Proč značná část příjmení na Moravě má v názvu nějakou činnost?

Většina? Máš nějaký průzkum?

Když se začala zavádět příjmení, tak spousta lidí žádné přijmení či přezdívku nemělo, Příjmení se dávala podle toho, čím se odlišoval od ostatních a na vesnicích a v menších sídlech to byla práce nebo jiná činnost. třeba kovář, zámečník, bednář a podobně, občas to bylo třeba i po rodě. Malý příklad" Ve vesnici žil kovář Jan měl syna také Jana. Mladý Jan neměl ještě řemeslo, nebo dělal něco jiného. Kromě toho bylo ve vesnici dalších 15 Janů a dva nich byli také kováři.Našeho mladého Honzu pojmenovali příjmením po otci. Byl to tedy Jan Janů, stejně jako Petrů, Pavlů,Havlů a podobně.

Domnoívám ses, že rozdíol mezi příjmeníni zřejmš ouvisí to s postavením Moravy a Čech ve středověku, kdy začaly vznikat přezdíovky.

Pojmenovánoí podle řemesel jako činnosti souvisí opět s tím, že ˇeši měli blíž k Němcům, kde se řešmesla rozvíojela, kam Češu hezduku bna zkušenou, Tovayrfyšio pk předávalio zkušenosti těšm jedincům, kteřío bylio v jejich blíozkosti.

Po vzniku markrabství moravského se postavení teritoria Moravy vůči Čechá, byla j. Morava včetně markraběte podřízena českému panovníkovi kromě toho funkci českého knížete (krále) a markraběte moravského často vykonávala jedna osoba, která sídlila v Čechách. V období přemyslovského českého státu ještě nedošlo k přesnému ohraničení moravské stavovské obce, z hlediska jejího formování je nutné upozornit na to, že silné pozice na Moravě v tomto období získávají vlivné české rody. Vzhledem k uvedenému popisu lze konstatovat, že z hlediska administrativně – vojenského představovala přemyslovská Morava periferii Čech V Čechách dominovaly kulturní vzorce přijímané ze západu a náležející k tehdejší supranacionální kultuře, jejímž nositelem byla katolická církev. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie.. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Rokkanovy klasifikace. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie. Kromě toho největší sídla či velkostatky zakládali majetní Češi.

Typologie vzniku českých příjmení

• odvozená od křestních jmen
• od příbuzenských vztahů
• řemesel
• příbuzenských vztahů
• vlastností,
• z přírody
• poživation
• staveb
• obcí
• různého původu atd.

Zastímco o česká jména vyjaddřují víc informací o původu rodů, o starých řemeslech či nářadí, starých oděvech i pokrmech, které dnes už je nikdo nezná.
Kdo seděl nehnutě, dostal jména jako Pečeně nebo nebo Buchta, člověk se scvrklými
tvářemi byl pak Křížala.

Podle zdroje a vl. vědomostí.
https://journal­s.muni.cz/cep­sr/article/vi­ew/3898/5373

Moravsklá příjmení tzv, l-ová slovesná příjmení vznikla z „činitelských“ jmen, třeba Běhal byl opravdu běhal, čili, jak definuje Příruční slovník, „člověk, který pořád běhá“, výstižněji snad „člověk, který rád běhá (nemá stání, rád se rychle pohybuje apod.)“ A tato „činitelská“ jména nemají v jazykovém povědomí žádnou vázanost na minulý tvar. Jednak je především jejich význam přítomný, a ne minulý (běhal je ten, kdo rád běhá, dřímal ten, kdo má sklon k dřímání, kecal, žvanil, kdo rád kecá, žvaní apod. Držitel přípjmení něco konal.

Dnes už se původ dovíme jen z matrik, Není jednozačné, že slovesná příjmení jsou původem moravská. Po zrušehní nevolnilctví možnost stěhovánío a mohly se předzdoívky upraviot přio zápisu příjmenoí.

Upravil/a: annas

zřejmě jim šla práce hezky od ruky (od nohy) 😂

Ano, jak již udává drap, přijímení se posuzovali od možných funkcí dotyčného… Po sléze se tyto příjmení kopírují aniž by si člověk uvědomoval, že má něco s „kovářem“ společného… Já jsem třeba „Veselý“ no a vypadá to, že se směji??? Asi jo…

Ja jsem taktez z Moravy, ale moje prijmeni je hornorakouskeho puvodu. Moji rodice (jak biologicti, tak pravni) jsou Cecho-Nemci. Dekuju.