Myslím si, že se najde souvislost s tím, že se rozlišovala mužská a ženská práce, takže podle toho byla stanovena rozdílná náplň u mužských a ženských řádů. V řádech toto pojetí zřejmě stále přetrvává.

Dalším důvodem může být i to, že je to také tradice, která navazuje na první ošetřovatelku Anežku Přemyslovnu, sestru krále Václava I. Založila několik klášterů v Praze, řád křížovníků s červenou hvězdou, pro které vypracovala pravidla péče o chudé a nemocné.

Např. řád Tovaryšstvo Ježíšovo (latinsky Societas Iesu).

Členové se zabývají se především pastorační prací mezi studenty a ve farnostech, vyučují, dávají duchovní cvičení a působí v médiích.

Řeholnice nejčastěji konají charitativní činnost v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené nebo učí a vychovávají dětí ve školách a jiných zařízeních. Všechny řeholnice se kromě toho věnují modlitbě a kontemplací, pro příslušnice kontemplativních řádů je to hlavní náplň činnosti.
–
Charitativní péče – vyvinula se z křesťanství s cílem pečovat o specifickou
skupinu lidí (chudí, nemocní, mentálně postižení), byla poskytována
církevními organizacemi doma nebo v chudě vybavených institucích.

V historii to byly ·náboženské řády a kongregace, které vedle svých
klášterů zakládaly první špitály, které spíše poskytovaly přístřeší, obživu, postel a
teplo než léčení.

Je i spousta ženských řádů, které jsou zaměřeny spíš na meditace a žijí prakticky skrytě. Ale trochu to vychází i z lidské přirozenosti. I v normální populaci jako sestřičky a učitelky (na ZŠ) převládají ženy. A některé mužské řády sice nemají v náplni zvlášť třeba péči o staré a nemocné, ale mají své farnosti kde právě péče o hmm… „znevýhodněné“ občany patří k jejich činnosti. Běžně oragnizují kulturní akce pro farníky (vč. starších a méně pohyblivých), někde vedou azylové domy pro lidi bez domova…

Vaše tvrdenie „Nevím o žádném mužském řádu, který by pomáhal starým, nemocným a podobně“ sa zakladá na zjavne nedostatočných informáciách
Napríklad Františkáni, všetky ich 3 vetvy, „Do jejich působení se promítají ideály sv. Františka, prioritami jsou však komunitní život v bratrství, ukotvený v modlitbě a hledání Boha jako Nejvyššího Dobra darujícího se lidem, blízkost k chudším lidem a také misijní činnost ať na našem území nebo na jiných kontinentech.“
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Fran­ti%C5%A1ek_z_As­sisi
http://www.fran­tiskanskemisi­e.cz/texty/de­tail/kdo-jsou-bratri-frantiskani/
Počas mojej spolupráce s Františkánmi (ateistka s mnichmi), som mala možnosť vidieť ich činnosť zblízka. (To pivo nie je súčasť ich pomoci.) Pomáhali v rámci svojich možností tam, kde to bolo potrebné (pomoc nefakturovali, a ani neodpisovali „z daní“ ako mnohí podnikatelia). Tak ako na našom území i v zahraničí, bez ohľadu na náboženstvo tých, ktorí pomoc potrebovali.

Protože jeptišky vždycky ví,co si zítra oblečou.