Avatar uživatele
quentos

Projeví se někdy u ženy, která o sobě tvrdí, že nesnáší malé děti, mateřský pud?

Co myslíte? Teď je jí zhruba sedmadvacet. Máme brzy čekat radikální změnu v tomto životním přístupu?
Doplňuji:
díky za odpovědi, mnohdy dost překvapivé, člověk se zas něco nového dozvěděl. Většina z vás si k tomu (chybně) domyslela, že s dotyčnou něco mám či chci mít. Tak to není – jde jen o kamarádku, sice dost hezkou, ale po ničem víc s ní skutečně netoužím. Byla v tom spíš obava o ni, jestli v tom není něco patologického…

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 11Pro koho je otázka zajímavá? petka, annas, iceT, Andělé, bobánek, Deli, briketka10, Illines, IK, anonym, akvidzerp před 4697 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
dagry

Některá na touhu po dítěti časem dospěje a některá ne. A nevidím nic špatného na tom, když některá žena prostě dítě nechce. Je to sice asi sobecké, protože se většina žene za kariérou a možná pak ve stáří lituje, ale je to určitě moudřejší ho nechtít, než ho mít a pak na něj řvát a mlátit ho. Mám takovou sousedku, dítě má sice od hraček a pamlsků opravdu téměř všechno, ale ani jeden z rodičů se jinak o dítě řádně nestará, jak můžou, dají synka k babičce a doma na něj buď jenom řvou a nebo mlátí, ale venku to jsou vzorňáci. Takže v tomto případě by bylo opravdu lepší, kdyby ho ta slečna tenkrát neměla, protože je vidět jak jí to dítě překáží. A náprava k lepšímu u ní opravdu asi nebude, klukovi je už 7 let a půjde do 1. třídy, to teprve u nich doma nastane mazec !!! A když jí něco vytknete směrem k výchově, tak si na vás otevře tu svou sprostou, nevymáchanou hubu.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Damiana

Když mě bylo sedmadvacet měla jsem už jasno – děti nechci. A po deseti letech se také nic nezměnilo. Nikdy jsem si nehrála s malými dětmi, ani jsem nevozila kočárky s panenkami. Měla jsem doma vždy pejska nebo kočku a zodpovědně jsem se o ně starala. Pomáhala jsem v útulku.
Nic mi nechybí a svůj život bych neměnila ani za nic. Mám ho tak naplněný, že si víc ani nemůžu přát – ale podle svého a ne obecného mustru. A jsem si jistá, že nikdy nebudu litovat. To není můj styl.
Myslím, že jsem žena se vším všudy. Mám hodně známých, skvělou rodinu a kariéru také hystericky nebuduji, jen se snažím a vychází to.
Někdo namítne, že všechny ženy, které nechtějí děti jsou sobecké. To je ale hloupost. Je to jenom rozhodnutí, které nikomu neublíží. Daleko sobečtější varianta je pokud se žena rozhodne mít děti, aby si udržela partnera nebo ho na dítě dokonce „uhnala“. To je čirá nezodpovědnost a blbost.
Naprosto souhlasím s názorem, že je lepší děti nemít, než je potom odmítat nebo jim dokonce ubližovat. Málokdo je ale tak zodpovědný a zná se.
Kdo děti chce (a může je mít), obvykle je má.
Já osobně jsem velmi citlivý, vnímavý a empatický člověk, ale mateřství zkrátka není nic pro mne.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
jmhad

Nejsem odborník,ale když koukám kolem sebe,tak bych řekl,že je to individuální a pokud propukne,pak je až přehnané nebo pomíjivé.Do ženský prostě nevidíš.Mám v blízkosti taky jednu,co tohle tvrdí.Teď je jí jednatřicet a klofla snad už z toho mohutného vybírání toho pravého /vola/ a tvrdí mu,že by chtěla někdy dítě.Ale nikdo trvalosti tohoto procitnutí mateřského citu nevěří,kromě něho.Už si zvykla na pohodlí bez děcka

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
SinceX

Joo quentosi s tím se potýkým i já. I když jsem relativně mladý na to myslet, jakým budu otcem za pár let. Problém je, že já děti taky moc nemusím. Nemám rád ten jejich pláč a popravdě mě to znervozňuje a řekl bych i že trošku leze na nervy. Co opravdu vím je to, že bych nikdy neublížil malému dítěti..

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Deli

Pokud je opravdu nesnáší, možná jednou pocítí něco jako biologické hodiny, nebo pocit, že jí něco utíká… Ale upřímně – děti jsem vždycky chtěla, těšila jsem se na ně, plánovala je… miluju své dcerky, nedala bych je a když jedou na den k babičce, chybí mi. Přesto jsou chvíle, kdy mám všeho tak akorát – většinou v tu chvíli zmizím na toaletu, kde se zamknu, přečtu si v klidu noviny a vylezu zas klidná a schopná čelit jejich nápadům 🙂
Jak by se v náročné situaci zachovala matka, která po dětech netoužila? Která tvrdila, že malé děti nesnáší…?
Myslím, že důležité je respektovat rozhodnutí člověka (ženy i muže), zda děti chtějí či nechtějí. Nenutit je. Jde o důležité svobodné rozhodnutí. A na rozhodnutí „děti nechci“ určitě není nic špatného.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
briketka10

já děti mít nemůžu a pohledy těch malých stvoření v kojeneckých ústavech nebo dětských domovech nesnáším, brečím jak želva..
ale nedivím se ženám, které děti nechtějí, tak brzy, mají k tomu své důvody, já to zjistila v 25 letech, byla to pro mně rána, žila jsem si beztarostným životem, užívala si, nechtěla jsem se vázat..
přijde na ni touha až bude trochu starší uvidíte..
Doplňuji:
já si zase s dětmi vždy hrála i cizími, hlídala, přála, moc je mi to líto..

Upravil/a: briketka10

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Člověk je sice tvor proměnlivý, ale ke změnám postojů a názorů potřebuje mít nějaký důvod – impulz. Může dojít ke změně postoje k dětem, ale také nemusí. Vy v tom případě máte také dvě možnosti: buď zůstat se ženou, u které riskujete, že potomky s ní mít nebudete. Nebo si najdete ženu, která bude mít zájem založit si rodinu. Volba je jenom na Vás.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
sdesigner

Zena ktora tvrdi ze neznasa male deti je nenormalna. uz male dievcatka kocikuju babiky a snivaju ze budu mat babatko. Moja odpoved…pochybujem. a ruky prec od nej
Doplňuji:
Este by som doplnil svoju odpoved ako reakciu na Pani IK. Viete ako by ste reagovali na chlapa ktory by v takom veku povedal ze sa mu hnusi praca? Ze nechce nikdy pracovat? Aj praca je tazka vef, zabera zivotny cas a chce to vela usilia uzivit rodinu…aj ja si viem predstavit krajsie stravene chvile ako kazdy den v praci. a ziadna zena sa tym nezaobera ze ako mi muzi tazko dreme na rodinu. a casto krat mame ovela namahavejsiu pracu ako tu co dostane zena v zamestnani. je to proste tak je to v zivote zaradene ako to ka byt. chlap je hruby typ cloveka, vie zarobit a ochranit rodinu a zena je jemnocitna a vie dat lasku a spravne psychicke zdravie detom. Fungovalo to tak 10tisice rokov az pokial neprisla nova doba a mnohe zeny zrazu nechcu robit ani to…uz by nechceli ani dieta len jednoho muza ktory bude zarabat a druheho ktory s nou bude cely den chodit po restauraciach a po butikoch ohanajuc sa z kreditkou. Niekedy aj tretieho ktory bude mat v hlave ho…no a v gatiach hojno. ja by som daval na vinu mediam ktore prezentuju rodinny zivot velmi chorym sposobom. Kazda zena v serialoch ci filmoch ma dokonaleho partnera italskeho typu, nikdy ho nevidno v praci len je snou a aj ked chodi do prace zazracnym sposobom je stale s nou a z detmi a takmer vobec nespi, ma vzdy naladu na jej zenske roztopasnosti a on vlastne postrada vsetke muzske chyby. tak to ale nieje…sme muz a zena…tak to bolo vzdy a tao to ma byt. zena zo svojimi chybami aj prednostami a povinostami v zivote a tak isto aj muz. Nech si hovori kto chce co chce. Ked nie ja 100percent tak na 80 percent mam pravdu a dokazuje to len pocet rozvodov a rozchodov, pocet slobodnych mamiciek a a vyhodenych novorodeniatok v kontajneroch. ludia by sa uz mali spamatat a kazdy zastupit tu ulohu ktora mu bola sudena. takto nas stvorila priroda, a tak mame zit a jie vymyslat.....ked bolo raz kladivo vymyslene na zabijanie klincov tak ho nebudem kristepane pouzivat na zabijanie ludi…lebo je nova doba…vsetko ma svoj ucel, funkciu a zmysel v zivote…kto sa to snazi zmenit umrie ako bzdocha. a je si myslim trochu kratky zivot na to aby sme skusali co si mozme dovolit. poznam mnoho zien ktore uz leb placu ze nemaju dieta a nikto o nich nezakopne…ked do 40tky skusali osud a hrabali sa leb v kabelkach a gatiach zbohatlikov…teraz by vratili cas a zalozili si klasicku rodinu…alebo slobodne maminy ktorym sa deti len tak pritrafili na chate z kanosmi a teraz nevedia kudy kam. ja viem ze hovorim sprosto ale je to na zamyslenie. o to viac fandim slusnym zenam ktore tuzia pi stabilnom manzelskom trojuholniku a chlapom co sa snazia uzivit rodinu. no v oboch pripadoch zaznamenavam znacny upadok a bojim sa ze to bude koniec rodiny ako takej. boh ochranuj toto ludstvo…a viete preco nas moslimi o chvilu presidlia? Tam rodina funguje…a mnozia sa…my sme spokojny len zo statkami…„vyspeli europania“

Upravil/a: sdesigner

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
IK

Všechno je možné. Také záleží hodně na okolí. Je to jako s alkoholikem. Je těžké ho pochopit a nepomáhá mu když na něj házíme rozumové důvody, ani když vedle někdo spokojeně popíjí.
Když chcete aby přestal pít, musíte ho hluboce milovat, je o tom film „Když muž miluje ženu“ (viz odkaz)

Mateřský pud není nic jiného než kouzlo dítěte a racionální matka může překrýt vnímání úžasného bezbraného stvoření vědomím křiku, smradu, nevyspání a bolavých bradavek a to ještě nemluvím o těžkém bolestném porodu.
Opravdu záleží jak ji ostatní budou „dovolovat“ aby byla matkou, tedy nedělat za ni ty příjemné věci jako je chování, procházky s kočárkem, cvičení s dítětem a hraní…a naopak jí budou ulehčovat ty nepříjemné věci od kterých se normálně všichni odvracejí a říkají: „ty jsi matka tak se starej“
Všechno potřebuje čas a s malým dítětem čas není. Když o sobě žena tvrdí, že nesnáší děti, pak jí schází příjemné zážitky s dětmi a převažují ty nepříjemné. Pokud se v jejím životě tento poměr nezmění, nezmění se ani její vztah k dětem. A i když se to bude v příznivých podmínkách lepšit, nebo v nepříznivých si bude muset zvyknout, tak to bude běh na dlouhou trať…ovšem pokud ten zvrat nezvládnou hormony a kouzlo dítěte, onen imaginární „mateřský pud“ který se rád probouzí v milujícím prostředí rodiny 🙂

Zdroj: http://www.ba­rrandov.tv/62122-kdyz-muz-miluje-zenu

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek