Avatar uživatele
Lukas27

Učí se na Moravě a ve Slezsku ve škole spisovnou češtinu ve škole? Nebo používají svoje nářečí?

Upravil/a: annas

Zajímavá 0 před 1771 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Ametyst

Na Moravě a ve Slezsku se mluví spisovněji než v Praze. Vždycky se tak mluvilo. Učí se samozřejmě spisovná čeština. Ve Slezsku existují také polské školy s polskou výukou.

Upravil/a: Ametyst

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

Ve škole by se měly děti učit spisovnou češtinou, I když v jiných nejazykových předmětech, spíš na střední škole, se částečně dá tolerovat hovorová spisovná čeština.

Navíc mladí už dnes nářečí moc neznají. ale možná někteří používají tzv. nadnářečí v běžném hovoru, pokud nemluví nespisovnou obecnou nebo spisovnou hovorovou češtině.

Samozřejmě především v češtině a při výuce i jiných jazyků, by se měla použít jen spisovná čeština. Zda to všichni učitelé v současnosti dodržují, netuším.

Jenže „Češtině ubližují už i učitelé, varují vědci. Spisovně jich mluví pomálu“

" Na spisovnou češtinu častěji rezignují mladí kantoři, kteří mají ke světu žáků blíž, přestože nelze paušalizovat

Že se vztah ke spisovnému jazyku za poslední čtvrtstoletí změnil, potvrzují i češtináři. „Jisté znespisovnění a nekultivované užívání jazyka, které postihuje celou společnost, se bohužel zčásti přeneslo i do školy. Mně osobně přehnaná žoviálnost nebo uvolněnost v komunikaci s dětmi vadí,“ podotýká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.

Zdroj: https://www.id­nes.cz/zpravy/do­maci/cestine-ublizuji-uz-i-ucitele-varuji-vedci.


Ale vím také ze zkušenosti, že ani češtináři nemluví vždy spisovné, jak potom mohou spisovný projev vyžadovat od žáků

Takže odpověď, že se učí na Moravě spisovně , jak píše Ametyst, není docela správná. Do mluvené hovorové češtiny se míchají prvky češtiny obecné.

Jedna skutečnost je, jak to má být, druhá skutečnost, jak to opravdu je. Platí, že je třeba slyšet – vidět – poznat – tedy vědět, pak hodnotit…

Opakuji ,učitelé jiných předmětů než CJL používají hovorovou mluvenou češtinu, nikoliv „oficiální“, jejíž podoba je zachycena v kodifikačních příručkách. a sleduje „kulturní“ cíle

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zeeue

Mám pocit, že všichni, co sem zatím odpovídali, byli asi z Prahy nebo co 😁

Já jsem Moravan z oblasti Hané a upřímně mohu říct: ano, ve škole se učíme spisovnou češtinu. !ALE! můj psaný projev má s mým mluveným projevem pramálo společného 😁 češtinářka mluvila spisovně, jiné učitelky a učitelé rozhodně méně…

Kdybych měla použít „transkripci“, pak by to znělo spíš nějak…
Já su Moravák, tož su z té Hané a za sebe možu říc: ja, ve škole nás učijó spisovnó češtinu, ale můj psané projev rozhodně neodpovidá tomu, jak mě zobák narost! 😁

Vlastně mám to dokonce tak, že když slyším někoho mluvit spisovně, hned to registruji, jak mi to přijde nepřirozené a úřednické a dokonce, když jde o někoho známého, tak do něj rýpnu: co mluviš, jak spisovné deb**? 😁

Pro zajímavost doplňuji: mimo Hanou se spousta lidí vždy pozastavovala nad našimi výrazy jako ‚vijó‘ (vědí), ‚majó‘ (mají), ‚só/nésó‘ (jsou/nejsou), kuře s réžó a třeba vůbec nevěděli, co po nich chci, když jsem řekla ‚rožni‘ (rozžehni), znali jen ‚rozsviť‘.

Upravil/a: zeeue

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Autista

Spisovnou češtinu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Funna

docela odivná otázka…nebo si myslíš, že zde odpovídají jen Češi??
samozřejmě, že se tu úplně stejně jako ve všech školách v ČR učí spisovná čeština a učitelé mluví skorospisovně, i když nějaké to slovo vždycky ujede…
na rozdíl od zeuee mám ale jinou zkušenost…jsem moraváčka z pomezí valašsko-hanácko-slovácka (takže rozumím všem) a i když to vypadá, že se tu míchají všechna nářečí, se spisovnou češtinou ve škole jsem nikdy větší problém problém neměla – samozřejmě ze začátku s i/y a s/z, ale to měla asi většina…
spíš je rozdíl v tom, jak to říkáme, než co říkáme, máme prostě jiný přízvuk než čecháčci…

tož tak ogare, fčilkaj už víš, jak sa tadyk rozprávjá.. .-))

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hapiky

Učí se česky a to je pro prvňáky dost velký problém. Když máma mluví výhradně „po našemu“, otec slovensky, příbuzní po polsky, tak si dítě v první třídě připadá jako v nesrozumitelné jazykové škole a nosí domů 5ky za které nemůže.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Pokud si pražáci myslí, že Morava je malá dědina, která se zaváží hnojem a obyvatelé Moravy nebyli dále než 5 km v nejbližší dědině a že ve školách jsou pouze ti, kteří se neudrží na stromech, protože tam ostatní žijí, tak je asi něco špatné. Nejčistší a nejspisovnější čeština se učí právě na Moravě a to na severu i jihu, na východě i na západě.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
independent

Odpovím otázkou. Učí se v Praze spisovnou češtinu ve škole? Nebo používají svoje nářečí? Určitě ano, tak proč by měla mít Morava a Slezsko vyjímku. A nesnaž se mi tvrdit že se v Praze, potažmo v Čechách mluví spisovně

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Ametyst

Málokoho napadne, že slovo „taky“ je spisovné. Na Moravě to rozhodně spisovné není: ale ve veřejnoprávní televizi z Prahy to zaznívá z obrazovky denně! Schválně si dělejte na papír čárky, kolikrát moderátor/ka řekne Taky. Včetně Witovské, včetně Moravce…

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Ametyst,

1. mýlíte se. Na každé škole ani na Moravě ani v Čechách se plně spisovnou češtinou.

. Mělo by se učit. V tom je rozdíl. Vím to.

. Proto jsem vložila odkaz, ale kdo si přečte, jak to vidí jazykovědci, že bohužel úroveň mluveného projevu klesá.

2. Stejně slovo taky – někdy částice, jindy příslovce, je tvar hovorový, tedy spisovný pro mluvený projev

Proto se tvar taky dá použít v TV,. jde přece o mluvený projev, ale záleží na druhu promluv.y

3. V hovorové spisovné češtině, tedy "volnější ěspisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formu, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou)“

Takže z toho plyne, že čeština i moravština mají svá specifika. "

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Spisovn%C3%A1_%C4%­8De%C5%A1tina

Už několikrát zde byly otázky na tému spisovná a nespisovná čeština.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Ametyst, a na to jsi přišla kde???

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Funna

na to nemusela nikam docházet, to je holý fakt…čecháčci zpívají, místo Y používají EJ a to i v koncovkách – hezkej den a to česky správně není ani náhodou…jo a my máme to svoje: s kama jsi?, ale pořád je to lepší než: vodkaď seš? …bavím se samozřejmě o „rodilých“ pražácích, ne o náplavě, i když té je v Praze už skoro většina…

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

A mám napsat, jaká nespisovná slova používají kde jinde? Pražáciu nezpívaj. Zpívaj plzeňáci. Ostravaci zase nepouživaj dlouhe samohlasky… O nějakých cizích slovách ani nemluvim… Nikde se totiž nemluví spisovně… A ostravaci ti hned po brňacich a plzeňacich…

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
zeeue

Asi jsi mě špatně pochopila… Nikdy jsem neměla sebemenší problém se spisovnou češtinou, co se pravidel pravopisu týče (např. psaní i/y a s/z)

Problém pro mě vždycky byl a bude v mluveném projevu. Tam je pro mne velice těžké se těch pravidel držet, i když se sebevíc snažím (např. při pracovním pohovoru), stejně se co chvíli slyším, jak mi ujíždí nespisovné koncovky.

Pochop, že v případě mluveného slova je kravina řešit i/y 😁
např.: „rodiče byli“, „rodiče byly“, „rodiče bili“ a „rodiče bily“ zní totiž pokaždé stejně ;)

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Funna

chápu…tak ymluvím jak mi zobák narostl, ale o tom přece dotaz nebyl…ptal se, jestli vůbec umíme, coby Moaraváci s nářečím, mluvit a psát česky 🙂…no a to přece umíme, ne?
jo a coochee má pravdu..měkké a trvdé i/y je poznat i při výslovnosti…
a ještě doušku…rožni je spisovně povel pro rožnění masa (na rožni)…rozžehni je o něčem jiném…tkže se nedivím, že nechápou…ale to máš to samé, když jsem chtěla slámku…než jim došlo, že chci brčko a ne solničku, chvíli to trvalo 🙂

před 1770 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
cochee

A zde se zase pleteš ty (poslední odstavec) – to že znělost i a y je stejná je výmysl spisovného jazyka a samozřejmě české „odrůdy“ češtiny toho beze zbytku využívají. U nás na severu Moravy neexistuje vyslovit slova jako „pyvo,“ „opyce“ nebo „bík,“ protože nám to rve uši a vyslovujeme vždy to správné i-y, jak je to ve slově napsaném. I zde jsou samozřejmě výjimky, jako například slovo „cyp“ /„cip“ existující v obou variantách a taky oběma variantami vyslovováno a znamenající totéž.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
hapiky

Ametyst má pravdu. Možná to nevíš, ale samotní „staří“ domorodci z Prahy mají svoji řeč a přízvuk dost odlišný od spisovné češtiny. Paradoxně se říká, nejlepší češtinu mají v Praze přivandrovalci.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Ametyst nemá pravdu. Přece čeština má podobu psanou a mluvenou.

Spisovná čeština,. která by se měla používat v oficiálních projevech, ve školách atd.,, má úřední a reprezentativ­ní funkci

Pak má volnější formu pro mluvený projev – odkaz jsem vložila výš.

Nejde o přízvuk, ten se liší podle oblastí. Ale liší se některé tvary od oficiálního spisovného jazyka, které jsou pozůstatkem staršího vývoje.

V neúředním projevu je možné mluvit nespisovným jazykem, nadnářečím, nebo nářečím.

. Zabarvení, tedy intonace je něco jiného než spisovnost. Přízvuk je v češtině na 1. slabice, nemyslím ostravštinu.

Je rozdíl mezi moravštinou a češtinu, mezi moravismy a čechismy.

Každý jiné uši a vnímá zabarvení jazyka jinak. Přízvuk, to že má být na 1. slabice,. nebo na předložce atd. platí všude

Vzpomínám si na jeden pořad v TV, kdy moravský moderátor nevyslovoval předložku se slovem, ale samostatně. . Působilo to rušivě.

před 1770 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

I to je hluboký omyl. Naopak ta pražská, až na pár drobností se té spisovné blíží nejvíc. A právě proto, že těch odchylek je tak málo, jsou taky nejvíce patrné. Ti, kdo mluvějjak… mno… těm vůbec nepřijde, že sami tak divně mluvěj a naopak si všímaj právě těch drobností u ostatních a hojně na chyby, nevědomi si svých vlastních, burácivě poukazují… Tak se věci mají.

před 1771 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek