Proč moudří tvrdí, že se nemáme stydět za svou inteligenci, když každýho běžnýho člověka tím tak maximálně vytočíme?

Zůstaň v klidu. Ty se přece nemáš za co stydět.

Člověk má několik druhů inteligence, takže není možné ho brát jako celek, tedy inteligentního ve všech směrech. .

Třeba jedinec s matematicko-logickou inteligencí nemusí mít inteligenci sociální, Jimá má jazykovou, hudební atd., ale nemá přírodní inteligenci atd.

Domnívám se, že to, co zmiňujete, není nutné řešit, nenechat se vytočit, byť je to někdy těžké.

Uvědomit si, že je důležitá emoční inteligence , vnitřní pocit, ktlerý člověku říká, že si nebude kazit radost někým jiným a nevytočí h negativní reakce druhého, třeba o nedostatku inteligence..

Uvědomit si, že ten, kdo to tvrdí, prezentuje své myšlenky, byť často ovlivní i další jedince.

Každý z nás by si měl vážit sám sebe, a řídit se tím, co přichází zevnitř. Přece, jsme, jací jsme.. originál se vším všudy.
Proto nehledat dokonalost, ,ta neexistuje ani v přírodě.

Jak napsal Jiří Žáček, je třeba brát na vědomi, že „jde o to, abychom věděli, o co jde.“

Takže tím, že poznáte sám sebe a také podle svého vnitřního přesvědčení jednáte, jste moudrý … ale k tomu je nutné i přiznat chybu a být tolerantní …

Upravil/a: annas

Určitě nemusíš. Kolik lidí jsi už dnes vytočil?

Já myslím, že moudrý člověk by tohle nikdy neřekl. Možná někdo s vysokým IQ, ale s nízkým IQ sociálním, člověk povýšený.

Opravdu to tvrdí moudří?
Podle mých zkušeoností toto moudří vůbec neřeší…

Ke studu jsou jiné důvody, inteligence mezi ně nepatří.

To je to samé když mi babička povídala že učený z nebe nespadl.

Poznal jsem v životě dost lidí, kteří měli IQ nadprůměrné, ale inteligenci, kterou oplývali v běžném životě, měli podprůměrnou. A „normální“ člověk si není svou inteligencí, podle mne, nikdy jistý a tak je potom mimo věc, zda se má za co stydět. A když se bude verbálně a pohybově projevovat normálně, budou ho i jiní, možná, považovat za inteligentního.