Odpoveď byla označena jako užitečná

PAUL VERLAINE:
PÍSEŇ PODZIMNÍ

Sám sklon a ston,
svých viol tón
podzim roní,
a duši mou
rve touhou mdlou,
monotonní.

Skláním se níž
a blednu, když
chvíle zazní.
Vzpomenuv dnů,
propadlých snu,
pláču v bázni.

A odcházím
ve vichru zim,
který svistem
žene mne z chvil,
jako bych byl

suchým listem.

4. června 1944 BBC vysílala jako heslo francouzskému hnutí odporu, že dlouho očekávaná spojenecká invaze se uskuteční do 48 hodin, začátek známé Verlainovy básně Podzimní píseň: „Les sanglots longs des violons de l'automne…“.
5. června pak druhou část: „Blessent mon coeur d'une langueur monotone“. Povel pro francouzský odboj: invaze do 24 hodin…

Možná ne přímo takto, ale hodně podobně. Podzim mi vždy připomíná spoustu zážitků a vzpomínek. Po duševní stránce chápu rovnodennost jako velký svátek.A když vstupujeme do podzimu stejně jako letos ve slunečném počasí, je to o to příjemnější.
1, Ano, proti oknu z kuchyně mám počátek velmi prudkého , i poměrně vysokého hřebene, který je celý porostlý různými listnáči. Tam se barvy a scenérie mění každým dnem a při každé změně počasí.
2 Pravdou je, že čím je člověk starší, tím každou příjemnou chvilku a sebemenší šťastný zážitek chápe intenzivněji než za mlada.
3 Ano, vrásky sice nesleduji a ani nepočítám, ale stárneme bez rozdílu všichni. Takový je život.

Ano, já sám jsem poslední záchvěv léta, v době rovnodennosti narozen a prvňáček podzimu. Mám podzim rád, protože tehdy jsou lesy nejkrásnější a nejbarevnější, množstvím hříbků oplývající (jak kdy). Negratulujte, já za to fakt nemůžu. Zima už je smutná, ale poskytuje čas těšit se zase na jaro.
To víno, o tom taky žádná, šedá rulanda polosuchá je velmi vábná. Sakra, už mi dochází ☹

Upravil/a: Kepler

Podzim je po jaru nejkrásnější. Mám rád všechna roční období, i když v zimě už moc nelyžuji, spíše sporadicky, ale ta raní krása na vrcholcích zasněžených hor…