Pokud pohyb molekul není náhodný, je možný, že náš „osud“ je skutečně předem naprogramován?

Náhoda neexistuje, protože jde o nedostatek informací, jak se molekuly pohybují.

Filozofická kategorie – nahodilost a nutnost – ta je daná přírodnm zákonem. Ale i nahodilost souvisí se zákony – je formou nutnosti, je podmíněna příčinou. – je souvislostí pohybů a zákonitostí zdánlivě nesouvisejících.

Osud je přitakání k životu, je to naše jsoucno, jsme, existujeme, žijeme, ale jsme součástí bytí, tedy toho, že poznáváme svět pomocí smyslů či rozumu nebo zprostředkovaně jako součást kategore lidí.

Vše má svou příčinu a následek. Takže z pohledu filozofické dialektiky je to tak dané, i když řada jevů přesahuje náš rozum.

Upravil/a: annas

Ne tak docela. Předně, to že je něco vypočitatelné a odhadnutelné ještě neznamená že to tak někdo naprogramoval a naplánoval 🙂 A za druhé molekuly jsou příliš velké než abychom si vystačili s predíkcí jen jejich pohybu, musíte do své komplexní predikce zahrnout i přenos veškerých energií, vlnění, záření. Na subatomární úrovni, kde se procesy řídí kvantovou fyzikou je velmi obtížné, ne li nemožné jakýkoliv jev předvídat protože se ukazuje, že jev nastává často až teprve když je pozorován.

doporučuji něco si nastudovat o kvantové provázanosti nebo o „dvou štěrbinovém experimentu“ (nemá nic společného s erotikou 🙂 jen poukazuje na podivně neurčitou vlnově-částicovou povahu světla) … jakmile do kvantové fyziky trochu pronikneš bude ti jasné že žijeme v nezřízeném chaosu, a podobné myšlenky na něčí plán, který předurčuje vše po celou dobu existence vesmíru tě zřejmě definitivně opustí …

Upravil/a: anonym

Jenže pohyb molekul skutečně náhodný je. Srážejí se a lítají všemi směry, prakticky nepředvídaně. Čím rychleji a častěji se to děje, tím vyšší teplota. Kdyby se molekuly vzduchu dohodly a všechny vyrazily stejným směrem, byl by to asi pěkný uragán. Bratru 1800 km/h. Ale to je jen příklad platící pro plyny.

Upravil/a: Kepler

Náhodný pohyb je možné u částic plynů, které se pohybují všemi směry. Rychlost závisí na teplotě, tlaku, a je dán Gaussovou křivkou. Vzhledem k počtu částic v daném objemu je možnost popsat pohyb matematicky dosti problematická a bylo by to asi nepřehledné.
Pokud půjdeme k větším částicím, tak díky vhodné kombinaci atomů C, H, N, O a jiných, vznikly aminokyseliny a další součásti, které daly vznik živé hmotě a pod. Každý se narodil díky vhodné reakci svých rodičů, vajíčka a spermie.
Většinu reakcí pochybíme od rodičů, od prostředí a získáváme díky zkušenostem zvyky, chování, hodnoty a pod. Ale dva sourozenci se nebudou chovat stejně. A člověk nebude reagovat ve stejné situaci vždy stejně, neustále se vzdělává, uvažuje, kalkuluje. Dělá to, co mu pomůže cítit se lépe.
Když jsem měl 8 let a někdo mi řekl něco škaredého, tak jsem se rozbrečel, ve 12 letech jsem se s takovým člověkem začal prát a ve 20 jsem to ingnoroval. Mohu s tvým tvrzením souhlasit, a mohu ti ho také vyvrátit. Je možné, že to nějací vědci budou řešit jako důležitý úkol, ale je to podstatné? Kdyby se člověk dozvěděl, že je třeba loutkou na jevišti nějakých jiných bytostí nebo všechno má svou logiku, co se tím změní, když budeme znát pravdu?

Možná