Jak vznikla jména, která mají "V"éčko jakoby navíc?

Myslím, že oblastní výslovnosti. Kněží byli dost často německého původu a do matrik psali, co slyšeli.

Vořech – zdrobnělé Voříšek, Vohrada – Vohrádka, Kadlec – Kadleček.

Jde o příjmení, která jsou odvozené od obecných jmen. Pro mužský rod přípona -. ek = pojmenování pro zdrobnělý výraz.
–
Doplňuji – vaše napsané „V"éčko mně splynulo s "éčkem“ – moje první část odpovědi. Uvádím na správnou míru.

Ve staré češtině nebyl tzv. ráz, samohlásky na začátku se vyslovaly samostatně – např. o-kno, o-hrada. Proto se přidávaly protetické hlásky kvůli lepší výslovnosti. vo-.kno,. vo-hrada atd.
U některých slov toto „v“ je už z praslovanštiny – vejce, vápno, vemeno.

Další vývoj u tzv. protetického "v " na začátku slov, nejen příjmení, především před o – vokno, vohrada, , pokračoval ve 14. století.

Od 16. století proniklo toto „v“ do nářečí českých a do západních hanáckých – na trase Litovel – Kyjov.

Do spisovného jazyka toto „v“ proniklo také, ale nikoliv obecně.
Koncem obrození se jazyk totoho protetického v zbavil. Tam, kde zůstalo, svědčí o tom, že slova jsou stará.

Upravil/a: annas