předjíždění a objíždění, kde je hranice?

Pokud se hýbe, tak předjíždíš, pokud stojí, objíždíš. Pokud je tam značka, tak značka má přednost.

V zasade: kdyz se to hejbe, tak je to predjizdenu, kdyz se to nehejbe, tak je to objizdeni.

Zastavit vozidlo znamená uvést vozidlo do klidu nezávisle na vůli řidiče (§ 2 lit.p) silničního zákona).

Zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu (§ 2 lit.o) silničního zákona).

Stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení (§ 2 lit.n) silničního zákona).

Vozidlem se rozumí motorové vozidlo, nemotorové vozidlo a tramway (§ 2 lit.f) silničního zákona.

Vozidlo, které se pohybuje, se předjíždí. A je jedno, jestli je to volský potah jedoucí rychlostí 2 kmph, nebo szałena maszyna letící rychlostí 200 kmph.

Vozidlo, které zastavilo, nebo stojí, se vždy objíždí.

Vozidlo, které zastavilo vozidlo, se také objíždí. U vozidla, které zastavilo vozidlo, jde spíše o jinou věc, než o to, zda se objíždí či předjíždí. Jde o tzv. jízdu do nevyjasněné situace. Co to znamená?

Pokud řidič zastaví vozidlo přede mnou, no tak samozřejmě záleží na tom, čím za ním jedu, na kole vidím, obvykle, víc, než v osobáku, v ciťáku ještě víc, no a z kamionu platí „kdo vysoko sedí, ten daleko vidí“. Tam jde, většinou, o jiný institut, než o povolené, či nepovolené, předjíždění či objíždění, jde o povinnost chovat se ohleduplně, ukázněně, tak, aby účastník provozu na pozemních komunikacích neohrožoval sebe, ostatní, a pokud možno ani neomezoval nad míru nezbytně nutnou (§ 4 lit.a) silničního zákona), zdržet se jakéhokoli konání, které by mohlo ohrozit životy, zdraví, nebo vést ke škodě na majetku (čl.7 odst.1 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968); řidič je nadto povinen jet rozumným a rozvážným způsobem (čl.10 věta prvá Úmluvy o silničním provozu Ženeva 1949).

Z toho vyplývá také to, že řidiči nepřísluší posuzovat, nebo hodnotit, legálnost, legitimitu, či cokoli jiného, chování jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích, a naopak, je povinen se jejich chování přizpůsobit, ať je jakékoli.

Takže pokud přede mnou někdo zastaví vozidlo, ano, může jít o poruchu, a pak přijde na pořad institut objíždění. Ale taky tam může být něco, co ten řidič vidí, ale já nevidím, a dokud se nepřesvědčím – rozvážně – o příčinách toho, proč ten řidič zastavil vozidlo, tak ho nemohu objíždět.

Jinak hranice mezi předjížděním a objížděním není úzká, ani nejasná, je jasně dána: vozidlo, které se pohybuje, byť sebenepatrnější rychlostí, byť i zastavilo na chvíli vozidlo z lhostejno jaké příčiny, se předjíždí. Vozidlo, které stojí, zastavilo, nebo (zjevně) zastavilo vozidlo pro poruchu, náhlou nevolnost řidiče, atp., se objíždí.

Vozidlem nejsou dětské sáňky, ruční kárka do 0.6m šířky, dětský kočárek (široký třeba 18.5 m), i tlačené, či vedené, jízdní kolo je vozidlo (čl.1 lit.v) Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), avšak osoba, která tlačí nebo vede jízdní kolo, není řidičem, neboť je považována za chodce (§ 2 lit.j) silničního zákona), to samé platí pro vedení nebo tlačení mopedu. Pokud je tlačen, či veden, jiný motocykl, než moped, je to vozidlo a osoba tlačící motocykl je řidič.

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2000-361
https://www.za­konyprolidi.cz/ms/2013-82
https://www.za­konyprolidi.cz/ms/2013-83