Kdysi to prý bylo normální, že okolo polí byly vysazeny tzv. větrolamy. Tím se omezoval vliv větru a erozi půdy. V době přetrvávajících suchých let by to bylo asi žádoucí. Zatím je vidět jen obrovské lány např. řepky, nebo pšenice, vítr si tam dovádí jak chce a vysušuje půdu, i odnáší její drobné částice. Jako větrolamy by se daly vysadit i užitkové stromy, např. ořechy, které ve velkém dovážíme např. z Turecka. Tím by se zvýšil ekonomický užitek a součastně by byly pole odolnější vůči větru, erozi a suchu.
Zajímavá 0 před 910 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ale využívá. Možná ne dostatečně. Tento systém e nejvhodnější pro tropické a subtropické oblasti.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, dřív to vypadalo jinak, komančové nám zrušili remízky a dneska
půda nezadržuje vodu.
Češi na to dodnes kašlou, EU nabízí dotace za tvorbu bio pásů
v poli.
0 Nominace Nahlásit |
Protože dnes je ze všeho velká věda.
Např. do 1.1.2020 byla od daně z nemovitostí osvobozena neplodná půda
včetně rezímků atd., stačilo, že ji nelze hospodářsky využívat. Od
1.1.2020 je zapotřebí, aby „krajinný prvek byl evidován v evidenci
ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího
zemědělství“.
Takže naprosto konkrétně: DzN většinou pro vlastníky zamědělských
pozemků zpracovává pachtýř – dřív prostě uvedl, že tuto část
nevyužívá a daň se neplatila. Dnes už nemůže. Co udělala (logicky)
spousta vlastníků: vzala křovirořez a nevyužitelnou část pozemku
zplanýrovala a řekla zamědělci: přihraď si pastvu až na kraj pozemku,
přece nebudu platit daň a od tebe nic nedostanu … Přitom MŽP uvádí, jak
to byla „ekologicky přívětivá“ novela daňového zákona … Škoda, že
se praxe k úředníkům na ministertvo nikdy nedonese (není tu někdo
z Prahy?).
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek