Pokud konkrétní čaj správně luhujeme 5 minut a já si z dávky připravuji „druháka“, tak ho luhuji vlastně už 10 minut?

To si nemyslím. Řekněme, že nový čaj má v sobě látek k vylouhování „x“. Po zalití se určité množství z čaje vylouží do vody, řekněme 2/3× (bude záležet na důkladnosti výluhu) a 1/3× zůstane v čaji ještě nevylouhovaná.

Takže pro „druháka“ budeš mít k výluhu již jen 1/3× (původního vylouhovatelného množství). I kdybychom připustili STEJNOU výlužnost (dvoutřetinovou), tak již nevylouhuješ principiálně TOLIK, jako při prvním výluhu. A pokud zahrneme v potaz i to, že při louhování se jako první vyloučí z čaje ty nejsnadněji uvolnitelné látky (tedy na druháka zůstanou již ty obtížněji výlužné), tak je zřejmé, že ani zdvojnásobením doby výluhu nedostaneš tolik, co při prvním použití.

Navíc jsi do toho zapletl obtížně odhadnutelnou věc „Rád bych, aby se uvolnily jen ty žádoucí látky“, ergo by to chtělo znát přesnou rozpusnost (při dané teplotě) čajových složek, abys tomu předešel. A zahrnout ji včetně jejich změn za postupného ochlazování lázně (s poklesem teploty bude klesat). A kdovíco dalšího, jen hruběš teoretizuji.

Tedy ne že by to nešlo z přísně laboratorního hlediska, ale vynaložené úsilí (výzkum) na tohle mi přijde jako mrhání časema a prostředky. Jednoduše proto, že čaj známe tisíce let (v Číně) a lidé za tu dobu EMPIRICKY zjistili „jak na to“ k dosažení optimálního výsledku. Ergo bych se spokojil s nějakým odborným zdrojem, což NENÍ „e-mimino“ apod., kdyby něco. 😉 😁

To záleží nejen na délce louhování, ale také na správné teplotě vody. Opravdu kvalitní zelené čaje můžete zalévat až 5×, při čemž platí, že čím větší je počet louhování, tím déle necháme čaj louhovat. U mnohých zelených čajů je nejchutnějším nálevem až ten druhý.

Zdroj: https://vypij­.cz/caj-na-blogu/zeleny-caj-na-blogu/priprava-zeleneho-caje/