Pokud by ČR sdílela ekonomiku s německem, měli by jsme v ČR německou kvalitu i ceny?

Dva rozdílné státy nemohou sdílet ekonomiku.

Sdílet ekonomiku s někým je nesmysl. Výsledek by byl podobný jak to začíná být vidět v unii. Lid nespokojený, stále větší a větší dluhy, každé rozhodnutí je pro většinu občanů špatné atd.

Ty jsi byl dnes asi dlouho na slunicku?!
Uz jsi nekdy slysel, ze by bohaty stat sdilel ekonomiku s chudym statem? Proc by to delal???

Vždyť ani původní Západní Německo nesdílí ekonomiku s původní NDR. Německo je víc rozdělené na Ossis a Wessis, než si přiznává. Mělo by se zase rozdělit na dvě Německa.

Sdílená ekonomika?
To je jako z hlavy, s poněkud chorou myslí = nesmysl.

Was is das = „kvalitní cena“?
Znám jen vysokou, nízkou, přijatelnou, přiměřenou…
Kvalitní ne…
Ano, stálo by to všechno (sakum prdum), majlant,
hlavně s českou mzdou 😄
Na kvalitu, by většina zírala jen do aussláku. 😁

Upravil/a: da ny

Opět nesmyslný dotaz, další do série. 🤦‍♀️

Německo se pleno titulo nazývá Bundesrepublik Deutschland, česky se to řekne Spolková republika Německo, a to proto, že nejde o jeden stát, ale spolek států.

Přirozeně jsou, mezi jednotlivými státy, ekonomické rozdíly, ale největší rozdíl je mezi tzv. novými spolkový mi zeměmi, tj. státy, které tvořily bývalou DDR, no a státy, které byly součástí BRD, tedy, tzv. starými spolkovými zeměmi.

Pokud by, čistě theoreticky, byla Česká republika připojena, jako spolková země, nebo spíše dvě či tři spolkový země, k Bundu, tak by se na ekonomické situaci nic rapidně nezměnilo, pomineme-li přijetí Eura, a z toho plynoucí, spíše, nevýhody.

On by byly, spíš, problémy s implementací spolkového práva, takový krok nikdy nefunguje, Češi nejsou Němci, nejde o jazyk, ale o mentalitu,, ekonomika by tím, plus přijetím Eura, spíše, utrpěla, znamenalo by to propad podobný, jako byl na začátku devadesátek v příčině převratu a ekonomického obratu o 360°.

Co by to přineslo do vzdálenější budoucnosti, tak to by se teprve vidělo. Ale nijak extrémní obrat očekávat nejde, německý Ordnung by v českým Schlamperei beztak nefungoval, to umělé úplně nejde (ale byl by menší Schlamperei, to ano! 😅) a naše ekonomika je, beztak, na německou silně navázána už teď. A ani větší obrat k postprůmyslové ekonomice moc očekávat nelze, od DDR, např. Saska, se až tak nelišíme.

První otázka proč? Druhá jak (a jak to myslíš)?

Pokud by mělo jít o sloučení do jednoho státu, s jednou ekonomikou, pak ano. I když bychom měli zohlednit jestli unitární, federativní nebo unijíní (a konkrétní typ). Už teď jsme v jistém typu unie s Německem a dalšími evropskými státy. I když ne jednotném a sdíleném (jen přístupnější a otevřenější, každý má svou politiku i ekonomiku). Ale to nechme být.

Jestli bychom se sloučili do jednoho státu, tak bychom měli potenciál fungovat lépe, s více možnostmi a lepšími výsledky. Už jen jako větší a silnější stát s posílenější a rozsáhlejší ekonomikou. Větší stát, víc obyvatel, víc pracovní síly, jeden průmysl a zdroje, prostě jednotný trh. Důležitý by byl i přístup, politika a nastavení ekonomiky. Ovšem bez ohledu na to by se situace na českém území zlepšila a postupně by se to vyrovnávalo německé straně. Některé pozitivní změny by nastaly okamžitě. Včetně těch lepších cen, nejspíš i kvality produktů a služeb. Rozvoj by však byl nerovnoměrný, tak jak to bývá i v jednotných státech (regionální záležitost, zastralost, lokální problémy, menší profit). Viz západní a východní Německo i dnes. Kde Východ ještě stále nedostihl Západ. Ale i tak se porozuhodně rozvinul a některé pozitivní změny byly okmažité už po znovusjednocení Německa. To by byl i případ sjednocení ČR s Německem. Přestože mě pro to nenapadá důvod, když historicky nebo kulturně by to mělo smysl spíš s Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Polskem atd.
Krom pozitiv by to mělo i své výzvy, nesná a bariéry, které by bylo třeba překonat (jazykové, politické, kulturní).

Podívej na Rakousko-Uhersko, což byla duální monarchie, která fungovala jako následník personální unie mnoha zemí. Z citace z wikipedie: „mnohonárodnostní stát a jedna z hlavních evropských mocností té doby. Rakousko-Uhersko bylo geograficky druhou největší zemí v Evropě po Ruské říši s rozlohou 621 538 km² a třetí nejlidnatější zemí (po Rusku a Německé říši). Impérium vybudovalo čtvrtý největší strojírenský průmysl na světě, po Spojených státech, Německu a Spojeném království. Rakousko-Uhersko se také stalo po Spojených státech a Německém císařství třetím největším světovým výrobcem a vývozcem elektrických domácích spotřebičů, elektrických průmyslových spotřebičů a zařízení na výrobu energie pro elektrárny.” Mocný, bohatý a silný stát. Vše jednotné, sdílené, bez hranic a s dobrou infrastrukturou. Dnes z toho máš samostatné, druhořadé státy střední a východní Evropy. Znáš tu o tom, jak první československá republika měla silný průmysl a byla prospeující? Tak to byl důsledek Rakousko-Uherska, protože české země byly průmyslovým centrem této říše a jedním z nejlepších na světě (díky podpoře Habsburků, šlechty a místních obchodníků). Ale sdílela to celá říše pro společný prospěch. České země byly silné v tomto a jiném, další země měly svoje výhody a zdroje (i když až tolik průmyslově nezaostávaly). Jako jeden trh fungovaly společně a pro jednotnou sílu; průmysl byl jednotný, i když převážné centrum bylo v Česku. Po rozpadu ty země profitovaly spíš na vzájemný úkor. Nejvíc z toho těžilo právě ČSR, což byl motor jejího krátkodobého úspěchu.
Jeden větší stát s velkou ekonomikou, má potenciál fungovat lépe i být bohatší, i když třeba nerovnoměrně (pořád ale dohromady silnější). Třeba jako Habsburská monarchie nebo jiné soustátí a říše v historii.

Upravil/a: tituly