatímco jiné potřebují vedení učitele nebo interakci s jinými studenty. Každý má svůj vlastní styl učení a to, co funguje pro jednoho studenta, nemusí nutně fungovat pro jiného.

Spousty lidé, mají problém se svým rodným jazykem.
Hlavně s pravopisem.
U zkoušek (uchazečů o práci) i v Německu, bývali úspěšnější cizinci. Třeba Češi uprchlíci, emigranti (do r. 1989).

Čeština je jazyk květnatý, báročný pro cizince
a ta dbě i/ý, jim dávají zabrat. 😁

Nelze posoudit.
Osoba A, B i C na tom může být, stejně dobře
i stejně špatně (cizinec),
Ono také hodně záleží, na jeho schopnostech
a zájmu, chuti, potřebám, umět česky.

Podle mých dlouholetých zkušeností (ze života,
z politiky, z médií), mají z našinců, NEJLEPŠÍ,
slovní projev/komunikaci, čeští lékaři.
Přestože v soukromí dokáží být velmi vulgární 😉

Prosla jsem si vsechny tri a nejvic mi dala jazykova skola.
I kdyz jako samouk jsem byla schopna se naucit na prijimaci zkousky na jazykovku!
Ale podotykam, ze me jazyky bavi!! Dulezite je, nebat se mluvit, i kdyz treba s chybama!
Treba Francouzi oceni kazdou snahu!!

To se nedá říct (ale pro zjednodušení viz diskuze). Všechno to závisí na tom: 1. Jaká ta osoba je (nejen motivace, ale i třeba vlohy nebo sklony a potřeby), 2. Jak k tomu přistupuje (ta motivace), 3. Jak probíhá výuka a jak je kvalitní.

Pokud má osoba stejnou motivaci, tak k tomu bude přistupovat svědomitě a důkladně. Bude se snažit a bude se učit sám pro sebe i ve volném čase. Ta otázka postrádá smysl, pokud napíšeš něco jako " Nezáleží, jak často se bude student učit, jak má často vyučování… Všichni mají stejnou motivaci". Jak nemůže záležet na tom, jak často se učí? A pokud mají všichni stejnou motivaci a případně jsou všichni skoro stejní, tak budou mít podobné výsledky.

Nemůžeš jednu metodu aplikovat na všechny. Nebo říct, že každému bez výjimky se bude v tom, či onom dařit úpln stejně. Každý je jiný a potřebuje jiný přístup. Ryba ti nevyšplhá na strom a opice nebude tak dobře plavat a potápět se. Lidi mají odlišné zájmy, tendence, vlohy. Člověk s nadáním pro matematiku si nebude užívat pracovky nebo výtvarnou výchovu. Umělec nebo řemeslník nebude dělat účetnictví nebo finanční analýzu. U jazykových vloh a metod učení s nimi související je to stejné.

Myslíš, že všechny maturitní obory jsou stejné i všichni učitelé a učebnice? Na jedné OA můžou mít přísného jazykáře, který tomu přikládá velkou důležitost a ty žáky fakt péruje, aby se to naučili. Navíc mají průměrně 5 hodin týdně. Na nějakém gastro můžou mít pohodového učitele, který nenutí studenty, aby se až tolik snažili, protože jsou tam důležitější předměty než druhý jazyk (typu němčina) a mají jen 1 až 2 hodiny týdně. Navíc si koupili levnou učebnici nebo možná ani žádnou nemají. Fakt si myslíš, že výsledky budou stejné? Budou zcela odlišné, a za 4 roky budou žáci z OA a žáci z gastra na úplně jiné úrovni. Ale pořád jsme jen u toho prvního příkladu s maturitním oborem. A toto je jen jedna možnost z mnoha.

Podobné možnosti totiž budou i u těch dalších příkladů jako s tím autodidaktem a jazykovou školou.
Jazyková škola: jak dobrá, jaký přístup, jaký typ, jak drahá, jaký je lektor a kolektiv, a podobně.
Audodidakt: jak k tomu přistupuje, jak moc se učí, co za pomůcky si koupil, jak je používá (a umí je sám používat?), co jemu osobně vyhovuje.

Někdo potřebuje kolektiv, někdo potřebuje učitele, aby mu to vysvětlil, polopaticky, prodiskutoval to s ním. Nerad se učí sám a nejde mu to. Druhý je přesným opakem, hrozně rád se učí sám, má větší volnost a může k tomu přistupovat po svém.
Proto nemůžeš jednu věc aplikovat na všechny. Každý funguje jinak.

Upravil/a: tituly

Ne, nelze to odhadnout.

Jazyková vybavenost s tím, co jsi popsal, příliš nesouvisí.

Souvisí, primárně, s hudebním sluchem. Pokud máš dobrý sluch, „chytneš to“, pokud máš hudební hluch, budeš se to lektorovat zpaměti, jak Jan Jeliman a stejně se nedomluvíš – nebudeš rozumět, nebude ti rozumět.

Potom, samozřejmě, souvisí s pamětí. Pokud si něco přečteš a 90% se ti vykouří z hlavy do hodiny a dalších 5% do druhýho dne, no tak ti je hudební sluch houby prd platný, že.

Souvisí s otevřeností mysli, nepředsudečností. Pokud někdo myslí schematicky, bude schopný se naučit, dejme tomu, polsky, rusky, asi zvládne nějak i angličtinu, prostě jazyky s podobnou strukturou gramatiky, no a nebo jednoduché jazyky, což angličtina je.

Pokud se bude chtít učit už německy, tak pokud neovládá střední češtinu, nezná latinskou gramatiku, latinskou větnou syntaxi, je nahraný. Pokud k tomu bude přistupovat schematicky, myslet v zajetých kolejích, posuzovat to s ohledem na svý poznání, nenaučí se.

To, co popisuješ, je dokonale nepodstatné.