V jakém/kterém jazyce přemýšlí hluší lidé?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Hluchý člověk bývá časti i němý, takže neumí mluvit.. Ale myslí. Je rozdíl mezi jazykem a řečí.

Myšlení je pojmové,i když hluchý člověk neslyší zvuk, tedy řeč, umí psát a číst, i když někdy textu nerozumí jako celku, ale jen se učí pochopit jednotlivá slova. Případně pro vysvětlení se použije znakovou řeč – významy třeba podle obrázků či skutečnosti. Přece i slšící člověk používá různá gesta, ale musí se jejich význam naučit.

" Existuje přece abstraktní myšlení, Samozřejmě neslyšící mají krásnou představivost, když bychom chtěli hovořit i o abstraktní představivosti, mají ji, stejně jako slyšící. Ta abstrakce, tu my nedostaneme sluchem, to je v jedinci a v neslyšících ta­ky."

To, že e má hluchý představivost, dovede si leccos představit, když to viděl, může mít i své vlastní představy. Pakl napšíe, nebo sděllí pomocí znakové řeči.
–
Přečtěte si vyjádření odborníků.

"Podstatu problému hluchoty je tak třeba odvozovat nikoli od typu jazyka (žádný jazyk není ani lepší, ani horší než jazyk jiný), ale spíše od komunikační a sociální izolace neslyšícího člověka.

http://ruce.cz/clan­ky/25-vztahy-jazyka-a-mysleni

Podrobnou odpověď najdete v podobné otázce
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdyz-premysli-hluchy-clovek-co-se-mu-odehrava-v-hlave

--
„Jinak znakový jazyk je právoplatným přirozeným jazykem. Má svou vlastní gramatiku, slovní zásobu a paralingvistické jevy – tak jako v mluveném jazyce rozeznáváme intonaci a barvy hlasu, můžeme odbobné úkazy nalézt i v jazyce znakovém.“

Není mezinárodní., takže u nás bude český, ně Moravě bude moravština,
která se od češtiny občas liší,. Hluchý tedy myslí pomocí českého znakového jazyka, ale vjadřuje se znakovou řečí.

„Z toho všeho plyne, že za mateřský jazyk hluchých jedinců je považován znakový jazyk a jako cizí jazyk se učí mluvený jazyk země, kde neslyšící žáci žijí. “

http://znakovar­na.cz/znakovy-jazyk/

Upravil/a: annas

To záleží na pojmu hluchý. Záleží na tom jestli je ten dotyčný hluchý od narození nebo jestli až během života. Po nějakém zranění nebo nemoci. Pokud až během života, tak přemýšlejí normálně jako každý jiný. (Předpokládám, že pojmem přemýšlení myslíš myšlenky, protože jinak se nepřemýšlí v žádném jazyce). V tom případě mají myšlenky stejné jako ty. Pak taky záleží jestli je ten hluchý, pouze hluchý nebo hluchoněmý. I hluchý člověk může mluvit. A představ si že hluchý člověk může i slyšet. Pomocí naslouchátka. V tom případě je to taky stejné. Pokud je ovšem hluchý od narození a nemá naslouchátko, případně je i hluchoněmý, tak nemá myšlenky jako máme my ostatní. Já osobně nevím jak to mají ale podle mě dost podobně jako zvířata. Zvíře taky nemluví, tudíž se dá předpokládat že myšlenky nemá a přemýšlí jinak. Stejně tak to může být i s tím hluchým. Ono je to dost podobná otázka jako ta o tom jestli slepý člověk od narození vidí stejně jako když normální člověk zavře oči. Správná odpověd je že ne. Normální člověk, který vidí a slyší si nedokáže představit jejich situaci. Jelikož hluchý člověk (ten od narození) nic jako zvuk nezná, nemůže si jej ani představit. Podle mě si spíše když na něco myslí, danou věc představí. Pro příklad bude přemýšlet jestli pes, kterého dostane bude černý nebo hnědý. Normální člověk by si to říkal v myšlenkách ale hluchý si prostě jen vybaví oba psy a třeba si představí jak toho psa dostává.(V tomto případě se samozřejmě bavíme stále o hluchém od narození)

Upravil/a: anonym