Do čeho si dáváte pití?

Kepler: Jestli myslíš klasické PETky, tak ty jsou bohužel určené jen právě na to jedno použití za a případné zdravotní následky z dalšího užívání výrobce nenese zodpovědnost :( a když ti do toho pak praží sluníčko, tak se do nápoje asi bude něco uvolňovat. Sklo přeci taky dost vydrží, však proč jsou z něj zkumavky, kádinky apod.? :P Klasická skleněná láhev s vodou je těžká jako kráva, ale láhve pro to určené jsou samozřejmě lehčí.
Pak další problém – plasty v oceánu, mikroplasty… blé :)
Cílem není recyklovat, ale omezovat! :)
Ale chápu, že „na starý kolena“ se asi těžko něčemu odvyká/přivyká, jen jsem se chtěla přírodovědnému kolegovi podělit s pár informacemi :)

S těmi PETkami je to trochu jinak. Jako chemik dobře vím, že se jedná o polymer polyethylente­reftalát, který neobsahuje změkčovadla a nemá se z něj co uvolňovat. Je dokonce rezistentnější než sklo, ale nesnese vyšší teploty. První PETky byly dokonce zálohované a vratné. Byly masivnější, ale nakonec se neosvědčily, protože se snadno mechanicky poškozovaly (odíraly se). Samozřejmě často končí, kde nemají, ale to se týká i skla. S tou neekologičností jsem měl na mysli především výrobu skla, která je energeticky nesmírně náročná a přeprava kamióny vezoucích několik tun mrtvé váhy se taky projevuje na zvýšených emisích. Nic není tak černobílé, jak se zdá…:-)

Na ty PETky jsem se tě chtěl zeptat. Dnes se dělají v podstatě dvojího typu – slaboučké (třeba Poděbradka bez cukru) a silnější (Kofola 2l).

Ty slaboučké mi přijdou nějaké divné. Mají takový „divný“ zápach, je to hodně slaboučké, ale když PETku vypláchneš a prázdnou ji necháš, je z ní slabě cítit nějaká chemie. Vím, že je nesmysl, aby se PET nějak dramaticky rychle rozkládal, ale na druhou stranu – není možné, že třeba v rámci nějakých „vylepšení, zefektivnění, zlevnění“ produkce tu výrobu nějak „ošolíchají“ a laicky řečeno, ty tenčí PETky jsou z nějakého „odfláknutého, ošizeného“, zkrátka nedostatečně či nekvalitně vyvedeného produktu?

Já si ten zápach neumím nijak vysvětlit. BTW – nejde o „halušky“, znám dost lidí, kteří to cítí také. A podle mne bychom NIC cítit neměli.

To je také možný důvod, PROČ se poslední dobou množí různé ty výstrahy, aby lidé nepoužívali opakovaně PETky. Předpokládám. (jako že to nechtějí říci na plnou hubu, že ty slabší PETky jsou děsný sajrajt, víš jak to myslím)

Moje chemie plastů začíná i končí u hesla plastifikátor, takže jde jen o dohady, ale proč se nezepat, že?

Já jsem si teda žádného chemického zápachu z vypláchnutých PETek nevšimnul. Ale je možné, že ten můj čich není zrovna jako u komisaře Rexe. Teoreticky by tam mohly být nezreagované zbytky výchozího monomeru. Žádné plastifikátory opravdu neobsahují, ani nemusí. Spíš mě štve, že i dvoulitrovky se vyfukují tak tenké, že se ti bortí v ruce. Prostě snaha o další úspory. Jinak si myslím, že jde stále o tentýž matroš. Vzpomínám si na tutlanou aféru z dob šokialismu, kdy se mléko sáčkovalo do bílých pytlíku z měkčeného PVC. A ta změkčovadla byla na bázi dibutyl – nebo dioktylftalátu. No a dodnes si to různí laici spojují s oním PET – polyethylente­reftalátem, ale o žádné změkčovadlo nejde. jde o hoax.