Proč se na českých školách neučí správná německá výslovnost?

V každém německém kraji je fonetika jiná. Nejspisovněji a „správně“ německy se vždy přece mluvilo v Praze ;D
Už při kratším pobytu se vše dá „odposlouchat“.
V každé zemi, kde se lidé učí němčinu, jako cizí jyzyk je to podobné, jako u nás. Kdo chce rozumět, porozumí (když chce). Podobně je to s AJ (rozdíl mezi britskou a americkou, ti si někdy ani nerozumí).
Zajímavé je, že s Řekem, Švédem, Číňanem,Tatarem (doplňte libovolně) se německy/anglicky častěji domluvíte/poro­zumíte, než s rodilým Němcem, Angličanem, Australanem aj.

Problémem je i to, že mnozí učitelé po revoluci „uměli“ a vyučovali jen ruštinu. Učili se cizí jazyky jen o málo dříve (i souběžně), než tento jazyk začali sami vyučovat. Je to problém i mnoha dalších cizích jazyků. Než se dostanou na určitou odbornou úroveň, „podepíší“ se na svých žácích.
Školní cizí jazyk, maturita i některé státní zkoušky z CJ, nezaručují dobrou znalost cizího jazyka.
Každý „pilný“ žák, má možnost doplnit samostudiem odposlechu správnou výslovnost. Sledováním filmů, seriálů v originále apod. Tak bych VINU, jen na ty UČITELE NEHÁZELA. Ve škole dostanete jen základy :) Naučit, přiučit, doučit se můžete přece SÁM!
Další možnou variantou jsou soukromá hodiny. V Kolíně je němčina jiná, než v Bavorsku, Sasku, mebo u francouzských hranic.
Na některých ZŠ, SŠ mají i rodilé mluvčí (ten boom už dávno odpadl).

Cizinec to má u nás stejně. Naučí se česky v Praze, už v Plzni uslyší rozdíl. Přijede do Brna, Ostravy, do Krkonoš a jen kulí oči i nerozumí.

Upravil/a: da ny

Překvapivě, že?

U latiny je to jednoduché: má se mluvit tak, jak se latinsky mluvilo, tedy, jako v antickém Římě. Tedy, Caesar nikoli jako „César“, ale „Kaisar“, Detrimentum pacior nikoli jako „detrimentum patior“, ale „detrimentum pakior“, atp. Ano, protože pak je Italovi houby prd rozumět, co to má za logiku vyslovovat latinu jako italštinu? Latina není italština! 🙂 Jo, ale Deutsch není latina.

Ve školách se učí Hochdeutsch, tedy, co jsem se tak bavil a viděl nějaké ty učebnice (já to moc číst nebudu, protože tam jsou samé praktické věty, jako „tuto trafiku nekoupím, je poškrábaná“, „hledám psa do svého spřežení“ či „to vše je pro moji osobní potřebu“ 🙂 ). Jenže, Hochdeutsch se mluví tak u soudu, možná, snad.

Schrittgeschwin­dichkeit vs Schritttempo, Fahrtrichtungsan­zeiger (nebo, nejpřesněji, Blinklichtsfah­rtrichtungsan­zeiger) vs Blinker, LIchtmaschine vs Dinamo, Schlußleuchte vs Rücklicht, Mobilesfernsprechap­parat vs Handy. Němec Ti bude rozumět, pokud budeš říkat to první, ale normálně to nikdy neřekne. Řekne to druhé. A to jsme pořád, řekněme, u hovorové němčiny, neřešíme dialekty. Protože třeba v rakouštině není Fahrtrichtungsan­zeiger, ale Richtungsanzeiger.

Výslovnost se učí obecná a spisovná. Kdo u nás mluví spisovnou češtinou, prosím pěkně? Krom cizinců a některých učitelů češtiny? To je stejný případ.

Byla baba s holkama v krámě (ne v práci), a první jsem si myslel, že mluví Dutch. Ne, Dutch to nebylo, musela by mluvit střední Dutch, abych tomu nějak rozuměl, moderní Dutch nerozumím skoro nic – je daleko od němčiny i angličtiny, nemám jak tomu rozumět. Tak poslouchám dál – a, ony šprechtí švýcarštinou! Tak se baby ptám, ne, odkud je? Tirol. No, říkám, že to znělo, jak švýcarština, což jako já až tak detailně nerozliším, jo Gefürstete Grafschaft Tirol, Fürstentum Liechtenstein und Schweizerische Eidgenossenschaft. 🙂 Ty jo, žvatlaly, že chtějí králíka, jako já neumím natolik německy, abych chytal celé věty, protože neumím gramatiku, já si to musím, v sobě, přeskládat a okmásat o členy a další nesmysly, co zdržují od práce, a pak se ještě doptat na to a to slovo.

Já znám Hochdeutsch jenom od Heina z písniček. To máš, že jo „Von der Weser bis zur Elbe, von der Harz bis an das Meer“ und „Wohlauf Kameraden aufs Pferd, aufs Pferd…“, a tak podobně. Doporučuju Heina poslouchat, chceš-li mít dobrou německou dikci. Němčina není těžká na výslovnost, ale je snadné to vyslovit tak, že namísto vlaky řekneš kozu (Züge vs Ziege), a tak podobně.

To je prostě školní jazyk. Já byl v Sasku několikrát s lidmi, co měli němčinu ve škole čtyři, osm, dokonce i třináct, let, a krom dvou případů, jsem musel stejně mluvit já, tím svým „Halo, diese Wurst, ja, mit Sent, ja? Und Weiß Brot, ja? Danke!“ a „Für Kamerade schwarze Beer, ja, und ich mächte Weisse“, nebo „Tabeln mi Zug Abfahren ist Here, Bitte Schön?“ Protože Östi anglicky neumí, a když, rozumím jim trojctihodné prd. A rusky už zapomněli, no, tak musíš prostě. Jenže oni se z té školy bojí, přitom slovní zásobu má třeba 100× větší, než já, no ano, ale k čemu mu je, v obdobných situacích, vědět, jak se řekne poleno, nebo velvyslanec. 🙂 A takové blbosti se v těch školách učí!

Já nevím, mně toho školy prostě moc nedaly. Ztráta času, veskrze. Ale tak každý jsme jiný, že jo.

Stejný problém je (údajně) u studentů angličtiny při první návštěvě anglicky mluvící země. Nikdo nemluví čistou, natož spisovnou angličtinou a studenti jsou tak frustrovaní, že nerozumí. Ale na požádání do čisté dokáží přepnout a dialekt minimalizovat.

Důvod té výuky je jednoduchý: nemůžeš učit všechny dialekty najednou, musíš vybrat jen jeden jediný způsob mluvy.

Výslovnost u cizích jazyků je asi obecně problém. Nejtěžší je naučit se poslouchat, pak mluvit – tak se učí malé děti mateřský jazyk, potom se učí číst a nakonec psát. U nás se to dělá opačně. Jsou sice k dispozici knihy i s audionahrávkou, ale věty jsou namluveny jen pro začátečníky a je třeba pak dále pokračovat. Poslouchat zahraniční rozhlas a pod.
Například jsem si stáhnul francouzštinu, kterou dělá anglicky mluvící žena. Naše nahrávky jsou mnohem lepší a přirozenější.
Ještě před více než 20 lety byla němčina slyšet i u nás a každý Němec si myslel, že se tady s němčinou domluví. Dnes jsou někteří překvapeni , že my se s nimi bavíme jejich jazykem.

Nejspis proto, ze vetsina ucitelu v nemecky mluvicich zemich treba ani nebyli, anebo tam byli jen na kratkem pobytu.
Kdyz prijede Cech do Nemecka, mluvi Hochdeutsch a hrozne se divi, ze ostatni mluvi dialektem. Treba kdyz prijedete do Norimberka (Franky), myslite si, ze ani v Nemecku nejste.
Oni maji dokonce jazykove kurzy Hochdeutsch für Deutsche!! Jinak Nemec ze Severniho Nemecka se tezko domlouva v Bavorsku a naopak.
S anglictinou je to podobne, jak tady pise da ny. Nejlip se domluvite s cizincem v anglictine, ale v zemi samotne uz mate potize.
Jinak ja obcas doucuji deti ze ZS a zasnu, jak chatrne jsou znalosti ucitelek. Vetsinou jsou jen 1–2 lekce pred zaky – nauci se to a pak to uci zaky. Tak jaka to pak muze byt uroven, anebo na co se ti zaci pak muzou ptat, kdyz ani ucitele to nevedi?
Skoda.

My měli na škole němčináře, který byl vpodstatě rodilý mluvčí a byl na úrovni co se týče němčiny asi třikrát výš než ostatní kantorky. My ho měli rádi, on věděl, co je to němčina a také nás tím inspiroval. Za svou perfektní němčinu vděčím hlavně jemu.

Jinak s tou „českou výslovností němčiny“ souhlasím, já když slyším vnoučata mluvit „německy“, tak jenom koulím očima.