Nejlepší odpověď
Protože jde o něco zcela jiného. Zatímco u cesty na mars jde jen o stav prostředí kolem nás a akci nás samotných, u počasí jde už o dominantní vliv dynamiky prostředí a slabé pokusy tuto dominantní dynamiku ovlivňovat. Je rozdíl stejnou silou pohnout koloběžkou a zeměměkoulí.
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Ovlivňovat počasí lze jen v malém měřítku. Číňané např. vcelku úspěšně uměle vyvolávají místní dešťové srážky. Je nutno si uvědomit, že vzduchové masy o hmotnosti miliard tun obsahují obrovské množství tepelné energie, které se dá srovnat snad jen s mnoha termojadernými náložemi. I Car bomba o 60 megatunách by byla jen pšouknutí do varhan.
| 0 Nominace Nahlásit |
My se dereme nejen na Mars, ale kamkoliv to jde. Naše planeta je už prakticky zkolonizovaná a není nafukovací. Taky surovin zde nemáme neomezené množství a je třeba se tudíž podívat kousek dál. Rovněž je jasné, že z pohledu dalšího vývoje Slunce to mají první tři planety spočítané. Určitá naděje ve vzdálené budoucnosti je pro lidstvo právě Mars, pokud se nám ho podaří „upravit“ tak, aby na něm mohlo člověčenstvo žít a úspěšně pokračovat v devastaci další planety. A s tím počasím bych si nebyl tak jist. Smát se tomu může kdo chce jak chce, ale s využitím počasí jako zbraně se zcela reálně počítá a do takových prasečáren se investují nemalé finanční prostředky. Už před půl stoletím se tu a tam rozprašoval do mraků jodid stříbrný za účelem ovlivnění srážek a myslím, že úsěšně. Půl století vývoje je dlouhá doba a kdo ví, jak jsou dnes daleko.
| 0 Nominace Nahlásit |
Jak psali kolegové výše, jde o dvě rozdílné záležitosti. Cesta na Mars a jeho případná kolonizace nijak nesouvisí s možností (a ochotou) ovlivnit počasí (a tím i klima) na Zemi.
K zamyšlení se nad užitečností takových výprav doporučuji přečíst si všechny čtyři Vesmírné odysey od A. C. Clarka. Tak trochu mimoděk zmiňuje teorii, že takové poznávání je morální ekvivalent války. Tedy něčeho, co náš druh, i když méně agresivní než jiní primáti (to není Clarke, to je biologie), v zásadě potřebuje.
| 0 Nominace Nahlásit |
Je to velmi odlišné. My bychom uměli pozitivně ovlivnit životní prostředí na naší planetě ale narážíme na vyloženou nevůli veřejnosti v tomto ohledu jakkoliv pomoci nebo tolerovat jakýkoliv omezení, která z toho pro veřejnost mohla vyplynout – zkuste jim třeba zakázat jednorázové pet lahve na obyčejnou vodu a uvidíte jak budou nadávat. A z toho logicky vyplývá, že vědecký názor na zemi není prakticky vůbec respektován. Lidé tuto planetu prostě chtějí dovést až na samý kraj zhroucení a teprve potom budou u vědců škemrat aby jim pomohli to vyřešit, do té doby rozhodně nehnout ani brvou, dál budou trvat na uhelných elektrárnách, dál budou lobbovat za rušení nebo uvolěnní limitů kolem emisních povolenek, dál budou lobbovat za prolomení limitů těžby uhlí a tak podobně, zkrátka lidé nechtějí tuto planetu jakkoliv ozdravit a proto vědecké znalosti které by to dokázaly nejsou na zemi nic platné.
Úplně jiné to bude (alespoň z počátku pár prvních dekád na Marsu) tam budou věděcké postupy a poznasky alfou a omegou, budou de fakto zákonem, budou ovládat celou planetu pevnou rukou, tam se zásahy do klimatu v pozitivním smyslu slova mohou skutečně uskutečnit protože tam nebude 6 miliard lidí kteří to svou činností budou každý den bojkotovat a sabotovat, všichni kolonisté naopak budou dělat vše proto aby tam věděcké teorie a předpoklady hrály 100% v jejich prospěch – jinak by tam ani nebyli schopni přežít.
Upravil/a: anonym
|
0
před 1951 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Frontinus: Myslel jsem to jen jako jeden příměr, podobně třeba jako
nemoci co nás trápí.
Je jasné, že cesta na Mars je především touha po poznání, objevovat,
využít.
Ještě nás není tolik a netrpíme nedostatkem surovin, abychom rabovali ve
vesmíru, i když by mě těšila úspěšná cesta na Mars, vyměnil bych ji
třeba za lék na nemoci, co nás nejvíce trápí.
Tak naštěstí není situace taková, že by bylo možné řešit jen jeden velký projekt, takže jde dělat vše. Takový velký projekt spojený s technologickými výzvami navíc představuje šanci, že se během realizace přijde i na něco dalšího.
U nemocí je jedna velká nevýhoda. Výzkum je už příliš „technický“, takže i když je docela intenzivní, nemá svůj jasný cíl a jasné „hrdiny“, které by bylo možné ukazovat laikům.
Možná se i pleteš. Tak, jako cesta na Měsíc je krok na cestě k jiným vesmírným tělesům, tak i cesta k Marsu je krokem tamtéž. To, že si spotřebováváme zdroje a že nás přibývá geometrickou řadou je taky fakt. Dostat se jinam je prostě NEVYHNUTELNÁ nutnost a cesta kamkoli dál ze Země je tou cestou.
- Kde je v Česku nejhezčí příroda/krajina? (9 odpovědí)
- Dá se říct, že když jsme součástí přírody, tak děláme to co je jejím záměrem? (3 odpovědi)
- Jsou elektroauta opravdu výhodné, nebo je to všechno jen nějaký hurásystém? (13 odpovědí)
- Může mít muž a žena úplně stejnej obličej? (6 odpovědí)
- Jak se orientujete v třídění odpadu? (6 odpovědí)