Hmotnost Země nepatrně narůstá jen díky spadu kosmického prachu, meteoritů i větších těles z meziplanetárního prostoru – nyní asi 4000 tun ročně. Jinak jde v podstatě o uzavřený systém. Biomasa vzniká jen přeměnou uhlíku, vody a minerálů a díky ní hmotnost Země nenarůstá, jde o uzavřený koloběh.
0 Nominace Nahlásit |
Planeta Země nabývá. Stejně, jako ostatní planety. Ono totiž na planety dopadá spousta materiálu. Pak je ještě otázka, jak moc se mění hustota Země (potažmo tedy její rozměry, a další vlastnosti). To by mohlo souviset s přeměnou materiálu v jiný.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Keplere, existuje nějaká studie, jestli biomasa má menší nebo větší hustotu, než je průměrná hustota planety Zermě? Celkem by mě to zajímalo. Že přeměna v biomasu nezpůsobuje nárůst hmotnosti, o tom nepochybuji. Ale co rozměry? Já vím, že je to jen teoretická otázka… ale…
Zajímavá úvaha. Ale když uvážím, že biomasa vzniká přeměnou plynného CO2 do pevného skupenství, tak bych řekl, že tím se hustota zvyšuje, tedy se snižuje objem i rozměry. Ale to je celkem jedno, i biomasa se v prach a plyny obrátí…
Když jsem zmínil ty plyny, tak jsem si vzpomněl na jedno své starší pátrání, které se kdysi probíralo i tady. I prd má nějakou (deseti)miligramovou hmotnost. Když vypustíš ruprechta – budeš lehčí, nebo těžší? Není to tak jednoduché, tak teď jsem zvědav!
No vidíš, budeš těžší! Složení prdu je totiž takové, že je lehčí než vzduch – viz wiki (flatus). No tak přestaneš být nadlehčován. Docela klika, že blbost nenadlehčuje (jak pravil primář Kopecký), jinak by lítala nejmíň půlka obyvatelstva jako holubičky 🙂
Tak naprostá většina šutrů má větší hustotu než flák masa… takže teoreticky té Zemi trochu na objemu přidáváme, ale vzhledem k tomu jak nepatrní vůči Zemi jsme je to zanedbatelné. A samozřejmě po mrti organismu e většina materiálu zas nějak rozpouští a jinde usazuje v minerální podobě.
Taky si to tak nějak představuju. Je jasný, že to číslo, pžedstavujísí tuhle změnu bude někde hoooodně hluboko pod nulou.