Staří přichází nečekaně, s nadsázkou by se řeklo v jednu chvíli a se stárnutím nemá co do činění. Pravda, nebo lež?

Záleží na úhlu pohledu a na tom, jak ro konkrétní jedinec hodnotí.

Stáří nepřichází nečekaně, nýbrž bez nadsázky plíživě po celý život. Se stárnutím úzce souvisí, neboť je důsledkem tohoto procesu.

F.R.Čech odpověděl na otázku: Jak se cítíte jako čerstvý sedmdesátník?
„Říká se, že člověk je tak starej, jak se cítí, což je ale pěkná kravina! Můžete se cítit sebelíp, ale už hůř vidíte, hůř slyšíte, ztrácíte trošku stabilitu, přestáváte si pamatovat… Takže se klidně můžete cítit na šestnáct, ale je Vám to hovno platný.“

Nemyľte sa. Nie je len staroba v zmysle akýchsi tabuliek, ale aj staroba fyzická, a duševná.
Ako tak pozerám okolo seba, mnohí vekovo mladí pripomínajú tých najstarších. Stačí ak ste v hromadnej doprave. Vekovo mladí unaveno sedia, často aj na označených sedadlách pre matky a telesne postihnutých a tí vekovo starí, podľa akýchsi úradných tabuliek, vedľa nich stoja a krčovite sa držia, čoho sa len dá, aby vydržali stáť.

Teraz priamo k otázke: odchod do dôchodku označuje pre verejnosť aj človeka, ktorý je starý. Ale spomínam si na japonského bežca, meno si nepamätám (och tá staroba), ktorý behal aj v deväťdesiatke.
Videli ste behať vekovo mladých „starcov“? Niekedy mám pocit, že k cieľu im treba pripraviť infúziu a nemocničné lehátko.
Buďte rád svojmu veku, nech je akýkoľvek, ale žite plným životom, ktorý zvládnete.