Znamená vždy vystudování vysoké školy lepší život?

Jestli budou mít lepší život?

Lepší život neznamenají jen lepší peníze. Pro toho, kterému je zaměstnání zároveň koníčkem, to je velká výhra.

A VŠ ani neznamená lepší práci nebo peníze.

To není pravda viz. má odpověď výše

Ale prosímtě. 😂 Mám ZŠ vzdělání, tak umřu v 50, mám VŠ vzdělání tak se dožiju do sta let. 😂 To bych chtěl vidět. Jaký to má prosímtě vliv na zdraví a na smrt, popřípadě riziko smrti? Těm prvním dvěma grafům tak věřím.
A nemohlo by to být vlastně tím, co má většina. Tady vůbec „nehraje“ roli, že z 10 milionů obyvatel má skoro 7 milionů SŠ nebo VŠ, zbytek jsou děti a pár lidí se ZŠ vzděláním. A z těch 7 milionů má asi 6 milionů SŠ – tzn. ti jasně vedou (takže jejich počty vůbec neovlivní výsledky). Důchodci jsou tam taky zahrnuti, ale tady asi taky nehraje roli to, že důchodci, jsou ještě dávno ze socáče, kdy se plno lidí zaměřovalo na dělnickou a zemědělskou práci a další podobné věci z komunistické éry.
A co má finanční gramotnost spojeného s VŠ (nebo snad s kteroukoli školou)?
Četl jsi ty studie? Vysoká rovzvodnost je DNES všude na světě (velká volnost, frivolita, mravy, promiskuita, egoismus, konzumní, uspěchaná a vystresovaná společnost a plno dalších „podnětů“ k rozovdu), není to nízkým věkem ani vzděláním (rovzádějí se všichni ze všech „skupin“).
V té studii o věku a vzdělanosti v souvisloti s manželstvím (a hlavně rozvodem) tvrdí: „Čím nižší věk mají ti, co se berou, tím je vyšší pravděpodobnost rozvodu. Čím vyšší je věk těch, co se berou, tím vyšší je riziko rozvodu. Čím vyšší je věkový rozdíl manželů, tím vyšší je riziko rozvodu.“ A totéž tam píše i pro dosažené vzdělání, tak proč píšeš, nižší rozvodnost, když tam vyloženě píše, že i „vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu manželství.“ Čili nízké nebo naopak vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu manželství. A hned pod tím uvádí, že studie z r. 2001 to má přesně naopak (že čím nižší nebo vyžší vzdělání mají, tím mají nižší riziko rozvodu)… to jsou mi pak studie. 😂 Hodně proměnlivé, nestálé a podle mě docela k ničemu. Obzvlášť když 6 let není až takový rozdíl, že ne, protože on narážel na studii z roku 2001 a ta jeho zkoumá páry rozvedné v roce 2007! (a publikova ná asi 2012) a zkoumá páry, které se sezdaly roku 1994.
Velká věková nebo vzdělanostní rozdílnost má velký podíl rozvodovosti. Hodně si zakládá na tom, že stabilnější jsou ty manželské páry, co si jsou nejpodobnější (což když se na tím zamyslíme až tak překvapivé není – a to se netýká jen věku nebo dosaženého vzdělání, ale i zálib, názorů a podobně. A sám to tam autor píše).
Shrnutu a podtrženo: chaos a zjednodušeně: riziko na rozvod je vysoké u všech lidí různého věku a vzdělání. Hodně to zpřehazuje dívá se na to z každého pohledu a hlavně zkoumá rozdílnost a stejnorodost párů. Ale hlavně, pokud té studii CHCEŠ věřit píše o tom, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním mají vyšší šanci na rozvod (doslova uvádí že lidé se ZŠ nebo VŠ vzděláním mají nejvyšší šanci na rozvod, čím menší i čím vyšší vzdělání… a zřejmě to asi taky nesouvisí s tím, že drtivá většina lidí je se SŠ pak jsou děti, pak jsou lidí se ZŠ a VŠ (kterých je asi stejně a je jich o hodně míň než těch se SŠ). A takové průzkumy, statistiky i studie jsou dost často hloupé, nereálné a ani neukazují pravdu. Podle mě je navíc retardované, když se takových statistik účastní 15leté osoby a starší. Jako jaké vzdělání asi mají děcka v 15ti, nebo 16ti nebo 17ti atd. když ještě studují tu SŠ nebo těm kterým je i 20 i víc, ale ještě studují VŠ, ale nemají ji dostudovanou, tak musí vyplnit své nejvyšší dosažené vzdělání (před pár lety). A takových nesmyslností se tam najde spousta.

Vzdělání tak úplně nesouvisí se školou. Pouze školní vzdělání. Pak je tu všeobecné a jiné. Tj. veškeré znalosti, ovlivněná inteligence, mravy, schopnosti, dovednosti, zkušenosti a vůbec všechno, co ten člověk umí/zná a co se za život naučil. Často se tvrdí, že udržování mozku v činnosti, neustálé učení se, četba, moudrost a tedy ono všeobecné (nikoli školní) vzdělání má vliv i na dožití člověka – v kolika letech zemře (a já s tím souhlasím), ale nikdy to není prokázáno. Není studie, která by dokazoval např., že čím moudřejší člověk, tím zemře v pozdějším věku. Ale se školou to nesouvisí (obzvlášť nějakým diplomem/papírkem). Je jedno, jestli má člověk ZŠ nebo VŠ vzdělání. An ito nemá vliv na to, co budou ti lidi dělat po tom, co tu školu dokončí.Dokonce jsou i studie a statistiky, které dokazují, že většina vysokoškoláků už se třeba v pozdějším věku dobrovolně nic neučí a že velká část absolventů VŠ už pak v životě ani nevezme knihu do ruky.
Jediný vliv na zdraví a život by mohlo mít práce, pokud by byla nějaká nebezpečná, či natolik náročná až by toho člověka (zdravotně) vyřídila. Taky možná nějaké podněty pro mozek by mohly mít vliv (což nebylo prokázáno! snad jen, že trénink mozku a paměti snižuje riziko vzniku různých onemocnění).

A finanční gramotnost má pochopitelně velký vliv na finance jakož i celkový život člověka. ALE hele, to prostě s žádným VŠ vzděláním nesouvisí. O tom bycho se MOŽNÁ mohli bavit, kdyby takový člověk studoval nějakou ekonomku SŠ/VŠ. Finanční gramotnost se ale na školách neučí a u těch, které se zaměřují na ekonomii/ekonomiku a management je to taky dost sporné, protože se dost často zaměřují jen na nějaké vzorečky, které se učí zpaměti a nějaké suchoprázdné teorie, které děcka kolikrát třeba ani nepochopí – jen se je musí naučit (a pak zapomenout po písemce/zkouškách). Tím chci říct, že i když někdo bude něco takového studovat tak mu to nezaručuje nějakou extra vyšší finanční gramotnost.

Sorry, napsal jsem to špatně a naopak s těmi daty o rozvodovosti kvůli srovnání vzdělání (jak to bylo dřívXpozději) – studie 2001 a 2007 (respektive 2008) měly podobné výslekdy, ale opačné jako z r. 1994, ale to je vlastně fuk. Píše zkrátka, že to je proměnlivé, nejasné a že to ostatní země mají jinak.
„Tuto tezi podporuje komparativní studie založená na datech z Itálie, Německa a Švédska. V Itálii se vzděláním pravděpodobnost rozvodu roste, v Německu mírně klesá a ve Švédsku klesá ještě prudčeji. Podobně , kteří nacházejí pozitivní vliv vzdělání v Řecku, Itálii, Francii, Španělsku či Polsku a negativní ve Spojených státech, Estonsku, Finsku, bývalém západním Německu, Švédsku či Lotyšsku. V ostatních zemích je tento vztah neutrální a nejednoznačný. Změnu vlivu vzdělání potvrzuje i studie založená na datech o rozvodech v Nizozemí mezi lety 1942 až 1999: zatímco vliv proměnných, jako je počet dětí, náboženství či socioekonomický status rodičů, se nezměnil, tak v případě vzdělání došlo ke změně pozitivního vlivu na negativní. Tyto studie potvrzují Goodeho hypotézu, že spostupující modernizací se mění charakteristiky rozvádějících – rozvod byl původně doménou bohatších, vzdělaných lidí a nyní jsou naopak rozvodem ohroženi lidé snižším vzděláním, čelící ekonomické nejistotě a s nižším socioekonomickým postavením…”

„Zatímco dříve platilo, že vzdělanější lidé se rozváděli častěji než méně vzdělaní (1994), dnes (2008) má křivka rozvodovosti tvar obraceného U, tj. nižší rozvodovost mají lidé se základním a ještě nižší s vysokoškolským vzděláním [Pakosta 2008], nebo se vzděláním rozvodovost klesá [pro skandinávské země Lyngstad 2006: 58; Jalovaara 2003].” Mezi uváděnými hypotézy píše „nízké nebo naopak vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu manželství. O JISTÉM vlivu vzdělání na stabilitu manželství není prakticky pochyb.”
Sám autor píše, že je to nejednoznačné, vychází to z víc faktorů, v jiných státech je to jinak a ještě se to mění. Takže vlastně ta jeho studie nedokazuje nic. Navíc píše, že jde o hodně věcí, které je vzít v potaz a že jsou tu rozdílné a odporující si teorie i statistické údaje napříč dobou i státy. On vlastně ani nic nepotvrzuje ani nevyvrací jen uvádí statstiky v jednom konkrétním období, které se liší od všech jiných statistik z jiných míst a dob.
Tady navíc: „Poslední čísla pro Českou republiku dokládají, že páry, vnichž má muž vyšší vzdělání než žena, mají nižší pravděpodobnost rozvodu, a to zejména pokud vzdělání ženy je výrazně nižší (tento vztah se prohlubuje stím, jak se zvětšuje rozdíl mezi vzděláním muže a ženy). Pakliže je tomu obráceně a žena má vzdělání vyšší než muž, je pravděpodobnost rozvodu vyšší a tento vztah se opět prohlubuje s rostoucím rozdílem vzděláním manželů.” No to je hezký, ale tak úplně nezáleží na vzdělání jako spíš na pohlaví a na té jejich kompatibilitě na základě podobnosti nebo různorodosti, kterou pořád zkoumá a porovnává (a to hlavně věkovou a vzdělaností, ale naráží i na jiné vlivy).
Nijak to nikde nedokazuje, že vyšší vzdělání rovná se nižší rozvodovost. Jen ukazuje vysokou rozvodovost v dnešní době obecně pro všechny.