Odpoveď byla označena jako užitečná

Protože listy musí mít velkou plochu, ale malou hmotnost.
Některé listy ale úplně placaté nejsou, třeba tlustice nebo aloe vera.

Důvodem existence listů především fotosyntéza – chloroplasty zachycují světlo a uvnitř tlistého listu by byla skoro tma. Pak taky respirace: „vdechování“ CO2 vydechování O2 (v noci naopak). To vše vyžaduje co největší plochu při malé hmotnosti – těžké listy by rostlina neunesla. U tučnolistých rostlin a sukulentů ještě přistupuje schopnost kumulace vody, před vysycháním je chrání tenká voskovitá vrstvička. Menší plocha při dostatku světla tolik nevadí a hmotnost kompenzuje podpůrné pletivo.

Upravil/a: Kepler

Je to dáno vývojem rostlin. Rostliny, dalo by se říci více vyspělé/možná lépe jinak vyspělé/ maji tracheje více otevřené a proto mají ploché listy. Dokáží díky nim lépe a rychleji dostat živiny a vodu do celého stromu. Díky velké ploše také listnaté stromy více vody vypařují. Jehličnaté stromy mají tracheje neotevřené, proto na zimu ani neopadávají. Někde na půl cesty stojí modřín, které má tracheje částečně otevřené, ač je strom jehličnatý, tak na zimu opadává.

Tak je to zkrátka v přírodě zařízeno. Příroda přesně ví proč to dělá a vše má svůj důvod a význam. My, jako lidé se můžeme před tím dokonalým systémem pouze poklonit a co nejméně do něj zasahovat.
Bylo by krásné, kdyby i knihy v knihovně dostaly na jaře nový kabát. Vydržely by potom věčně a stále nové.
2. Někdy i zelený list spadne dříve než ten co už dosloužil a je žlutý. Je to stejné jako u lidí. I mladého silného člověka může postihnout nemoc, nebo i smrt. Tak je to zkrátka zařízené a tak to má asi být.

Mimochodem, příroda vůbec neví, jak co má být. Všechno, co vnímáme jako živé organismy je věcí milionů let evoluce. Evoluce je v podstatě metoda pokus/omyl, kde co se hodí přežije, co se nehodí zanikne.