Proč píšeme „oproštění“, a nikoli „oprostění“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Souvisí to s vývojem českého jazyka,. a hláskovýmil změnami. Je to dost složité.
V praslovanštině existovalo sloveso prostiti, to zaniklo, ale existují slovesa s předponami – o – vy – z.
Základem slov prostiti, tedy i oproštění je -prostъ– jer zanikl a protože existovala párová měkkost,, jery olvnily hláskové změny.
Měkký jer měkčil předchozí souhlásku, tvrdý jer nikoliv. l Když jer na konci zanikl, vznikl jmenný tvar přídavného jména prost, Přídavná jména se stupňují, takže +ší přípona –ší = 2. stupeň = ´tvar prost-ší.

Původně – o-pro-šč-ení, později změna na o-pro-št-ění..

Z jiného zdroje

!Přídavné jméno prostý, jež se odvozuje obyčejně od příslovce (předložky) pro (= kupředu, přímo), znamenalo v původním, nepřeneseném významu »přímo kupředu nebo přímo vzhůru směřující« (schnurgerade, kerzengerade): např.: ta panna (socha) prosta stojí v nebe tvář svú vzdvihši Tkadl. 28 a; v němžto (kostele) i žádný nemožieše (= nemohl) prostě státi, ale musil sě vždycky shrbiti (Živ. Otc. 105 )"

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=1336

--
Ještě uvedu původ slova, prostý, jak uvádí J. Rejzek

„Psl. *prostъ nemá jednoznačný
výklad. Většinou se vykládá z *pro-
( :pro) a odvozeniny od ie. *stā-
(viz :stát2
) (srov. lit. atstùs ‘vzdálený’, stindicky . prastha- ‘horská rovina’ a
také :prostata), původní význam by
pak byl ‘vpředu stojící’, ale vývoj významu není zcela jasný (snad podobně
jako u :přímý). Jiný výklad spojuje
s lit. pràsti ‘zvykat si, být zvyklý’,
výchozí význam slov. slova by pak
byl ‘obvyklý, obyčejný’. “

Upravil/a: annas

Piš si co chceš, u tebe je to jedno.
Píše se oprostit.
Kdo není lempl, ten se neptá, ale najde si to sám.
https://www.nechy­bujte.cz/slov­nik-soucasne-cestiny/oprostit