Odpovídám jak ti předemnou, ŽIVOT.
Kdysi, když jsem ukončil učňovskou školu, tak jsem prohlásil před mistrem
z učňáku:„Konečně už žádná škola a učení.“
On mi odpověděl:„Omyl, celý život se budeš muset učit akorát ti už
nikdo nedá známku, ale budou to tvoje prohry.“
A měl pravdu.
0 Nominace Nahlásit |
Z učitelů to byla paní učitelka Mikulková a paní učitelka Kuřitková. Také mě hodně toho naučila paní učitelka Maxová. Jinak nejvíce mě toho naučili rodiče.
poznámky:
p. Mikulková – přírodopis
p. Kuřitková – fyzika, chemie a přírodopis
p. Maxová – fyzika
0 Nominace Nahlásit |
Najprv by som chcela poďakovať všetkým,
ľuďom, zverom, vtákom a vôbec prírode ako živej i neživej, ktorí
pôsobili,nielen v kladnom, ale aj zápornom smere, na moje myslenie, duševné
aj fyzické zdravie…
Jaj, prepáčte, toto nie je odovzdávanie Nobelovej ceny veľkému Učiteľovi?
Ani ceny Jána Ámosa Komenského?
Kto je ten Veľký Učiteľ? Je to… tu sa pripájam k predrečníkom, náš
večný sprievodca… je to…
Život, ktorého poznáme pod rôznymi menami
Život, najviac vyzdvihovaný, ale súčasne aj najviac ponižovaný, chválený
aj hanený
Život, ktorý učí každého, nehľadiac na jeho svetonázor, vek, pohlavie,
ani farbu kože, ba ani živočíšny druh, bez nároku na odmenu a oddychový
čas
Život, ktorý nás sprevádza od zrodu až po zánik
0 Nominace Nahlásit |
Vlastni mozek, za pomoci zraku, sluchu, hmatu – a fungujici zpetna vazba a kriticke mysleni … spolecnost, rodina, vlastni neuspechy i uspechy, a schopnost naslouchat okoli.
0 Nominace Nahlásit |
Škola je základ života, tak ti nejlepší učitelé především na střední…A pak samozřejmě samotný život, o které je potřeba přemýšlet ještě před tím, než opustíme školní lavice.
0
před 2834 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Maminka a tatínek a taky prarodiče z matčiny strany.
Naučili mě mezilidským vztahům, disciplíně a spoustě dalších věcí.
Všechno ostatní je nedůležité, zeměpis a češtinu si můžu přečíst a
naučit se sama. Vlastně i číst mě naučila babička …
🙂
0
před 2532 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neexistuje ten kdo nejvíc naučil. Člověk se učí celý svůj život.
Nelze říci, co je důležitější. Po narození rodiče a prarodiče mne
naučili rodný jazyk. Také mne naučili vyhýbat se komunistům. Škola mne
naučila číst, psát, počítat a později i různé teoretické obory.
Učiliště řemeslo a střední a vysoká další teoretické znalosti. Byl
jsem poměrně všímavý. Učil jsem se i ze zábavných filmů. Jednak
poznávat v té době zapovězený západní svět (zlatý Belmondo) a
v každém filmu jsem si našel nějakou životní zkušenost, byť by to byla
jen jedna vyřčená věta. Hodně mne naučila příroda. A později také
internet. Nejvíc mne ale naučili mí nepřátelé. Dali mi poznat mé slabiny
a chyby, kterých jsem se v životě dopustil. Oni totiž chyby neodpouští.
Naučili mne, že mezi lidmi jsou velké rozdíly a také že nesmím dát na
vzhled, ani hezké řeči. Mnohdy ten, ke komu se lidé obracejí
s opovržením, se v těžkých chvílích ukáže jako jediný dobrý a
spolehlivý přítel.
Člověk se opravdu učí celý svůj život a nelze říci, kdo nás
v životě nejvíc naučil. Je to nepřetržitý proces. Začíná naším
narozením a končí naším skonem.
Osud mě naučil vnímat jeho nepřízně,jako fraktály
Když se nebudu chovat tak,jak umím,a to nejlépe,osud mi to dá sežrat-Kdo
jinému jámu kopá+proč se líný strhal i to,že lež má krátké nohy
funguje dokonale,jsou to primitivní klíče po předcích zapsané
v jazycích.
Jak vychytat to,ostatní je složitější,každý si s sebou nese koleje
hluboce vyjetý od generací jeho předků,kdysi dávno se do nás zaryly a
neustále se postupně odkrývají..Jak a co s nimi je ale velice
individuální
Jediné, z čeho se dá v životě učit jsou pravdivě přiznané
informace
Nejvíce mne naučil život. Zkušenosti, jak dobré, tak špatné. Učím se na chybách vlastních i druhých lidí.