Zavedete jeden den zbytků týdně? Máte jiné (další) nápady, jak omezit plýtvání potravinami?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nezavedu.
Zbylé pečivo sušíme pro koně a lesní zvěř na zimu.
Pokud vařím/peču sladké ve větším množství, vím kam s tím (děti+partněři, širší rodina, do práce – tam se zbaští všechno, přátelé). Jedna porce by se vždy vešla do mrazáku, sní se brzy.
Zahradu ani hospodářství nemám, tedy žádné přebytky (rozdala bych).
Na rozhazování /vyhazování potravin nemám dostatek finančních prostředků.
Bezdomovce tedy nemám čím krmit 🙂
Náměty pro ostatní nemám, ať jedná každý dle svého uvážení…

Obchody:
Mrzí mne, když vidím povadlou, scvrklou zeleninu, ovoce (několik dní), často shnilou a zkaženou, přitom stále za nehorázné ceny.!Večer by mělo být vše s výraznou slevou. Raději se to „odepíše“, než aby se to zlevnilo včas. Pak by se neplýtvalo, nevyhazovalo.
Jiné zboží je třeba také zlevnit včas, ne na poslední chvíli nebo prodávat prošlé…

Máme zde obchod, kde se prodává zlevněné, vyřazené zboží z Německa. Expirační doba je 1 – 3 měsíce, skvělá kvalita (vysoký podíl masa v šunkách, uzeninách). Výborné 200 – 250g sýry (25 Kč za balení), spotřeba obyčejně do 14 dnů.
Sekaná, salámy (100g) stojí 5 Kč (2 – 5 dní do konce spotřeby), 7, 9 nebo 15 Kč. (spotřeba do 3 týdnů). Pokud zbývá 1 den do konce doporučené spotřeby, dostane zákazník např. sekanou (dvojbalení cca 6 ks, centimetrových plátků) k nákupu zdatrma (než se ostatní vyhodí…).
!!! To když načnu nejednu českou šunku 2 – 3 dny před doporučeným datem spotřeby, stává se, že již silně zapáchá…
V nabídce jsou mléčné výrobky (jogurty, dezerty, sýry), saláty, pomazánky, koření, sušenky, těstoviny aj. včetně nepotravinářského zboží.
Jsou tam davy lidí, nakupují potraviny. Jsme chudý kraj (Karlovarský), s nejnižšími mzdami v ČR

Zbytky pečiva loví u nás v kontejnerech lidé dobře 50 let… ;)

ŠKOLNÍ JÍDELNY
V minulém režimu sváželi zbytky vojáci (když tady ještě byla posádka), měli konvice i u paneláků. Krmili si prasátka.
Nyní vidím, jak po 14.hodině vyběhnou kuchařky a vše co zbyde (i nevydané) vylévají do kanálu a vyhazují do ASA kontejneru.

Upravil/a: da ny

Kdybych měla jíst jednou týdně zbytky, tak bych byla jednou týdně bez jídla.
Nejsem bohatá abych vyhazovala jídlo.
Vařím pro dva, je to tak akorát.

Europoslanci jen rozčilují, ježíš ty mi tak séřou..

Jaksi nevím, kde a jak vznikají, u řádného hospodáře, „zbytky“ potravin.
My jsme z generace, která v podstatě nikdy žádné „zbytky“ neprodukovala a neprodukuje.
Hospodaření je založeno na základě poměrně přesného odhadu potřeby a spotřeby.
Vše se u nás v domácnosti spotřebuje, případně se potraviny a jídla zmrazí a použijí později a manželka má jednodušší práci s každodenním vařením.
Pokud je někdo tak „pomýlený“, že odmítá rozmrazená a ohřívaná jídla a je schopný tato jídla vyhodit, pak ale těžko radit.
My jsme zatím žádnou zdravotní „újmu“ tímto nezjistili a považujeme to za hloupost.
Pokud jde o trochu ztvrdlého pečiva, bílé se použije se na strouhanku, chleba na topinky a případně pro slepice, králíky a jiné zvířectvo (koně, ovce). Dokonce je odebíráme, pro tyto krmné účely i od příbuzných a známých.
Totéž se zbytky zeleniny a ovoce, pokud jsou nepoužitelné na přímé zpracování v kuchyni.
Co se týká konkrétní otázky a případného širšího řešení.
Pro lidi, kteří nemají možnost uplatnění ve vlastním hospodářství (paneláky), by bylo vhodné zjistit, komu by mohli takovéto zbytky poskytnout, případně vytvořit nějaká shromažďovací „střediska“, v nichž by si mohli lidé, kteří mají zvířectvo, tyto zbytky a třeba i přebytky jídel (třeba pro prasátka) vyzvednout a uplatnit je pro krmení zvířat a drůbeže.
Ale vzhledem k tomu, že většina lidí je velmi „pohodlných“ a i třeba pouhé třídění odpadů u nás je stále problém (i když se to pomalu-pomalu zlepšuje), asi by to bylo přece jenom trochu složitější.
A podobným způsobem by bylo možné řešit i zbytky a přebytky z obchodů a marketů, kde jich vzniká rovněž mnoho.
Pokud je není možno použít třeba pro spotřebu ve střediscích pro bezdomovce a různou „charitu“ (to taky nechápu proč?), tak se zatím většinou rovněž nijak účelně nevyužívají a končí na skládkách.
A opravdoví hospodáři by byli, za toto řešení, rovněž určitě vděčni.

U mně se stane, že musím vyhodit jídlo, jen výjimečně. Protože jsem singl, vůbec mi nevadí, že si navařím hrnec guláše nebo polévky, které pak jím i několik dní. Pomáhá mi k tomu i kvalitní uchovávání potravin ve vzduchotěsných dózách a zóna 0 v lednici. Ověřil jsem si, že provoz lednice na vysoký chladicí výkon se vyplácí. Kupuju jenom tolik, kolik skutečně spotřebuju, chleba kupuju jen kváskový, který déle vydrží.

Upravil/a: Kepler

Já už to zavedl před lety. Požádal jsem asi sedm sousedů, ať šetří a teď mám denně celodenní jídlo od někoho jinýho. Různě se u mě střídají s přebytky a já se snažím co to dá už dále nic nevyhazovat.

Co to je zbytky? Spíše je to přemíra nakupovaných potravin, které se nesní, zkazí, zplesniví, ztvrdnou a pak se vyhodí. Jen ať si každý zkusí podívat do ledničky či spíže a zkontroluje si dobu spotřeby, použitelnosti potravin. A nejhorší jsou tzv. „akce“ v obchodech. To se nakupuje opravdu ve velkém množství (když je to levnější). Lidé si myslí, tak a teď jsme ušetřili. Lednice bývají plné k prasknutí a kdo by četl do kdy se to má sníst (při tom množství). Stačilo by nakupovat v menším množství, zhruba tolik, kolik toho sníme (podle počtu členů domácnosti). Potom by nestávalo, že v popelnicích je tolik vyhozených potravin. Mám v ledničce méně potravin a hlavně čerstvých, které rodina sní a žádné zbytky či vyhazování potravin u nás neexistuje. 🙂

Nezavedu. Co nesníme, sežerou domácí zvířata nebo to jde do kompostu.

Nebudu nic zavádět. Neni třeba nic vymýšlet, jen se řídit selským rozumem. Takovéto vymyšlené nesmysly většinou nemívají velký úspěch ani životnost.

Určitě je to zajímavé. Někde prý mají ledničku, kde se odevzdávají přebytky potravin. Každopádně by se šetřit mělo. Jednou jsem četl příběh člověka, který žil v blízkosti pólu a který zvažoval, jak využít každý kousek potraviny, odpadu, jak šetřit svou energii aby přežil. Dnes nám 10 Kč v nákupu potravin denně nevadí, ale za měsíc je to 300 Kč a to představuje pěknou částku. Za tyto peníze lze koupit několik kousků pečiva, ovoce a pod.
A pokud jde o europoslance, mělo by se spočítat pro každou zemi – výdělek, cena základních potravin, cena za energie a pak srovnávat a podle toho dávat nařízení. Ono je rozdíl, zda o 10 kg zhubne 120 kg chlapík, nebo 50 kg chlapík.

Nezavedu. Všechny zbytky upotřebíme, nic jedlého se na vesnici nevyhazuje.