Ad Kelt, vložím vám odkazy a další informace k původu výrazu sorok.
–
http://russian­.cornell.edu/rus­sian.web/courses/306/Slo­vo_sorok.htm
Slovo „čtyřicet“ – obrobek na kaftan z „chetyredtsati“ kůží.
Slovo „čtyřicet“ – 40 všechny sobolí kůže.
Slovo „čtyřicet“ – 40 ze všech položek, včetně kůží.
Slovo „čtyři dtsat“ – 40 jiných než kůží položky.
Slovo „čtyři dtsat“ – 40 všech položek.
Slovo „čtyři dtsat“ – nic neznamená. To zmizelo 20 .

Znamenalo to vlastně mnoho – v Rusku je všeho mnoho, strašně . Nadsázka třeba jako že stonožka má sto nohou. Třeba čtyřicet kostelů – Historici zjistili, že v tomto případě slovo „čtyřicet“ není úplně stejnou hodnotou číslice 40. Plvod číslovky 40 je třeba hledat v bilbi, jak je uvedené v dalším odkazu.

http://newsgrou­ps.derkeiler.com/Ar­chive/Soc/soc­.culture.baltic­s/2011-01/msg00397.html

​Skorej decimálnej sústavy, ako celok niečoho chápali sme počet 12, avšak s prekladom Biblie do jazykov Indoeurópanov, zjavuje sa nám aj číslo 40, ako nejaký celok, ktoré u nás dostalo názov mera, kým medzi Rusmi, Ukrajincami a Poliakmi je to sórok, sorok, ktoré Max von Vasmer (etymológ, hlavne ruského jazyka) vysvetľuje na podklade neskorogréckeho sarákonta / σαράκοντα = 40. Údajne, táto miera sa v zachovaných písaných pamiatkach vzťahovala vraj na 40 koží soboľa.

V tomto význame, ako 40 koží, u nás slovo mera použil aj spisovateľ Žáry.

Slovenské mera M.v Vasmer vysvetľuje na podklade maďarského mérővrece, vrecúško, vak a ani mu nenapadlo, že v tom vreci určite bude tých zŕn viacej, ako 40 a že toto maďarské slovo, ako východisko má mérleg =váha, vážky a že toto zase súvisí so slovanským merať, na čo poukazuje aj ďalšie maď. slovo, mérnők = inžinier, čiže (vy)meriavač…

Biblia neraz spomína „magické” číslo 40, avšak len v neskorších odpisoch z pôvodných, najskôr aramejských starých textov, lebo v týchto textoch, ako tvrdia znalci z tejto oblasti, nikde sa nespomína číslo 40. Ani tam, kde sa píše o tom obrovskom daždi, čo zapríčil „Potopu sveta”. Všade sa tu, ako nejaké číslo, spomína mnoho, veľa.

Či si otvoríte slovenský, alebo iný preklad Biblie, najdete: „…a lial sa dážď na zem štyridsať dní a štyridsať nocí.” (1M 7:12) V pôvodných textoch to vraj bolo „ a dážď sa lial mnoho dní a mnoho nocí”.

​Magické” číslo 40 v bežnom živote stredovekého Európana mal nesmierny význam v meraní nejakej lehoty, ako napr. 40 hodín, 40 mesiacov, 40 rokov atď. Napr. Židia sa až 40 rokov potulovali po púšti, kým neprišli do „Zasnúbenej zeme”.

„Medardova kvapka, 40 dní kvapká”. Vdovy až 40 dní smútili za manželom. V čase, keď Európu zachvátil mor, infektované osoby sa izolovalo na 40 dní, aby tie „demónske sily” buď vyšli na povrch, alebo zmizli a naozaj, prax ukázala, že kto v priebehu 40. dní neumrel, bola nádej na jeho záchranu, vyliečenie.

Z tohoto v Benátkach, vtedajšej námornej veľmoci vzniká „izolovanie” lodí a posádok na 40 dní, „quaranta”, z čoho sme neskoršie dostali kvarantínu.

Pri prvých prekladoch Biblie na tú „záhadnú” štyridsiatku sa nesiahlo len náhodou. V Európe sa už dávno verilo v nejakú nadprirodzenú moc tohoto čísla a všetko toto siaha asi do najhlbších dní predhistorickej doby a hodne skorej času Pythagoru (ktorý ju tiež spomína).

Štyridsiatka bola teda nejakou „mierou” času a aj v našom národe mala svoje „dejiny”, o ktorých zatiaľ nič nevieme, nuž nie div, že „záhadné” číslo 40 v ľude nadobudlo aj pojem pre mieru, či vznikol termín mera.
Podle slovenského etymologického slovníku
–
Etymologie sorok
​Magické” číslo 40 v bežnom živote stredovekého Európana mal nesmierny význam v meraní nejakej lehoty, ako napr. 40 hodín, 40 mesiacov, 40 rokov atď. Napr. Židia sa až 40 rokov potulovali po púšti, kým neprišli do „Zasnúbenej zeme”.

„Medardova kvapka, 40 dní kvapká”. Vdovy až 40 dní smútili za manželom. V čase, keď Európu zachvátil mor, infektované osoby sa izolovalo na 40 dní, aby tie „demónske sily” buď vyšli na povrch, alebo zmizli a naozaj, prax ukázala, že kto v priebehu 40. dní neumrel, bola nádej na jeho záchranu, vyliečenie.

Z tohoto v Benátkach, vtedajšej námornej veľmoci vzniká „izolovanie” lodí a posádok na 40 dní, „quaranta”, z čoho sme neskoršie dostali kvarantínu.

Pri prvých prekladoch Biblie na tú „záhadnú” štyridsiatku sa nesiahlo len náhodou. V Európe sa už dávno verilo v nejakú nadprirodzenú moc tohoto čísla a všetko toto siaha asi do najhlbších dní predhistorickej doby a hodne skorej času Pythagoru (ktorý ju tiež spomína).

Štyridsiatka bola teda nejakou „mierou” času a aj v našom národe mala svoje „dejiny”, o ktorých zatiaľ nič nevieme, nuž nie div, že „záhadné” číslo 40 v ľude nadobudlo aj pojem pre mieru, či vznikol termín mera.

Slovenský etymologický slovník

Etymologie sorok
Obvykle považovaný za půjčil od řeckého τεσσαράκοντα (tessarákonta, „40“), ale tato etymologie je problematické, protože fonetických a sémantických důvodů. Od starého ruského Sorok (sorokŭ, „banda 40 sobolí kožešiny“). Toto slovo nahradil dřívější čtyři desѧte (Lit., čtyři TEN). S největší pravděpodobností z starém východe slovanský * SRK z Turkic Krk („40“), podle disimilace K-K S-k; proto v souvislosti s tureckým Kirk .
http://en.wik­tionary.org/wi­ki/%D1%81%D0%BE%D1%80%D0­%BE%D0%BA

Špatně se sem píše, není vidět, co jsem napsala, takže odešlu a uvidím.

Jak je vidět, něco mám 2×, snad se vyznáte. ) Omlouvám se.

Něco navíc z českých dějin.
http://smit.wz­.cz/zrcadlo/vi­ew.php?cisloclan­ku=2007081401

A kdyby teda žádný sobolí pytle tehdá neměli, jak by teď bylo v rusku správně říkáno číslu „40“, podle tamějších pravidel tvoření slov?

Do roku 1500(±) to bylo „čtyr-“(-dě…)takže žádný „jak by se teď“.
Mongolové od nich vyžadovali sorok (mongotribut).

Ad střevo. Nějak se stále obracíte k mongolštině, ale neuvádíte zdroj, takže není možné ověřit.

Etymologie slova peníze v ruštině.
Podle nejběžnější verze, ruské slovo „peníze“ pochází z tureckého „tenge“ nebo „deңge.“ Myslím, že „peníze"jsou "tanga“.

1. význam – „zvonění“. V důsledku toho není hmotnost (jako NIS, například), spolehlivá (jak Soldem) a zvoní hodně.
Další verze – „tanga“ přišel v tatarských jazyků podle názvu řeckých mincí z „danaks“ při dobytí Alexandera Velikého.
Podle starých pramenů, je název použít pro Charona – j Obol (za poplatek za převoz přes řeku Styx, t. E. v posmrtném životě).
http://gingema­.livejournal.com/785481­.html

z tureckého tenge – Turci žijí v dnešním Turecku jen pár let, to pravé Turecko sousedí s Mongolskem, a jmenuje se Kazachstán, Turkmenistán atd. (rozdíl řeči k Turecku-jako ČS a SK). Džangas taky možná není přesně původně mongolsky

Sorok není vždy totožný s číslovskou 40. I ty sobí pytle se mohou počítat docela jinak. Zajímavý původ a význam číslovky. Souvisí i se staročeským pjmenováním straky = soroka – zůstalo v ruštině.

Sorok nahradil čtyři desѧte. Dnes by číslovka 40 zněla „chetyrdesyat“ nebo "chetyredtsat.

Sorok není slovo plvodem ruské, jak je možné zjistit v etymologickém slovníku. Dostala se do rtuštiny, ukrajinštiny i polštiny.
Jinak čtyřícítka má své dějiny a měla zcela jiný význam, než má dnes.

Vypadlo mně "staré – , do staré polštiny. Dnes 40 = czterdzieści.

Omylem jsem klikla. Ve staré češtině existovalo slovo soroka, i když mělo jiný význam.

já bych to trochu popravil nebo spíš poupřesnil-" sorok" se říkalo přímo tomu pytli(ne čtyřiceti sobolím kůžím)…

ne „popravil“ ale poupravil :D chybičkaaa

Ad mojitek, máte pravdu, jeden z významu sorok je i název pro celý pytel s kůžemi či něčím jiným (později).

Také je pravda,, že zdroj, který uvedla marci1, není jazykový, takže pohled autorky je zjednodušený a nepřesný.. Jinak v jazykových zdrojích je uvedený velmi zajímavý původ výrazu sorok. .