Proč tolik lidí stále vzpomíná na minulé časy a je nespokojených se
současným životem,
když se žije neporovnatelně lépe než v minulosti a také žijeme
v lepším prostředí co se týče komunikací, občanské vybavenosti,
životního prostředí atd. Zbytečně si znechucují život podle mne.
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/meli-jsme-se-za-komunistu-lepe-velke-porovnani-vydaju-cechu/r~6d90e3aef63d11e9b259ac1f6b220ee8/
Vidím se nucen doplnit původní otázku o další údaje (věřím, že
seriózní) pro snazší pochopení předcházejícího rozboru z
„aktuálně.cz“:
https://www.epshark.cz/clanek/6219/byl-zivot-za-socialismu-v-cssr-lepsi-2
https://www.epshark.cz/clanek/6601/jak-se-zilo-za-socialismu-5-socialni-spravedlnost
https://www.epshark.cz/clanek/6608/jak-se-zilo-za-socialismu-6-chudoba-v-socialismu
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Savier, cappuccino před 306 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odlišná představa od životní reality.
Nesnadné přijetí toho, že bez práce nejsou koláče. A pečení holubi,
většině do úst sami nelétají 😉
Vzpomeňte, že důchodci před námi měli důchod 90% průměrného platu.
Nyní převážně mzdy (spočítejte si, kolik byste mohl brát nyní 😉.
Velká očekávání/sny, obrovské sociální a finanční rozdíly
Chybí skromnost, spokojenost „s málem“, jakou měli předválečné
ročníky.
Radost, ze střechy nad hlavou, většina lidí nepoznala hlad, otrockou
dřinu.
Neocení to, že doma teče voda a kadit mají doma kam 😉
Neumí se radovat z maličkostí, z krásy kolem nás, včetně té
přírodní.
Z dobrých vztahů v rodině, v práci. Touhu, chtivost, závist a
nespokojenost, pocit nedocenění, mají v jednom ranci.
Chybí životní nadhled, moudrost a převládá konzum (nad tehdejším
maloměšťáctvím).
A jestlipak jste si všiml, že mezi většina těch nespokojených,
se rekrutuje z těch, kteří minulé časy nezažili a nepamatují?
Někteří jen z vyprávění a to může být pokřivené (včetně výkladu
dějin), ve smyslu plus x mínus.
Jeden z porevolučních politiků pravil něco v tom smyslu, že až se mladí
dozvědí, jakou podporu od státu měli mladí lidé, studenti, rodiny od
státu kdysi. "Bude se jim otvírat kudla v kapse a budou to chtít také, ber,
kde ber. Nebo si to vezmou tam, kde to bude…
0 Nominace Nahlásit |
Protože vidí, že mohou ovlivnit stále méně věcí ve svém vlastním životě i životě své rodiny. Že s nimi Instituce vydrbávají. Máme vysokou inflaci a nejvyšší životní náklady v Evropě, vzhledem k příjmům. Život je tu předražený i kvůli nenasytnosti vlády, a vše je 2× zdaněné a přeregulované. Každá druhá domácnost jela nakupovat i základní potraviny do Polska nebo blízkého zahraničí ( To byla zpráva z ČR rozhlasu).
Upravil/a: Ametyst
0 Nominace Nahlásit |
Neustale remcani je asi takova ceska narodni vlastnost.
Znam jednu pani, ktera zdedila vilku, kterou obyva sama. Pronajima v ni byt.
Pobira duchod a z nejakeho, mne nepochopitelneho duvodu, bere priplatek na
bydleni. Krome toho vlastni byt v panelaku, ktery taky pronajima.
Je vyucena kadernice, takze si obcas i privydelava z domova.
Clovek by ukapnul slzicku, kdyz vam ovesena zlatem s cigaretou v puse vyklada,
jak je na tom spatne a jak je vsechno drahe, ze musi zivit tri kocky!!
Cesky clovek si vzdycky najde neco, na co si muze stezovat!!
0 Nominace Nahlásit |
Protože ke spokojenosti nestačí jen materiální zajištění. To máme v novodobých dějinách zcela nepochybně nejlepší, což ostatně dokazují i fakta z článku. Dosahujeme toho ale na úkor vztahů, rodin, manželství, počtu dětí. Časté je soužití přátel, ve kterém moje děti a tvoje děti bijí naše děti a život jedinců bez dětí. To může způsobovat nespokojenost, protože na takový způsob života nejsme jako lidé geneticky vybavení.
0 Nominace Nahlásit |
Stroje neznají nespokojenost nebo spokojenost nemají totiž paměť a tak existují jenom podle programu. pokud se program rozbije vše spraví restartování jenže u lidí restartování nepomůže.
0 Nominace Nahlásit |
Dedo Paul1, čo väčšinu svojho života prežil v socializmu, odpoveď na vašu otázku Je jednoduchá.
Pre tých, čo neprežili
spomienky na minulosť pred „Dňom vzkriesenia“ sú zmesou toho, čo
zažívajú dnes a spomienkami predkov mixované mediálnymi rozprávkami
o boji Princa z prekrásnej slnečným jasom žiarivej Mesačnej krajiny na
západe proti krvilačnému Drakovi z Pustej krajiny spod Čiernych hôr a
Bielych plání na východe.
Tí, čo prežili sa dnes delia podľa známeho kľúča
moci na
1 – dobrí – spomínajúci „moderne“, so zmyslom pre realitu
súčasnosti (kto má moc, jeho mysľou myslíme)
2 – záporáci spomínajúci na lepšie časy minulosti, bez ohľadu
na skutočnosť
3 – veterníci, tj. dav prikláňajúci sa raz na tú, raz na
opačnú stranu, v smere vetra
4 – pokojní snažia sa vytvoriť moderný CSKbSS tj.
Centristicko-Sociálno-Kapitalový bezhotovostný Svetový Štát v zmysle
„všetku moc sústrediť do stredu“
5 – „slnečníci“ chceli by vytvoriť spoločnosť spájajúcu prvky
kapitalizmu a prvky socializmu do ideálov Platónovho
„Slnečného štátu“
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Mně přijde, že tnespokojenost je tak trochu celosvětová. Já se upřímně tolik nedivím: reálné věci, které dělají lidi spokojenými se svými životy, se ve společnosti nedělají. Místo meditace si jdete na sociální sítě, místo toho, abyste se soustředil na konverzaci a dával svým přátelům najevo, že je posloucháte, si všichni kontrolujeme notifikace. Taková mentální nepohoda vyplave na povrch mnohem snáze, když máte to správné procento inflace :D.
0 Nominace Nahlásit |
Existuje několik možných důvodů, proč se tolik lidí cítí nespokojeně:
Každý z těchto faktorů je komplexní a nelze je snadno řešit. Každý jednotlivec může mít své vlastní důvody pro nespokojenost. Důležité je zaměřit se na zlepšení kvality života pro všechny, a to bez ohledu na to, jaké výzvy jim mohou čelit.
0
před 307 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
led:
Už jsem praděda, dokonce dvojnásobný.
Pro Vás, i některé účastníky diskuze:
Nezapomněl jsem (i když skleróza už začíná pomalu fungovat) na fronty,
které bylo nutné vystát na značný podíl sortimentu zboží, včetně
potravin.
Někdy to bylo i zbytečné, zboží bylo málo a na všechny se nedostalo.
Nezapomněl jsem jak bylo bez postihu nemožné projevit svůj názor, který by
se odlišoval od směrnic či linie strany a vlády. Někdy hrozila i ztráta
zaměstnání, nebo přeřazení na nižší funkci, nebo „lopatě“.
Nezapomněl jsem na věčně zelené salámy, konzervy (zejména ty vepřové)
plné sádla a
kousíčků tučného, nekvalitního masa, čokolády plné náhražek, ale ne
kakaa a už vůbec ne mléka, párky plné kůží a peří, shnilá zelenina
plná umělých hnojiv a pesticidů, gumové rohlíky, plesnivé sýry – to
se většinou zjistilo až po rozbalení staniolu, dále mléko ze sáčku,
které se nedalo pít a bylo , horší úrovně jako to dnešní krabicové ,
odtučněné. Pravda je v jednom – mléko kyslo, dnes hořkne.,
Nebo tzv. „silonové jogurty“. Byly dva druhy, bílý ještě ušel, ale ten
druhý byl se sirupem a to byl pěkný blivajs (říkalo se mu silonový).
Chleba byly jen dva druhy – bílý a černý. Také v Zelovoci byl výborný
výběr: nahnilá cibule, nebo vyrůstající (klíčící) česnek,
polousušená mrkev atd. V papírnictví zase byl výběr pro použití na WC.
Toaletní papír, pokud nebyl, tak ubrousky. A dalo by se pokračovat, stále
něco někde chybělo (např. ocet) a člověk musel dělat kilometry, aby
potřebné sehnal . Fakt je, že když se mu to podařilo, tak byl šťastný a
mohl se doma pochválit, jaký je „lovec“. Tento pocit se dnes vytratil.
Možná však hodně lidí rádo vzpomíná na minulou dobu proto, že patřili
k těm „vyvoleným“, tedy kovaným komunistům, a ti nakupovali v Esu, kam
se obyčejný smrtelník nedostal, a tudíž si jedli jako králové. Také
obcházeli známé obchodníky a hledali nějaké podpultové zboží.
Nezapomněl jsem na povinné brigády v akci Z (zkrášlování, okolí
bydliska , či jak se to jmenovalo). Další brigády na patronátní JZD na
brambory, sena, cukrovku atd.
Nezapomněl jsem na to, že se žilo od výplaty k výplatě – jen tak, tak
to vydrželo.
Celkem dobře to vystihnul Winston Churchil citátem:
„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství.
Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení
bídy.“
Nezapomněl jsem na rok
(nielen) Paul1, viem, že už sa radíte medzi (navyše) generáciu, „děda
Paul“ svoj 8krížikový vek ste mi už kedysi napísali. Pozrela som si váš
pohľad na „hnilú zapáchajúcu minulosť“, zjavne sme žili v rozdielnych
štátoch na území (bývalého) Československa. Pohľad na minulosť závisí
nielen od všeobecného často mediálneho, či vládneho názoru, ale aj od
skutočného života. To, čo opisujete nebolo vždy a nebolo všade, aj keď
„Prvý banán“, alebo tropické ovocie bol pre mňa zázrak a občasná
pochutina.
Vlastný názor, zjavne dedkov bolševicko-kapitalistický vplyv, bez ohľadu na
následky som si pestovala už od mala. Bez postihov, ako mnohí ublížení
píšu, okrem jednej veci: raz, to už som pracovala na Slovensku, som si rypla
do miestneho predsedu KSS „prečo ma nechcete medzi vás?“ odpoveď
bola presná „nemôžeme, pretože by si nám stranu rozvŕtala
zvnútra“. Dokonca, keď som sa postavila proti záväzku „bezplatná
sobotná smena na počesť zjazdu KSČ (KSS)“ z dôvodu 1– okrádanie
štátu o daň zo mzdy, 2 – smenu by pracovali len pracovníci „R“
kategórie, ktorí majú hodinovú mzdu (Ostatní mali mesačný plat, či
odrobili, celý alebo nie) to znamená, na chrbtoch „R“ by žali slávu
všetci. Po niekoľkých hodinách ostrej diskusie sa celá táto šaškáreň
zrušila. Ako nestraníčka som nemusela plniť príkaz ŠtátoStrany.
A napriek tomu som v zdraví dokázala byť zamestnaná viac než 3 desiatky
rokov v jednom podniku až do polovice 90-tych rokov. Potom som pracovala
niekoľko rokov v americko-slovenskej firme a po smrti majiteľa som až do
konca roku 2023 pracovala opäť v jednej slovenskej firme. Prakticky celý
pracovný život som pracovne zjazdila celý svet, takže som mala dosť
„materiálu“ na porovnávanie života nielen u nás, ale aj vo svete.
Končím len krátko citátom zo Sládkoviča Nehaňte ľud môj"
Nehaňte ľud môj! že nemá dejov
slávy svojej minulej sklad
led:
já jsem za svůj život bydlel postupně v celém bývalém Československem
od západu až po východ. Myslím, že to v podstatě bylo všude stejné,
vyjma velkých měst, kde bylo zásobování na lepší úrovni. Ale i v Praze
se vyskytly podobné problémy, jaké opisuji. Například si živě vybavuji
tavené sýry kupované v mlékárně na Letné, dnes už tedy zrušené. Měly
hranolovitý tvar a při rozbalování staniolu se po odstranění vrchní
vrstvy objevil sýr orámovaný na vrchní straně žluto – červeno –
zeleným okrajem. Ten jsme před konzumací odřezávali. Až po čase jsem se
dozvěděl, že plíseň byla po celém sýru v skryté formě. No přežil
jsem to ve zdraví. Fakt je, že vlivem vzpomínkového optimismu jsem na už
uvedené problémy zapomněl. Ony se také nevyskytovaly ve stejný čas, ale
postupně. Ale vlivem stáří, kdy jsem začal zapomínat, co jsem měl včera
k obědu, ale vzpomněl jsem si
na události a prožitky v dětství a mládí, na jména spolužáků
v základní škole, první platonické lásky atd. Tím se mi vybavily
i skutečnosti, které už byly zapomenuty. Takže nežili jsme v různých
státech, ale oba v reálním socialismu v ČSR. Prostě vzpomínkový
optimismus mne opustil. Vybavily se mi tedy mimo těch negativních vzpomínek
z dětství a mládí i vzpomínky krásné, také byly zapomenuté,
zastrčené v nějakém „šuplíku“.
Ještě k závěru vašeho příspěvku : na zaměstnání si v podstatě
nestěžuji, také jsem dlouhodobě pracoval v jednom podniku (35 let).
Aktivní jsem byl v zlepšovatelském a vynálezeckém hnutí (přes 1 milion
úspor). Potom jsem i podnikal ve VPP. Trošku pracuji i teď, pomáhám
dceři v podnikání.
1985, kdy mne konečně pustili za sestrou na západ. Šok, když jsem
zjistil, že podpora v nezaměstnanosti jednoho známého byla vyšší, jako
plat mého ředitele (velký podnik, mnoho zaměstnanců).
My jsme si za socíku nežili celkem špatně, byl jsem technik ve vyšší
platové třídě, měli jsme celkem solidní příjem z podaných patentů,
zlepšováků a racionalizačních úloh. Dokázali jsme si postavit chatu,
garáž, měli jsme vlastní byt. Ale vše za velké námahy, budování chaty a
garáže vlastnoručně, jen za pomoci známých, kterým jsem to chodil zase
odpracovat, když oni stavěli
Vidím, že mými názory jsem některé členy této diskuze podráždil.
Omlouvám se, pokud jem někomu stoupnul na kuří oko. Nebyl to můj úmysl,
nechtěl jsem nikoho naštvat, jen jsem si dovolil vyjádřit svůj názor.
Ještě pro aleindrone – palec nahoru nebyla pochvala, ale vyjádření
poděkování za iniciativu v diskuzi. Jinak obsah příspěvku
aliedroneho – pěkný blivajs.
Ta nespokojenost táhne světem, protože elity, i ty zvolené, si privatizovaly právo rozhodovat bez ohledu na přání voličů:
https://kechlibar.net/2023/12/05/2021-3-roky-nespokojenosti/
„Trochu“ jsem se rozčílil a lehce smíchal průměrné mzdy z článku (tedy ještě z období „před superinflací“ 2021 a dneškem. Přepočítávat/opravovat to nebudu, rozdíly by byly ZANEDBATELNÉ! Jestli je někdo ochoten se obětovat a uvést na pravou míru, uvítám to. Protože je mi jasné, že všelijací dobytkové hnedle budou pyskovat „lež lež lež“, tak bude lepší, když ten rozdíl (jakkoliv bude malý a nebude nijak stát za komentář) uvede na správné hodnoty. Aby bylo jasno. 😕
Cappuccino: Češi si nechají všechno líbit, nechají na sobě dříví štípat. Tak aspoň remcají. Jak často říkám- Kecat si můžeme, co chceme, ale nezmění se nic. Dnes už i to remcání je na pováženou. Jak řekl jeden advokát: „Dneska zavřou, koho chtějí. “
Tady je přehled poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě:
https://www.finance.cz/duchody-a-davky/duchody-v-cislech/vyvoj-starobnich-duchodu/
paul1
To je přehled, k ničemu a porevoluční 😉
Jestliže dostal táta v roce 1988 výplatu, na ruku 5 000 Kčs. Měl by
důchod 4 500 Kčs.
Za byt 1+2 I. kategorie, se všemi energiemi a koncesionářskými poplatky,
zaplatil 450 Kčs.
Vůbec nemusel zvažovat, kolik toho sní, zda si zajde do restaurace a na
jídle s mamkou šetřit nemuseli. Za léky nic nedopláceli. V pohodě
„uživili“ auto Škoda 12O a v cestách do JČ z K. Varů se nemuseli
nijak omezovat.
V tom samém roce (1988) jsem jako technik SŠ, ve zdravotnictví brala
3 200 Kčs.
Tehdy k tomu výživné na dítě 700 Kčs.
Nákupní koš jsem měla, s jedním zaměstnáním, nepoměrně VYŠŠÍ, než
dnes.
Za menší 1+2 jsem zaplatila se vším všudy 390 Kč.
Já, dnes za bydlení (také městský byt)z důchodu vydám 38%!!!
Sama (1 osoba), bych se svým, „průměrným“ důchodem, musela hodně
zvažovat, co si koupím k jídlu.
Mám se dobře, ale, protože mám 2 zaměstnání (cca 7 h/denně)
da ny > znovu opakuji, s těmi důchody nemáš pravdu. Náhradový poměr byl okolo 49%, určitě by neměl důchod 4500 (pokud neměl osobní důchod, a ten měli pouze zvlášť zasloužilí soudruzi). To vím naprosto jistě.
A v roce 1990 jsem brala 4 500, to stál ten byt 420 korun.
Od roku 1993 a 1006, to začalo jít z kopce náklady na bydlení rychle
stoupaly.
Lidé „dobrovolně povinně“ /aby jim někdo nekoupil střechu nad hlavou),
začali
odkupovat panelákové ruiny a bytovky, do OV. Podnikové, městské
i družstevní.
Na dluh, z půjček, ze stavebního spoření, to vše, včetně důchodců (ručily nebo se zadlužovaly děti). Ty domy vyžadovaly další investice. Opravy (stupačky, rozvody), tam, kde vázla údržba. Výměna oken, zateplení, fasády, výměna balkonů atd. Nové střechy.
Ty průměry miluju, když je tady Praha, která se vymyká ve všem. Zprůměruj pražský a ostravský důchod, a nevypadá to zase tak špatně, že ne? 🙂
Ametyst: průměrný pražský důchod 19173 Kč, průměrný ostravský 18387 Kč (údaje k 31.12.2022 – novější po okresech nejsou – viz https://www.cssz.cz/duchodova-statistika#section_2 Rozdíl jen 4,2 %. Toto se vám nepovedlo, mezi důchody rozhodně jsou takové rozdíly jako mezi platy.
Neslyším nikoho vzpomínat na staré časy. Stačí jen vidět, jak se kvalita kdečeho zhoršuje. Jak je upřednostěna levná pracovní síla. Stačí si pamatovat, jak za covidu šlo právo a spravedlnost do kopru zcela vědomě a plánovitě. Jak je hlavním cílem médií nasírat a strašit lidi.
Ametyst>>> JO, PŘESNĚ TAK, díky za připomenutí.
Další oblíbený TRIK prolhanců je srovnávání KVALITATIVNĚ
NESROVNATELNÉHO!
Typicky „drahá ŠUNKA“ (za bolševika, bohužel již nepamatuji kolik
stála) se srovnává s čímsi JAKOBYŠUNKOVÝM (může si tu „šunkovost“
dovolit, protože to obsahuje celých 80% MASA – DOKONCE!!
😮 😕 ) A to nemluvím o tom, že před konzumací by to mělo nejspíše
jít na čtvrt hodiny do ŽDÍMAČKY, aby se obsah vody snížil na rozumnou
mez! 😮 To se to srovnává.
Nebo třeba tuzemák (rum). Kdysi stával 50Kčs půllitrovka [v Tuzexu 6 bonů, což při kurzu 1 TK (bon) = 5,50 Kčs dělalo 33 Kčs, to VÍM tutově 😉 ], takže dnešní tuzemák jasně vyhrává. Jen (zajisté NÁHODOU) zapomínají konstatovat, že dnešní tuzemák DÁVNO nemá bolševických 40 %, dokonce ani těch bývalých 37,5 %. Dnes už to jsou pouhopouhé 35% CHCANKY, ze kterých když si chce udělat člověk blbej grog (normálně se to pít NEDÁ, hnus!), tak aby si to dával s vodou půl na půl! To je asi ta v otázce zmińovaná „lepší kvalita“. 😕
Eh, škoda mluvit a škoda se rozčilovat. DRŽ SE! 🙂
annas | 5913 | |
Drap | 4602 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |