Patří, nebo nepatří politika do škol? Neměla by škola být i prostorem pro politickou diskuzi?

Jiný pohled na věc.

Záleží na tom, o který stupeň školy jde.

Na střední škole existuje předmět „občanská nauka“. V něm se žáci seznamují např. se vztah ke státu, právu, k EU, také něco z filosofie a psychologie.

Třeba u tématu život v demokracii, občan a právo, hospodaření, je možné doplnit učivo současnými poznatky a diskutovat. s žáky.

Třeba znalosti pojmů politická moc, kutturní politika, v posledním ročníku třeba volby atd. by měli žáci znát a umět se v nich orientovat. Mnozí nevědí, co jsou státní symboly, co je Ústava atd.

Tudíž určitá část politiky do hodin OBN patří. Je možné využít i v DEJ.

Upravil/a: annas

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

… ve škole by se mělo učit … a jestliže matematika není nutná k maturitě, nevím, proč by se měli studenti zabejvat politikou … jo, já zapomněl, aby se snáze uzákonilo jasné bezpohlaví (https://domaci­.ihned.cz/c1-66840170-nejsem-ani-muz-ani-zena-tyto-kategorie-nestaci-jsou-i-intersex-lide-rika-spoluzakladatelka-organizace-takytrans?utm_cam­paign=&utm_me­dium=z-boxiku&utm_sou­rce=www.seznam­.cz) …

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Mohou se vysvětlit základní pojmy, aby žák věděl, co je to diktatura, komunismus, kapitalismus, demokracie atd.

Upravil/a: Kepler

Jiný pohled na věc.

Jaká škola? Do první třídy ZŠ určitě ne. Na středních a vysokých školách je to svým způsobem nezbytné. Ať chceme nebo ne, politika se tam musí promítat, je přece součástí našeho života. V každém případě učitel by měl být pokud možno nestranný a seznámit s širokým spektrem proudů, a vše přednášet nezávisle, i když je to velmi obtížné, nepromítnout ve výkladu své myšlení.

Jiný pohled na věc.

Myslím že nějaké základy vč. diskuse ano. Učitel by ale měl zajistit aby se to nezvrhlo do vymývání mozků, šikany apod.
Diskuse ANO, nutit dětem své stanovisko NE.

Ano, domnívám se, že patří.

Rozhodně patří a to hezky do podrobna o VŠECH formách vlád, politikcých systémech a režimech a jejich funkcích, konkrétních prípadech. Samozřejmě i historicky a s uvedením výnzmaných filosofů-politologů a jejich názorů a definic.
Politologie jako samostatný předmět… Aby z nich nebyla neuvědomělá hovada, která nemají ani základy, toho co se jich životně a každodenně dotýká.
Už od ZŠ, něco už na konci prvního stupně a víc na druhém. Není důvod, proč by se to neměli učit už od mala, když se tam učí jiné skoro zbytečnosti, které jim ale do života moc nepomůžou.
Učivo politologie (stejně jako ekonomie nebo právo) je nehorázně zanedbané a to i na SŠ. Jedna, dvě kapitoly v občanské nauce, které ani všichni nemají, podle mě vážně není dost. O naprostých drobnostech na ZŠ ve vlastivědě a zaměpisu se ani nezmiňuji, nestojí to za řeč. Někteří učitelé to i víc probírají v hoddinách dějepisu. Ale to je spíš na učitelích, na co se zaměřují a jak to vykládají.
Každopádně tohle by měl být základ, zavést do škol víc politologie, ekonomie (včetně finanční gramotnosti) a práva. Nic se lidí netýká tolik a neovlivňuje jejich životy – jako tohle

Upravil/a: Gonfaloniér

Ano, domnívám se, že patří.

Já myslím, že patří, aspoň nějaký základní přehled by měla mládež mít, aby si např. nepletla demokracii s naprostou svobodou, jako to u některých lidí je vidět. Předpoklad by byl ale naprostá nestrannost učitele, co by mohl být někdy problém.

Upravil/a: paul1

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Politice často nerozumí ani dospělí, natož pak s tím zatěžovat děti. Úplně by stačilo seznámit děti se základními věcmi (jaká existují státní zřízení, čím se co vyznačuje a jak funguje státní správa u nás), něco jako bývala občanská výchova. Mladý člověk si pak sám najde cestu, nemusí mu ji nikdo vnucovat.

Upravil/a: elkon

Jiný pohled na věc.

Všetkého s mierou. Aj politiku na školách.
Na 1.stupni vnášať politiku do vyučovania je nielen zbytočné ale môže to byť kvalifikované ako ukážka zlého prístupu školy k výčbe detí.
Ale pri dejepise sa už výkladu histórie a vzťahov v danom období napríklad pri vysvetľovaní príčin Spartakovho povstania jednoducho základom prvkov politiky nevyhnete. Vlastne od čias, keď sa začali voliť vodcovia kmeňov a začali budovať prvé sídliská objavili sa aj prvé znaky politického boja o moc. Nech to nazývame akýmkoľvek slovom, vždy je to už určitý politický boj o o spôsobe vládnutia a moc, nadvládu nad kmeňom, národom, štátnym útvarom… keď vládcom bol jednotlivec. Postupne vývojom sa vládnúci jednotlivec transformoval na skupinu ľudí. Tieto základy politiky patria aj do základných škôl od 2.stupňa. Po skončení strednej školy maturant by mal rozoznať jednotlivé politické strany a mal by mať aj istý politický názor.
Takže tvrdo odmietať výučbu politiky ako základnú občiansku náuku je zavádzanie nesprávnym smerom, do čias keď „vládca mal patent na rozum a ostatní tu boli, aby mu slúžili“.
To chcete vy, čo nechcete ani základné politické vzdelanie našich detí, aby naši následníci neboli schopní samostatne myslieť? To sa rovno vráťme do čias pred vznikom národov.

Upravil/a: led

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Děti stojí dost úsilí vůbec zvládat výuku, a to se jim pomyslná laťka stále snižuje. Např. maturita z matematiky je vyděsí.

Upravil/a: Ametyst

Jiný pohled na věc.

Pamatuji dobu, kdy se musely důležité události komentovat a kdo neměl nic připravené, tak mu hrozilo, že ho lektor vyhodí. Pokud se mluví jinak doma a jinak veřejně, tak to moc zajímavé není. Dnes je to zajímavé, ale studující by potřebovali získat všeobecné přehled. Nějaká přednáška od politika by jim určitě pomohla.

Ano, domnívám se, že patří.

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Vy si nepamatujete katechismus na ZDŠ?

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Škola by měla být zásadně apolitická.

Upravil/a: Jan Kunčar

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Politika stejně jako náboženství má jeden jediný cíl a to bez ohledu na století či tisíciletí ve kterém je aplikována. Tím cílem je udržet u moci v dané době a místě tzv. elitu (dočasných) vládců. Jedno jak se sami nazývají. Proto náboženství a politika by měly být vyučovány jen na speciálních školách pro ty, které to zajímá a kteří si chtějí budovat svou politickou nebo náboženskou kariéru. Matfyz také nestudují právníci a inženýři… Tak proč motat dětem hlavu? Stejně žádného opravdu nestranného učitele nikdy nenajdete. Každý z nás má nějaký politický či náboženský názor a člověk bez názoru tak leda s IQ 50 a méně. Jak chcete zajistit dostatečný počet nezaujatých učitelů se schopností neovlivňovat politický názor studentů? Možná namítnete, že v dějepisu se politice a náboženství nevyhnete. Umíte si vůbec někdo představit, jak jsou dějiny lidstva zkreslené? Jak patolízalové mnoha režimů už od Velkého Říma po současnost dějiny ve svých zápiscích a knižních dílech zkreslovali? A dochází k tomu dosud. Kdybychom měli možnost nahlédnout v nějaké díře času do minulosti – té dávné i nedávné, asi bychom se setsakra divili, co že nás to ve škole učili.
Proto se domnívám, že dětem by se neměla plést hlava politikou. Ostatně stejně se většina dětí časem přikloní k politickým názorům svých rodičů. Ty se totiž odvíjejí podle jejich společných životních podmínek a ty jsou v mnoha rodinách odlišné.
Jiné politické názory bude mít syn úspěšného milionáře, jiné syn dělníka nebo drobného podnikatele, který ztratil práci. Stejně tak se v politických názorech rozejdou lidé nejen rozdílného společenského postavení, ale i tací, které rozděluje názor na poctivost a dodržování všeobecného práva s ohledy k ostatním občanům. Bezohlednost některých lidských charakterů v kontrastu s ohleduplnými vygeneruje i u jejich dětí rozdílné politické názory. A takové děti chcete ve školách učit politiku? Cha, cha, cha…Toť můj názor.

Upravil/a: stařeček

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Zásadně nepatří, čili nikoliv.

Spíše patří, ačkoliv mám k tomu připomínky.

Ano, domnívám se, že patří.

Myslím že by bylo fajn kdybychom se ve škole zabývali i politickými tématy.