Někde na volném prostranství bych postavila lehké stojánky a trénovat.
Já u zkoušek necouvala. Hlavní bylo, možná ještě je, jízda podle pravidel v provozu. A při tom stresu to jednoduché není.
Hlavu vzhůru, nejde o život :).

Není třeba vyšilovat,názorně ji za volantem předveďte jak se to má,a nebo i Vy máte s couváním problémy ? ?-D

Chce to čas a nějaký volný prostor. Kdysi jsme jezdili BOAS a jízdu zručnosti trénovali na parkovišti, kde jsme místo kuželek používali rozřezané papírové trubky od koberců.
Bez schopnosti umět rychle zaparkovat se člověk ve městě neobejde, musí se to naučit. Jestli nedokáže odhadnout rozměry auta, bylo by lepší zkoušky odložit a zatím trénovat. Neučí se to pro komisaře, ale pro sebe. U nás se jezdí tvrdě, bezohledně, v provozu musí mít jistotu. Je lepší spotřebovat nádrž benzínu a zporážet spousty kuželek, než třeba opravovat promáčké dveře. Přeju jí úspěch.

Jeďte s ní někam na letiště,tam označte dva body na šířku auta a buďte tam sní tak dlouho,dokud mezi ně nenacouvá.

nejdůležitější je srovnat volant pak si zkusit na rovině zatočit volantem aby si ujasnila že to auto jede tam kam točim,a vklidu pomalinku,a at se nestresuje,já jezdim 13let ztoho4roky profesionálně a i dnes se bojim couvat ne proto že bych to neuměla ale proto že se bojim že něco někomu rozbiju takže dceři vzkazuju,klídek,my ženský to nemáme v oku jako chlapy,ale postupně časem se dotoho dostaneme,blbí bude když budou chtít v kopci zacouvat mezi 2auta to je vo nervy,každopádně at se nebojí a klidně tomu komisaři řekne že se bojí zato jí hlavu neutrhne a naopak pokud bude normální a ne kretén ocení že si přizná obavu a jako klidně ho i může požádat aby jí juknul na zadek auta aby nepoškodila něco ,ostatně ve vyhlášce je to jasně i napsaný pokud řidič nevidí nebo má nepřehlednej úsek k vyjetí nebo zacouvání je jeho povinností někoho požádat aby třeba i zastavil dopravu,klasi­ka,takže dceři vzkažte at na zkoušku jde s klidem,at všude a včas bliká a u křižovatek at se vždy ikdyž bude na hlavní rozhlídne a ono to dopadne dobře,držim palce a kdyžtak mi písněte jak dopadla zajímá mě to ju.

Můžete jí to ukázat a vyslvětlit..Ale já osobně si myslím, že to děla hodně autoškola, co naučí a pokud na řízení auta nemá dcera moc talent, tak takových aut bude víc..Je to můj názor, znám totiž pár lidí, kteří chodili do autoškoly, kde se ani nerozjeli a ani po roce, co DOSTALI papíry, se nehnou z místa, nedej Bože do kopce!!!!Tak ať se dceři zadaří u zkoušek.. :)

Osobně bych víc vsadil na klid, nevyšilovat apod. Obávám se, že slečna už může být z maminky a celého okolí značně nervózní a dělá proto hloupé chyby. Uklidnit jí, že to lze v klidu naučit, prostě si musí věřit. Některé věci děvčatům v řízení jdou hůř, je to dáno jejich evolučním vývojem – nepotřebovaly tolik prostorové vnímání jako muži při lovu.
Za další není třeba šílet když se jí napoprvé zacouvat nepovede. opět chce to klid, popojet si srovnat auto a znovu. Už jsem si něco odcouval, dokázal jsem i couvat se dvěma vleky zapojenými za sebou a přesto taky se některý den nepodaří.
V podstatě, asi bych si vzal nějaké auto hračku (ideál dálkově řízené) a zkusil s ní couvat v bytě a říkal jak točit, co sledovat apod.
Za pár let se naučí auto strčit do díry která je jen o 15 cm větší než délka jejího auta. zatím alespoň do 1,5 násobku délky auta.
Ale napadlo mne. Co takhle začít couvat jen k obrubníku aniž by tam stála auta.
Vsadím se, že kdyby se mi dostala k ruce, tak za půl hodiny zacouvá bez většího problému. A podle zrcátek.
A jestli může, tak ať si při couvání povídá co dělá a proč a vše nahlas. Například: zastavuji vedle auta za které chci zaparkovat asi 20 cm od něj a tak, že zadní kola jsou přiblížně u jeho. Zařazuji zpátečku, podívám se do zpětného zrcátka, že za mnou nikdo nejede abych ho vybočujícícm předkem auta do jízdního auta neohrozila. Pomalu couvám a ztáčím volan do prava tak, aby zadek auta se natočil k chodníku tak aby směřoval asi 50 cm před auto před které chci zacouvat. To znamená, že volanetem na chvíli zatočím doprava a když se mi auto srovní daným směrem, volant dám zas do roviny – rovného směru.
Když je záď – zadní levý roh auta přibližně v rovině s levým bokem zadního auta, začnu otáčet volantem do leva, aby předek auta zajel k obrubníku. A přitom dávám pozor na auto přede mnou, abych ho neodřela.
Když se auto schová mezi parkující auta, srovnám řízení a případně popojetím dopředu a dozadu si ještě svoje auto lehce srovnám.
Pokud najedu na chodník pravým, zadním kolem – najíždím k obrubníku pod ostrým úhlem a nebo pozdě otáčím volantem. Vyjedu a začnu znovu.
Když auto kouká z řady (moc) do ulice. zas začala jsem točit moc brzy – vyjedu a začnu znova.
Je to jen příklad povídání.

sejtanka
doporučuji někoho cizího, kámoše, tetičku, atd…