V roce 1959 vznikly dva totožné filmy se stejným názvem.
Jeden režíroval Martin Frič, druhý Ludvík Ráža. Oba vznikly dle knižní
předlohy od Jana Drdy, děj obou pohádek je prakticky totožný a různí se
jen obsazení.
Je za tímto nějaké dobové pozadí, nějaký speciální důvod? Já znám
filmy, které byly natočeny dvojjazyčně (např. Burianovy komedie), filmy,
které byly natáčeny před a po okupaci apod. ale u těchhle dvou filmů si
nedokážu nic domyslet a nepodařilo se mi k tomu ani nic dohledat, co by to
nějak vysvětlovalo.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? led, annas před 1480 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Proč? Vyplývá to z mé odpovědi,.
Drda byl výborný pohádkář, zachytil život, inspiroval se z lidového prostředí, tedy z lidové slovesnosti. Dá se říct, že film i TV měly působit ideologicky, V tehdejší společnosti nebylo třeba řešit vztah mezi bohatými a chudými, ale připomíná se se chování bohatých, Vždyť v socialistické společnosti „není pánů ani žebráků“.
Je třeba si uvědomit, že režisér Martin Frič natočil barevný film, zatímco Ludvík Ráža je spojený s černobílou televizní inscenací. tedy štědrovečerní pohádkou. . Šlo o to ukázat, že tzv., „papučová kultura“ přiblíží dívákům tvůrčí práci, stmeluje rodinu, není třeba opouštět teplo domova a jít do kina. , všichni přece do kina nechodí. Důležité pro diváky na vesnici
„Film Dařbuján a Pandrhola je z velké části přímo Drdovým dílem, neboť Jan Drda je autorem literárního scénáře a spoluautorem scénáře filmového (napsal jej spolu s Martinem Fričem). Scénář Dařbuján a Pandrhola psal Drda s podtitulem „veselá filmová pohádka“ a literárním zpracováním se velmi podobá jeho vlastní předloze.
Drda ve scénáři klade důraz na tento protiklad, na obyčejnost havířské vrstvy pracujících v městečku proti zbohatlíkům a jejich nadudosti jako „vykořisťovatelů““
Ludvík Ráža psal scénář sám. TV inscenace víc režiséra svazuje, těží z hereckých výkonů představitelů jednotlivých postav.
Představitelka Markytky ve Fričově Dařbujánovi nesměla z neznámých důvod hrát v tomto filmu . Ale prosadil ji režisér – více v odkazu
https://max.iprima.cz/novinky/darbujan-pandrhola-nataceni-sovak-fric
V roce 1988 vznikl další film Motanice o Dařbujánu a Pandroholovi, režie Režie: Vlasta Janečková. Takže je vidět, že Drda stále ovlivňuje filmaře a má co říct, že vykořisťování zbohatlíky už pominulo.
https://www.csfd.cz/film/231562-motanice/komentare/
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Tak děkuji. A já si myslel, že byla natočena jen jedna verze
v obsazení Sovák, Hrušínský, Lohnický. Taky jsem našel tu druhou verzi,
ale jen obsazení. Nevím,
podívám se na to, je to na youtube
https://www.youtube.com/watch?v=I4mCk9nu5ME
Tato verze je černobílá a nikdy jsem ji neviděl. Ale proč ji nevysílali,
to nevím. Možná kvůli nějakému herci, který nebyl zrovna vzorem a
natočili tu verzi se Sovákem. Za minulého režimu se děly věci. Třeba
Chalupáře nevysílali proto, že tam úvodní píseň zpíval Waldemar
Matuška.
0 Nominace Nahlásit |
Zjavne išlo o „súboj, duel“ dvoch umeleckých škôl, ktorých predstaviteľmi boli obaja režiséri. Školu v tomto podaní neberte ako skutočnú školu, ale ako druh. spôsob umeleckého vnímania daného príbehu a jeho podanie na plátno. Preto bola jedna téma a 2 samostatné tvorčie skupiny.
Je veľmi zaujímavé si pozrieť rôzne predstavy rovnakej témy.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
To chápu, i tu teorii od Kelta ale co mi nesedí je, že oba filmy byly
natočeny ve stejný rok.. i kdyby verze s Hrušínským byla jakousi
politickou nápravou za tu druhou verzi, čekal bych rok vydání alespoň
o rok vyšší.. ne?
Snad se najde někdo, kdo do těchhle věcí vidí, protože tohle je vážně
záhada co mi ani po logické stránce moc nedává smysl.