Zajímalo by mne

To je široký pojem,vyslověně věřící,ve smyslu chození do kostela a modlení se,tak to nejsem,jinak,ale věřím,na vyšší síly. No a mimochodem jsem křtěná,mám další tři jména. Můj pradědeček byl totiž evangelistický farář. Od dětství mně k tomu vedli,ale zjevně nedovedli…

ještě bych doplnila,že to,co je nějak tak nad námi,kdyby to bylo úplně fér,tak by si skutečně byli všichni rovni,nebyli chudáci,kteří trpí hlady,apod…no a to je ten důvod,proč nejsem ten fanaticky věřící,sice něco nad námi je,ale není to všemocné

Věřím v něco, co mám uvnitř, v srdci, v duši, co cítím… Do kostela nechodím, snad jen na pohřby, ale příznávám, že zde na mě dýchá nějaké tajemno. Respektuji Desatero božích přikázání jako pravidla chování a jednání. Kdyby se jimi lidé řídili, bylo by dobře na světě.
Věřím v přírodní zákony, bez nichž není možná existence. Jsou to i boží zákony. Takže jistým způsobem v Boha věřím. Co vám přijde logičtější, pravděpodobnější, případně hezčí vysvětlení existence života? Že jej někdo stvořil, nebo že vznikl sám od sebe? Z ničeho? Tvrdím, že víra dělá lidi lepší, neublíží jim, pokud nepřeroste ve fanatismus. Proto nemám problémy s myšlenkami náboženství či jiných ideologií, ale s lidmi, kteří je upravili k obrazu svému a zneužili je.

podobně jako Kropítko, nechodím do kostela a nemodlím se, ale jinak v Boha věřím (čistě z toho důvodu, že kdo tvrdí, že všechen ten zázrak života tady vznikl nějak sám od sebe, musí být padlý na hlavu). Maminka je na tom tak nějak podobně, táta je evangelík, ale též to nijak zvlášť nežere.

Nejsem věřící ve smyslu náboženství. Důvody udávat nebudu. To by bylo na filosofickou debatu.
Ale jak jsem tady předeslal věřím v něco co ovládá vesmír a bylo církvemi překrouceno
aby to prostí lidé mohli pochopit a zároveň , jak už to u lidské rasy bývá, toho bylo zneužito k ovládání velké skupiny lidí.

Jsem věřící křesťanka. UVěřila jsem jako hodně mladá, zhruba v necelých 14 letech, ale nepocházím z věřící rodiny. Je pravda, že chodím i do společenství dalších věřících lidí – tedy chodím do kostela – chcete-li to tak nazvat.
Vidím to přesně naopak než Lucimia ;), prostě mi připadá nesmyslné, aby Bůh neexistoval. To co vidím, kolem sebe, mě ještě více přesvědčuje o Jeho existenci.

Ano jsem věřici,vedly mně k tomu rodiče od malička.

Co je to víra?
Někdo věří v boha, jiný v něco jiného. Každý věříme v něco nebo někoho přestože si to nepřipouštíme. Jak to či ono nebo toho či onoho nazveme je jen a jen naše věc.

Nejsem věřící, ani do kostela nechodím. Přijde mi to jako nesmysl, že by existoval Bůh (jsem holt asi spíš pragmatik). Jinak myslím že víra vznikla tak, že si lidé vysvětlovali vznik, neštěstí, tresty na světě…

Je to intimní otázka a správně píšete,že není rozumová.

Zdroj: život

Věřím,že něco mezi nebem a zemí existuje.Život mně naučil,že se mám spoléhat hlavně sama na sebe.

rodiče mne nikdy k víře nevedli, a ted si myslím, že je to škoda, že čím dál víc jsem přesvědčená o tom, že mám svého anděla strážného, který mě už mnohokrát zachránil a pomohl, a že existují nevysvětlitelné souvislosti,které se prostě stát museli, aby se mohlo stát něco jiného. Když se někdy nad určitou situací zamyslíte, tak je to až neuvěřitelné, jak některé zákonitosti fungují. Proto věřím, hlavně v sebe a alespon v lásku a v dobro, když už nic jiného.