Proč ateisté slaví vánoce a proč se cpou i na půlnoční?

Jsem ateista který nic nevyznává ale ze všech svátku mám nejraději vánoce, protože to je doba kdy se rodina sejde u jednoho stolu atd. Vánoce nejsou o víře ale o tom že to má tu krásnou atmosféru kdy se kupuje, peče a jí kapr a rozbalování dárku pod stromečkem.

Rozumní lidé slaví – nebo – si vychutnávají, tu lepší stránku věci…a to, s tou mrtvolou na kříži přenechávají jiným :DDD. A tak je to takový rodinný svátek pohody…pro děti je to fajn, moc se na to těší, a že se „cpou“ do kostelů ještě neznamená, že by se z nich snad mohli stát příznivci Vatikánu:DDD

Některé tradice by se měly zachovávat a je lepší, když jdou ateisté do kostela, postaví si stromeček a řeknou, že Ježíšek jim přinesl dárky, než povídat něco o Santa -Clausovi, který přivezl na saních dárky. V kostele se mohou lidé podívat na jesličky a připomenout si slavný příběh. Vánoce nejsou jen křesťanské svátky, ale mají hlubší význam v našich zemích, poděkování za úrodu, bilancování a pod. Bůh určitě nekontroluje lidi, kteří jdou na půlnoční, zda jsou ateisté nebo věřící a nedělá jim čárku za docházku. A vlastně je to svibodné rozhodnutí každého člověka, zda půjde, nebo zůstane doma.

Protože to dělali i jejich rodiče a prarodiče a praprarodiče, kteří byli ještě věřící a jim už zbyl jenom ten zvyk ustrojit stromeček, dát si večeři, rozbalit dárky a jít na půlnoční…

„Vánoce se slavili v mnoha kulturách již od pradávna, mnoho tisíc let před tím, než vzniklo křesťanství. Mnoho starověkých kultur slavilo znovuzrození Slunečního Boha a jeho návrat k lidem, které předtím postupně opouštěl. Neexistuje naprosto žádný důvod, proč by si tuto oslavu zrození Slunce měli z nějakého důvodu monopolizovat křesťané.
Starověcí Egypťané uctívali novorozence Hora a jeho panenskou matku Isis. Žide slavili Chanuku 25. měsíce Chasleu. Peršané uctívali boha Mitru, o kterém věřili, že se zrodil z panny 25.prosince, aby vykoupil lidstvo z hříchu; a Mitra měl velmi silný kult právě ve starověkém Římě, kde během velké oslavy Saturnálií slavili společně lidé všech vyznání. V severských germánských zemích se slavil svátek Yule, vázaný právě k zimnímu slunovratu symbolizovaný kruhem Slunce, které také značilo jednotlivá roční období.
Slované slavili v tomto období svátek Kračůn (někdy také personifikován i jako přímo bůh a stotožněn s Dažbogem). Během nejdelší zimní noci přebírali nad světem vládu zlí duchové a Černoboh. V tento den 22. prosince je bůh slunce Dažbog (jinde i Chors či Svarožic) poražen Černobohem a vzdává se tak vlády nad světem. 23. prosince se potom Dažbog znovuzrodí a stává se novým sluncem, Božicem, božím synem nebo také Koledou. Oslavu narození páně Božice potom Slované slavili tak, že koledníci chodili po sousedství s figurkou dítěte nebo slunce, zvěstovali tu dobrou novinu a zpívali koledy. Sousedé jim potom dávali malou výslužku a dárky – koledu.
V kruhu rodinném se Slunovrat slavil společným jídlem při svíčkách, ke kterému byli pozváni domácí duchové a duchové zemřelých. Prováděli se různé magické rituály, krájely se jablka, házelo se hrachem o stěnu a odhadovala se tak příští úroda, zdravá jádra rozlousknutých ořechů znamenala zdraví a tak dále a tak podobně. Spoustu těchto regionálních zvyků a magických úkonů znáte jistě i vy sami.
Po zimním slunovratu následovalo 12 dnů a nocí (odtud dvanáctinoce, naše vánoce), kdy síly temna vedené Černobohem (někdy Velesem) měli navrch nad ještě slabými silami světla a Slunce. Tyto noci byly považovány za nečisté. Doba temna byla zakončena oslavou příchodu tří králů, pravděpodobně symbolizovaných třemi jasnými hvězdami v pásu Orionu, kteří zvěstují příchod nového boha. Ukazují na obloze k místu, kde vyjde na východě jasná hvězda – Sírius. Tyto tři hvězdy jsou ještě dnes v některých částech Evropy známy jako tři králové a tato symbolika je známá i z Egyptských mýtů.
Naše oslava Vánoc je tedy součástí bohaté mytologické tradice která se pne tisíce lety do minulosti a je společná většině Indoevropských národů. Jednotlivé vánoční zvyky a symboly se prolínají mnoha národy a epochami a tvoří tak společnou a pestrou mozaiku oslav, které jsou a vždy byly spojovány s magickým obdobím kolem zimního slunovratu.“ 🙂
Autor : Slávek Černý
http://www.osa­cr.cz/2013/12/­08/vanoce-jsou-dnes-ateisticky-svatek/

Ateisti jsou absence učení a okultismus je nezajímá,ti ani v cestě poznání nemají snahu ani vykročit,ti jsou tak chytří až jsou blbí(úspěšní lidi),někteří ateisti jsou ortodoxní materialisti,ale ti tam chodí i v kostýmech pro dospělé i jako „slušně“ vychovaní ministranti,kteří z toho ještě nemají rozum,protože většina z nich byla duševně znásilněna a označkována při svátosti křtu.
Doplňuji:
Křest=rituál očistit a cejch na duši dát,abys mohla v našich zahradách se pást a být spasena.Když se duchovní zákonodárci ezoterně uzavřou,tak logicky požírají sami sebe a to i ty nevinné!Mají intenzivnější"du­ševní stahy",protože je jich méně jak nevěřících,kteří jsou všude kolem,proto se někde kostelům říká starozákonně „oázy v pekle“,ale ve skutečnosti v tom mají dobrovolní outsideři,kteří se straní výhodu nebo spíš jistotu toho co nechtějí -nenakazí se koloběhem na církevních fregvencích,které jsou navíc.Pozor na dogma v éteru,které je díky placeným modloslužebníkům silné pro lidi žijící v duševním vývinu(otevře­né).Havlovi děti žijící stále pod pototalitní clonou zaseklé a zkomerčněné debility,děti nynější (duševní nedospělost).

Upravil/a: anonym

Proč slaví vánoce jsem vyznačil souhlasným palcem u jiných odpovědí. A proč se cpou na půlnoční? Nejspíš ze zvědavosti, nebo že to nejsou pořádní ateisté.

Mše může být zajímavá i pro ateistu pozorovatele. A myslím, že když neruší a stojí někde stranou vzadu, tak nemusí nikomu vadit. Jednou jsem byl jako pozorovatel na běžné mši a jednou mě žena ukecala na půlnoční. Taky mi připadá blbé účastnit se za celý rok jenom té vánoční a ten nával mi tam celkem vadil. Sám jsem se tam cítil nepatřičně. Líp mi bylo v poloprázdném kostele při té běžné bohoslužbě. Na půlnoční jsem si před tolika lidmi připadal nápadný tím, že jsem nedělal to, co oni. Což bych samozřejmě nikdy ani nezkoušel napodobovat.
Slibuju, že na půlnoční už se cpát nebudu. Na běžnou bohoslužbu se ale možná ještě někdy podívám.

protože se jim to líbí, protože mají hlad

Protože nám to přijde jako docela dobrej nápad.Do kostela se necpem,je tam votevříno,tak co?Komančové je taky slavili,volno nám dávali taky,nějakou kačku na malej dárek taky,jo,zvyk je železná košile.

Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice. Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu. Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.
Doplňuji:
Přidám jednu starší pověru.
Na závěr půlnoční se zpívá píseň Glória (snad jsem ji nazval správně) a při té si nezadané dívky a ženy měly z kapsy kabátu vytáhnout jeden z mnoha dopředu připravených lístečků se jménem muže se kterým se seznámí v příštím roce.

Upravil/a: suaeda

Slaví to protože je to hezký. A cpou se půlnoční, protože jsou zvědaví jak to vypadá v kostele 🙂
Proč křesťani slaví vánoce, když Ježíš se narodil možná někdy úplně jindy, než 24.12.? Co má třeba věšení stromečku společného s křesťanstvím?
Doplňuji:
oprava: na půlnoční

Upravil/a: Nevíteto?

Hale je Vánoce jsou totiž velice mainstream!

a co by měli o podobným státním svátku dělat?

Vánoce mají sice původ v náboženství (konkrétně křesťanství), ale to ještě neznamená, že je nemohou slavit i ateisté. Ti je slaví především (jak tady už někdo říkal) kvůli mainstreamu. A na půlnoční se necpou zdaleka všichni, kupříkladu já ne. Jinak přidávám svůj vlastní citát: Vánoce jsou svátky zimy, dárků a nákupů.

Myslím si,že ateisté slavili vánoce vždycky,akorát na půlnoční se jim nechtělo,tedy alespoň před sametovou revolucí,to do kostela chodili jen věřící.
Po revoluci začli na půlnoční mše i ti,co v Boha nevěří.

Ateisté nevědí, stejně jako spousta lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, že oslava Vánoc nemá křesťanský původ. Fakt, že církev oslavu zimního slunovratu převlékla do „křesťanského“ hávu a pohanské tradice „zasvětila“ Kristu ještě neznamená, že Vánoce jsou skutečně křesťanským svátkem. V Bibli byste jakoukoliv zmínku o vánočních oslavách hledali marně. Ježíš si nikdy nepřál, aby si lidé připomínali datum jeho příchodu na zem, ale naopak, aby si připomínali datum, kdy Ježíš dal svůj dokonalý život jako výkupné za všechno lidstvo (Jan 3:16–17).

Pokud se nepletu, proti vánočním oslavám se stavěla spousta církví, které chápaly jejich nebiblickou podstatu až do nějakého 17.století našeho letopočtu, kdy se v začínaly tyto svátky pod přívlastkem „Vánoční“ v Evropě slavit. V Anglii byly dokonce vánoční oslavy církví zakázané. Proč asi?

Dnes lidé, spíš než náboženský svátek, berou Vánoce jako příležitost se sejít s rodinou. Mimochodem, proč se nesejít kdykoliv v roce a neudělat si například hezký víkend, že? No, nejspíš proto, že (a teď budu sarkastický) spousta lidí potřebuje nad svými hlavami rozsvícenou žárovku s vlídným nápisem „Vánoce“ :)

A tak se do slavení ateistům nicneříkajících svátků zapojují lidé, kteří s náboženstvím nemají a nechtějí mít nic společného už jen proto, kolik církví se chová pokrytecky. Smutný obraz dnešní doby.

Pro mne jako pravého křesťana je to několik dnů volna, protože chápu nebiblickou podstatu tohoto svátku. Vánoce neslavím, protože si uvědomuji, že jsou za nimi pohanské rituály. Beru ty „sváteční“ dny volna jako příležitost pomoct někomu pochopit, co za tím stojí a poznat skutečnou pravdu, takovou jaká je.