Obě slova mají stejný původ, ale došlo k jejich rozlišení z určitých důvodlů.

1. Jiří Rejzek: Etymologický slovník
nevěsta, nevěstka, nevěstinec. Stč. i ‘snacha, švagrová (bratrova manželka)’. Všeslovanské slovo.
’ Psl. *nevěsta není jednoznačně vyloženo. Starý, dodnes uváděný výklad vychází z *ne-u̯oidtā (vlastně ‘neznámá (pro rodinu ženicha)’

Přesvědčivěji vypadá výklad z *neu̯(o)u̯ēd-tā , vlastně ‘(žena) nově přivedená’. Odtud snadno pochopíme modifikaci významu ‘žena bratra či syna’ i zobecnění ‘žena’ (srov. sti. vadhū̺ tv., vlastně ‘(od)vedená’). Jsou i jiné výklady, většinou různě obměňující ty výše uvedené. ‘Krycí’ označení nevěsty se vysvětluje tabuovými důvody

Hanlivé nevěstka se objevuje od střední češtiny, došlo k podobnému posunu jako u děvky – rozhodla jedna souhláska. Objevuje se v češtině od 16. století jako synonymum pro kurva.
Vysvětlení původu a významu v odkazu
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kazdy-to-slovo-zna-drtiva-vetsina-jej-i-pouzila-pouziva

Děvka je odvozená od slova dívka jinou samohláskou. Protože dívky jsou nevěstami, zřejmě se tak nevěstka, prodejná dívka, prostitutka odlišovala od nevěsty. Zdrobnělé slovo je hanlivé, byla přivedená/ odvedená jinam, než patřila.

Podle Machkova Etymologického slovníku.

1. nevěstka, prodejná, bludná žena, prostitutka: za lat. meretrix, stč. též nečistá žena)
2. bratrova manželka, švagrová – když se stala ženou manželova bratra, když její manžel zemřel, zdědila majetek – vlastně se " prodala" za určitých podmínek. Často se tento milostný vztah objevoval i v době manželství, když žila celé rodina pohrmadě.
3. nevěstka babylónská, antikristovská moc (podle Ap 17, za reformace často personifikace zesvětštělé římské církve).

Upravil/a: annas

Možná bude mít někdo přesnější vysvětlení.

Slovo nevěsta dříve snamenalo totéž, co „snacha“. Neplatilo tedy jen pro okamžik sňatku, nevěsta byla nevěstou od zasnoubení, až do smrti tchýně a tchána.

Zdrobnělina tohoto slova a v tomto tvaru (nevěstka) nebylo nic lichotivého, naopak v době, kdy vznikla, šlo téměř o nadávku. Označovala tak původně ženy jakkoliv „lehké“, které muže sváděly (ve středověku se svádění obvykle připisovalo ženám) bez ohledu na to, co z toho měly – zkrátka ženy cizoložnice. Označovaly tedy ženy, které dělaly to, co náleželo nevěstám, ale nebyly jimi. Až později se významově zúžilo jen na prostitutky.

Upravil/a: quentos

Nejen v češtině. Obdobný opisný výraz mají šiítští muslimové, kteří návštěvu prostitutky označují jako „dočasné manželství“ (sigheh) a nevěstincům říkají „domy ctnosti“.

Zdroj: http://zpravy­.idnes.cz/man­zelka-na-hodinu-vynalez-pro-poutniky-fdv-/zahranicni.as­px?c=A021204_154001_zah­ranicni_zem

Upravil/a: dubraro

Nevěsta chce jen jednoho muže, toho svého
Nevěstka (v hanlivém významu) také chce muže, nejraději cizího, ale více chce jeho peněženku. A nespokojí se jen s jedním

Upravil/a: led

Ta slova mají společný původ s tím že nevěstka může vypadat i jako nevěsta a způsob použití je stejný, ale pouze jednorázový za úplatu. Je to podobné jako s mužem a mužatkou. Mužatka vypadá jako muž, ale není to muž. Použitelná je taky jednorázově, ale úplatu musí dávat ona.

… protože od něvěsty je jen krůček k něvestce (lehká,prodejná žena), což se z manželek často stává, že dá akorát ve výplatní den …