Proč se mi smějí, když si píšu deník?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Protože jsou to debilní adolescenti. Oni z toho vyrostou, holt nezapadáš do kolektivu. Jednou může být vše naopak a ty budeš ta osoba, která rozhodne o jejich osudu, například vztah zaměstnavatel X uchazeč o zaměstnání.

Prostě s nimi cloumá puberta. To nemusíš řešit, je to jejich problém.

I já jsem si psal deníček. Prostě jsou to tupečci. Neřeš to a nebuď z toho smutná. Uvědom si, jak jsme malí v porovnání se zbytkem vesmíru. A ani ty, ani já, nevykazujeme smysl v celém universu. Tak na to kašli. Odejdi třeba na víceleté gymnázium, tam budou chytřejší děcka. A kdyby to nešlo, tak se s těmito lidmi nebav, ser na ně a najdi si aspoň jednoho dobrého kamaráda. Děkuju.

Je to dětinské, deníky si psaly dívky za první republiky. V dnešní moderní době už je to trapné.

Ahoj Silvi, máš v deníku taky něco zajímavýho pro kluky? (Eh, to byl fór, vlastně mě zajímá celý jeho obsah.) Nechceš mně něco z deníku jen tak napsat? Třeba sem do diskuze, nebo do osobní pošty. Jen tak… Kdybys nerozuměla tak se ptám taky prostě jen tak… prostě ze zvědavosti. O nic mně nejde, jen jsem zvědavý, co si píšeš, no… Jinak k tomu složení vaší třídy ani moc neporadím, snad jen… pro myslícího, „neinvazivního člověka“ je svět kolikrát takovým podivným místem k bytí a to kdekoli na veřejnosti, kdekoli ve „společnosti“. No, opatruj se na něm. (;