Avatar uživatele
paul1

Proč se nevyužívá v zemědělství způsob zvaný agrolestnictví?

Kdysi to prý bylo normální, že okolo polí byly vysazeny tzv. větrolamy. Tím se omezoval vliv větru a erozi půdy. V době přetrvávajících suchých let by to bylo asi žádoucí. Zatím je vidět jen obrovské lány např. řepky, nebo pšenice, vítr si tam dovádí jak chce a vysušuje půdu, i odnáší její drobné částice. Jako větrolamy by se daly vysadit i užitkové stromy, např. ořechy, které ve velkém dovážíme např. z Turecka. Tím by se zvýšil ekonomický užitek a součastně by byly pole odolnější vůči větru, erozi a suchu.

Zajímavá 0 před 910 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Drap

Ale využívá. Možná ne dostatečně. Tento systém e nejvhodnější pro tropické a subtropické oblasti.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
_Bůh_

Ano, dřív to vypadalo jinak, komančové nám zrušili remízky a dneska půda nezadržuje vodu.
Češi na to dodnes kašlou, EU nabízí dotace za tvorbu bio pásů v poli.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Pepa25

Protože dnes je ze všeho velká věda.
Např. do 1.1.2020 byla od daně z nemovitostí osvobozena neplodná půda včetně rezímků atd., stačilo, že ji nelze hospodářsky využívat. Od 1.1.2020 je zapotřebí, aby „krajinný prvek byl evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství“.
Takže naprosto konkrétně: DzN většinou pro vlastníky zamědělských pozemků zpracovává pachtýř – dřív prostě uvedl, že tuto část nevyužívá a daň se neplatila. Dnes už nemůže. Co udělala (logicky) spousta vlastníků: vzala křovirořez a nevyužitelnou část pozemku zplanýrovala a řekla zamědělci: přihraď si pastvu až na kraj pozemku, přece nebudu platit daň a od tebe nic nedostanu … Přitom MŽP uvádí, jak to byla „ekologicky přívětivá“ novela daňového zákona … Škoda, že se praxe k úředníkům na ministertvo nikdy nedonese (není tu někdo z Prahy?).

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek