Historie úprav
Odpověděl/a – 31.prosinec 10:25
Proč? Vyplývá to z mé odpovědi,.
Drda byl výborný pohádkář, zachytil život, inspirace z lidového prostředí, tedy z lidové slovesnosti. Dá se říct, že film i TV měly působit ideologicky, V tehdejší společnosti nebylo třeba řešit vztah mezi bohatými a chudými. Vždyť v socialistické společnosti „není pánů ani žebráků“. Téma v té době aktuální.
Je třeba si uvědomit, že režisér Martin Frič natočil barevný film, zatímco Ludvík Ráža je spojený s černobílou televizní inscenací.tedy štědrovečernií pohádkou. . Šlo o to ukázat, že tzv., „papučová kultura“ přiblíží dívákům tvůrčí práci, stmeluje rodinu, není třeba opouštět teplo domova a jít do kina. Důležité pro diváky na vesnici.
„Film Dařbuján a Pandrhola je z velké části přímo Drdovým dílem, neboť Jan Drda je autorem LiS a spoluautorem scénáře (napsal jej spolu s Martinem Fričem). Scénář Dařbuján a Pandrhola psal Drda s podtitulem „veselá filmová pohádka“ a literárním zpracováním se velmi podobá jeho vlastní předloze.
Drda ve scénáři klade důraz na tento protiklad, na plebejskost havířské vrstvy pracujících v městečku proti zbohatlické zpupnosti „vykořisťovatelů““
Ludvík Ráža psal scénář sám TV inscenace víc režiséra svazuje,, těží z hereckých výkonů představitelů jednotlivých postav.
V roce 1959 se v TV nevysílalo barevně.
Představitelka Markytky ve Fričově Dařbujánovi nesměla z neznámých důvod hrát v tomto filmu Ale prosadil ji režisér – více v odkazu
.. https://max.iprima.cz/novinky/darbujan-pandrhola-nataceni-sovak-fric
V roce 1988 vznikl další film Motanice o Dařbujánu a Pandroholvi, režie Režie: Vlasta Janečková. Takže je vidíět, že Drda stále ovliv%nuje filmaře.
Odpověděl/a – 2.leden 10:10
Proč? Vyplývá to z mé odpovědi,.
Drda byl výborný pohádkář, zachytil život, inspiroval se z lidového prostředí, tedy z lidové slovesnosti. Dá se říct, že film i TV měly působit ideologicky, V tehdejší společnosti nebylo třeba řešit vztah mezi bohatými a chudými, ale připomíná se se chování bohatých, Vždyť v socialistické společnosti „není pánů ani žebráků“.
Je třeba si uvědomit, že režisér Martin Frič natočil barevný film, zatímco Ludvík Ráža je spojený s černobílou televizní inscenací. tedy štědrovečerní pohádkou. . Šlo o to ukázat, že tzv., „papučová kultura“ přiblíží dívákům tvůrčí práci, stmeluje rodinu, není třeba opouštět teplo domova a jít do kina. , všichni přece do kina nechodí. Důležité pro diváky na vesnici
„Film Dařbuján a Pandrhola je z velké části přímo Drdovým dílem, neboť Jan Drda je autorem literárního scénáře a spoluautorem scénáře filmového (napsal jej spolu s Martinem Fričem). Scénář Dařbuján a Pandrhola psal Drda s podtitulem „veselá filmová pohádka“ a literárním zpracováním se velmi podobá jeho vlastní předloze.
Drda ve scénáři klade důraz na tento protiklad, na obyčejnost havířské vrstvy pracujících v městečku proti zbohatlíkům a jejich nadudosti jako „vykořisťovatelů““
Ludvík Ráža psal scénář sám. TV inscenace víc režiséra svazuje, těží z hereckých výkonů představitelů jednotlivých postav.
V roce 1959 se v TV nevysílalo barevně.
Představitelka Markytky ve Fričově Dařbujánovi nesměla z neznámých důvod hrát v tomto filmu . Ale prosadil ji režisér – více v odkazu
https://max.iprima.cz/novinky/darbujan-pandrhola-nataceni-sovak-fric
V roce 1988 vznikl další film Motanice o Dařbujánu a Pandroholovi, režie Režie: Vlasta Janečková. Takže je vidět, že Drda stále ovlivňuje filmaře a má co říct, že vykořisťování zbohatlíky už pominulo.