Ahoj, jsem ve druhém ročníku střední školy v Praze. Moc jsem se chtěl na tuhle školu dostat, ale hned poté co jsem sem nastoupil, se můj názor obrátil. Asi hlavně kvůli tomu, že jsem z menšího města, kde mám mnoho přátel a mám to tu rád. Také jsem přeci jenom měl více soukromí, a teď bydlím na pokoji s dalšími dvěma kluky. Ve škole máme hodně učení, ale kdykoli to jde, tak jedu domů (asi 1,5 h autobusem) a pak ráno zase zpátky. Nemůžu říct, že by mě ve škole někdo šikanoval nebo tak, ale zkrátka tam nejsem rád. A to ani ve škole, tak ani na intru. Chci přestoupit na školu v mém městě nebo někde blízko, ale pořád se nemohu definitivně rozhodnout. S přestupem by nebyl žádný velký problém a měl bych to pár minut od bydliště, ale zkrátka neumím přijmout rozhodnutí s jeho pozitivy, ale i negativy a riziky. Asi je to také proto, že jsem si přeci jen tuhle školu vybral sám a teď nechci zklamat ty, kteří mě při výběru školy celou dobu podporovali a i teď podporují. Nevím, co dělat. Díky za všechny komentáře
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? anonym před 4069 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Najdi si místečko, kde se cítíš dobře, sedni si a medituj. Přemýšlej
o svých starostech, zvažuj všechna pro a proti. V klidu se soustřeď na
to, jak reaguje na Tvé názory srdce. Dojdeš k poznání, co pro Tebe bude
skutečně dobré. Odpoutej se od myšlenky na to, že jsi někomu za něco
zavázaný, že ztratíš něčí přízeň nebo úctu. Pokud budeš sám sobě
věřit, že děláš správnou věc a že Tvé rozhodnutí je dobré, potom to
tak budou brát i lidé ve Tvém okolí.
Nikomu nemusíš nic dokazovat více, než sám sobě. Až budeš připraven
změnu realizovat, tak to uděláš. Člověk neustále přijímá vinu za svá
nesprávná rozhodnutí ve formě nespokojenosti, únavy a pocitu
sebeobětování. Je třeba si konečně uvědomit, proč to děláš Ty.
Nejhorší je úplně každý problém do té doby, než se rozhodneš vyřešit
ho. Je tím větší a zrůdnější, čím déle řešení odkládáš. Až se
konečně rozhodneš, tak se budeš sám divit, jak lehce to šlo.
Třeba Tě tímto způsobem osud nutí naučit se rozhodovat. Tak to vezmi jako
zkoušku, zda se dokážeš postarat sám o sebe.
Když rodičům řekneš, že chceš být doma, že jsi pochopil, že můžeš
studovat a bydlet doma a nemusíš platit drahou dopravu a internát, tak se
určitě zlobit nebudou.
0 Nominace Nahlásit |
Já jezdil celou střední do školy hodinu a deset minut. Každý den.
Někdy i na sedmou. 3× týdně dělal sport. K tomu jsem ve třeťáku začal
chodit na brigádu 20 hodin týdně a pátky a soboty jsem často chlastal.
V tomhle věku toho člověk zvládne opravdu hodně, když chce. Mysli na svou
budoucnost. Přinese ti ta škola „vysněné“ povolání za slušné
peníze. Pokud ano, tak bych ještě ty dva roky klidně dojížděl hodinu a
půl každý den. Cestou se můžeš učit nebo si číst, pak to není úplně
ztracený čas.
Doplňuji:
Upravil/a: marek953
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek