annas

Odpověděl/a – 4.listopad 10:38

Obě slova mají stejný původ, ale došlo k jejich rozlišení z určitých důvodlů.

1. Jiří Rejzek: Etymologický slovník
nevěsta, nevěstka, nevěstinec. Stč. i ‘snacha, švagrová (bratrova manželka)’. Všeslovanské slovo.
’ Psl. *nevěsta není jednoznačně vyloženo. Starý, dodnes uváděný výklad vychází z *ne-u̯oidtā (vlastně ‘neznámá (pro rodinu ženicha)’
Přesvědčivěji vypadá výklad z *neu̯(o)u̯ēd-tā , vlastně ‘(žena) nově přivedená’ Odtud snadno pochopíme modifikaci významu ‘žena bratra či syna’ i zobecnění ‘žena’ (srov. sti. vadhū̺ tv., vlastně ‘(od)vedená’). Jsou i jiné výklady, většinou různě obměňující ty výše uvedené. ‘Krycí’ označení nevěsty se vysvětluje tabuovými důvody
Hanlivé nevěstka se objevuje od střední češtiny, došlo k podobnému posunu jako u děvky – rozhodla jedna souhláska.

Děvka je odvozená od slova dívka jinou samohláskou. Protože dívky jsou nevěstami, zřejmě se tak nevěstka, prodejná dívka, prostitutka odlišovala od nevěsty.

Podle historické mluvnice

1. nevěstka, prodejná, bludná žena, prostitutka: za lat. meretrix, stč. též nečistá žena)
2. bratrova manželka, švagrová – když se stala ženou třeba zemřelého bratra a zdědila majetek – vlastně se " prodala" z určitých podmínek.
3. nevěstka babylónská, antikristovská moc (podle Ap 17, za reformace často personifikace zesvětštělé římské církve).

annas

Odpověděl/a – 4.listopad 10:49

Obě slova mají stejný původ, ale došlo k jejich rozlišení z určitých důvodlů.

1. Jiří Rejzek: Etymologický slovník
nevěsta, nevěstka, nevěstinec. Stč. i ‘snacha, švagrová (bratrova manželka)’. Všeslovanské slovo.
’ Psl. *nevěsta není jednoznačně vyloženo. Starý, dodnes uváděný výklad vychází z *ne-u̯oidtā (vlastně ‘neznámá (pro rodinu ženicha)’

Přesvědčivěji vypadá výklad z *neu̯(o)u̯ēd-tā , vlastně ‘(žena) nově přivedená’. Odtud snadno pochopíme modifikaci významu ‘žena bratra či syna’ i zobecnění ‘žena’ (srov. sti. vadhū̺ tv., vlastně ‘(od)vedená’). Jsou i jiné výklady, většinou různě obměňující ty výše uvedené. ‘Krycí’ označení nevěsty se vysvětluje tabuovými důvody

Hanlivé nevěstka se objevuje od střední češtiny, došlo k podobnému posunu jako u děvky – rozhodla jedna souhláska. Objevuje se v češtině od 16. století jako synonymum pro kurva.
Vysvětlení původu a významu v odkazu
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kazdy-to-slovo-zna-drtiva-vetsina-jej-i-pouzila-pouziva

Děvka je odvozená od slova dívka jinou samohláskou. Protože dívky jsou nevěstami, zřejmě se tak nevěstka, prodejná dívka, prostitutka odlišovala od nevěsty. Zdrobnělé slovo je hanlivé, byla přivedená/ odvedená jinam, než patřila.

Podle Machkova Etymologického slovníku.

1. nevěstka, prodejná, bludná žena, prostitutka: za lat. meretrix, stč. též nečistá žena)
2. bratrova manželka, švagrová – když se stala ženou manželova bratra, když její manžel zemřel, zdědila majetek – vlastně se " prodala" za určitých podmínek. Často se tento milostný vztah objevoval i v době manželství, když žila celé rodina pohrmadě.
3. nevěstka babylónská, antikristovská moc (podle Ap 17, za reformace často personifikace zesvětštělé římské církve).