Avatar uživatele
Kepler

Jaké znáte činnosti a dovednosti, které naši předkové ovládali mnohem lépe? A v čem byli moudřejší?

Nemyslím zaniklá řemesla, ale to, co děláme i dnes.

Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? GM, paul1, marci1, hapiky, aliendrone, EKSOT123, Ametyst, Disraeli před 1069 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Ametyst

Rozhodně rozuměli přírodě a nebojovali hloupě proti ní, ale žili s ní ve vzájemném respektu. Se znalostí přírody souvisí i schopnost léčit. Zákony nebyly komplikované, a každému byly srozumitelné: dodržování Desatera Božích přikázání úplně stačilo. Děti byly vychovávány v úctě k rodičům a starší generaci, a také k práci.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Disraeli

Fyzická zdatnost a zručnost všeobecně. Hlavně ta fyzická sílá (která se snižuje), Pracovitost, detailnost… při dělání čehokoli, ale hlavně při tovrbě něčeho nebo vůbec při práci, kde se dbalo na kvalitu, ať je co nejlepší.
Nemyslím předky jako v minulém století, ale spíš ještě dál…
Též disciplína a mravnost/úcta. Dnes třeba plno rodičů řekne, že jsou děti v pubertě (čili omluva pro to, že jsou nevychované, vzdorovité, vzteklé, drzé,…). Přestože v dřívějších dobách, byl poslouchání rodičů téměř svaté, neuposlechnutí bylo často nemyslitelné, rodiče i autority byly v úctě, byl řád,… u vyšších i nižších vrstev. Přestože tehdy taky byly děti v pubertě (a nikdo neupírá vliv hormonů.. jen, že hormony nejsou nad výchovu, řád, disciplínua morálku. Tedy nemusí být. dnes je jim připisována „nezkrotná“ moc, která se spojuje se vzdorem, drzostí, problémy a podobně).

Ale uznávám, že jsem nezmínil ani tolik dovednosti jako spíš fyzické tělo a charakterové vlastnosti. Snad jen ta zručnost by se dala započítat do dovedností. Jistě i dnes je plno lidí zdatných a se smyslem pro detail, ale to jsou spíš vyjímky, než aby to bylo zvykem/převažovalo. Plno chlapců (ba dokonce mužů) neumí ani ty nejzákladnější práce a povinnosti kolem domu (s nářadím, sekáním domu, stavěním něčeho).
Z ženského pohledu zase vymizely babičky bylinkářky – léčitelky, které byly zběhlé ve všech roslitnách a uměly každou NĚJAK použít (a téměř každá i ta nejobyčejnější bylina má nějaké vlasntosti, které se dají použít k určité léčbě – obyčejná tráva nebo i listy ze stromů).

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
aliendrone

Tak třeba děda uměl perfektně štípat třísky – čop, čop, čop – jako když krájíš cibuli na kostičky. A jaké to byly třísky! Spíš odsekával tenké plátky z polínka, které pak v ruce zmáčkl a plátek se sám rozkouskoval na třísky. A při tom mě ještě stačil pérovat, jaký že jsem budižkničemu nanicoidní, rostoucí pro šibenici. :)

A v čem byli předkové moudřejší? Těžko říci a srovnávat, tenkrát byl „jiný svět“, však si to pamatuješ sám. Nebyl čas „na hlouposti“. Navíc mi přijde, že lidé byli iniciativnější (přirozeně v rámci možností, které tehdejší režim umožňoval). Pokud ale člověk měl prostor pro iniciativu, tak toho využíval mnohem více. Jasně, i tehdy byli líní lemplové (MRAKY!), stejně jako dnes, ale snad chápeš, jak to myslím. A nejen to, lidé byli i „univerzálnější“. Dnes mi lidé často přijdou jako jednoúčelové automaty, kteří si prostě „nedovedou poradit“, pokud je třeba. Což je ovšem dáno systémem, který je úmyslně plodí. A to už vůbec nemluvím o tom, co všechno dokázali vydržet. Dnešní „vystresované“ bábovky psychicky se hroutící div ne ze změny počasí, eh, to máš až strach na ně zařvat, aby z toho panáčci rovnou nezkolabovali! :(

Ale jak píši, byla to jiná doba. Těžko relevantně posuzovat a vztahovat k dnešku, každopádně mi to připadá, že to nejde k lepšímu, ale spíš od desíti k pěti. :(

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Emefej

Můj děda se holil břitvou, do hladka a bez krve. Já to už nedovedu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
elkon

Například stavěli monumentální stavby, často i na těžko dostupných místech a neměli žádnou techniku, maximálně nějaké páky a později kladky.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Stačí se podívat do Skanzenu a vidíme stavby a díla, kteří používali naši předkové. Vyrobené z kvalitních surovin a kvalitně, že to vydrží roky. Měli vztah ke krajině, k přírodě . Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Dělali to, co je uživí a vedli k tomu členy rodiny. A nepotřebovali si sdělovat každých 10 minut informace, kde je co levnější, zda Aničce byly vidět kalhotky a pod. Byly to jiné hodnoty, jiný styl života.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

Řekl bych, že to byl obor Umělecký kovář a zemědělství bez moderní techniky. Dále pak truhlařina a tesařina. Dřívějśí nábytek byl daleko lepší než sériově vyráběný dnešní nábytek. Kromě toho klasická hudba. V době Mozarta a Bethovena byly honosné koncerty, zatímco dnes v hudbě vládne hudba líbivá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
plebs

Skoro každá vesnice neb i město bylo soběstačné. Statkář, mlýn, pekař, řezník, švec. krejčí, felčar u chaloupky ořech, švestka, jabloň a nikoliv tůje a.t.d.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Utekať…
utekalo sa pred žiarlivým manželom/manželkou
utekalo sa pred veriteľmi
utekalo sa z bojiska
utekalo sa pred … (voľne dosadiť príčinu úteku)
Všetci vedeli, že utekanie nie je šport, ale jedna z možností ako sa zachrániť.

PS.
Ešte je veľa činností, ktoré naši predkovia vedeli lepšie, než my, ale…
dajme možnosť aj iným, aby nás/vás mohli oboznámiť so svojimi znalosťami histórie ľudských činností.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hapiky

Delší životnost všeho, co člověk vyrobil.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Efcon

Třeba cit pro krásu. Budovy do řekneme 1sv jsou univerzálně pěkně. Pak nastupují prvorepublikové relativistické slohy a po 2sv komunistické krabice. Jedním slovem hnus.

Další věc je řemeslné vědomosti. Sme zaměnili ucenovske vzdělání za teoretické. Je málo profesí, které se dají naučit z papíru. A není to jen McDonald's. Je to chirurg, inženýr, programátor.

A obávám se, že inteligence celkové. Všichni sou strašně vzdělání, ale jaksi to není vidět. Hlupáci v politice jsou jen vrchol ledovce.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Spartaboy

Překladatelství knih. Kdo jen hraje PC hry a hry na mobilu místo čtení nebude moc dobrý překladatel.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Ametyst

Kelt: Ani si neumím představit, že by dnes někdo byl schopen postavit pyramidu, jako za faraonů.

před 1069 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Lapil

Oprava: 217 tun váží celý transport. Turbína necelých 100 tun. Což je pořád přes 30m3 kamene.

před 1062 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Lapil

Překvapivě to vůbec není nemožné. Onehdy jsem se o to pozajímal a zjistil jsem, že by to zvládl komerční jeřáb a ani by nemusel stavět postupně a couvat.
NEBO by se postavil jeřáb na způsob ne-li miliónů jeřábů v halách: sloupy, na nich jeřábová dráha a na ní jezdí „most“ s hákem, rovněž pojízdným: https://www.az-jeraby.cz/?gclid=C­jwKCAiA78aNBhA­lEiwA7B76p2BX-AaFHtqjMqaOUja­EToxxSQhUHRRQIb-tytlIWdQfs1DY117ez­xoCn60QAvD_BwE.
Na planetě, kde existují mosty s více než kilometrovým rozpětím (ten v Japonsku – Kjóto – má skoro dva kilometry a přežil katastrofální zemětřesení), lze úkol překlenout 240m širokou pyramidu za rutinní technické zadání.
Připomínám, že i u nás stojí povícero delších mostů (ve smyslu vzdálenosti podpor). Zajímavý je například most Žďákovský – jeho plnostěnný ocelový oblouk je s 330m rozpětí nejdelší na světě. Výška není problém – udělají se vysoké podpory.
Asi by ale bylo levnější a méně náročné stavět postupně plošiny vždy z plošiny „o patro níž“, pomocí několik metrů vysokých zvedáků; nevím, kolik váží jednotlivé kvádry, ale m3 žuly váží kolem 3 tun (betonu 2,4 tuny), takže bych to jako nepřekonatelný úkol fakt neviděl.
Přeprava 217tun těžkého krámu je například zde: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=NzPCvADX5Qc

před 1062 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

V dřívějších dobách se dokázali taky lidé snadněji, pečlivěji organizovat. Skutečná „mravenčí“ práce jejímiž výsledky byly monumenty a „divy.“

před 1069 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek