Počítá se pokuta za řízení s mobilem i když je připnutý na palubové desce?

Pojem „v pořádku“ platné právo nezná.

Úmluvou o silničním provozu (Vídeň 1968) je stanovena povinnost, že každé vozidlo musí mít řidiče. Úmluvou o silničním provozu (Vídeň 1968), silničním zákonem i zvykovým právem je každému řidiči uložena povinnost se plně věnovat řízení vozidla. Řidič, který má někde po ruce nějaký placatý přístroj a čumí do něj a / nebo do něj něco klepe, se nevěnuje plně řízení vozidla.

Jakékoli nesplnění příkazu uloženého silničním zákonem, nebo porušení zákazu uloženého silničním zákonem je trestné jako správní delikt, jde o tzv. zbytkovou právní kvalifikaci, která kriminalisuje jakékoli jednání, které je proti dikci silničního zákona. Předmětem trestního práva hmotného je skutek a není-li příslušná skutková kvalifikace součástí speciálního trestního ustanovení silničního zákona, jde o přestupek ve smyslu ustanovení § 125c odst.1 lit.k) silničního zákona, podle kterého fysická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

Speciálním trestním ustanovením je subsumován skutek, kterého se dopustí fysická osoba tím, že v rozporu s ustanovením § 7 odst.1 lit.c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení (§ 125c odst.1 lit.f) bod 1 silničního zákona).

Plátí dvě zásady: nullum crimen sine lege & a verbis legis non est recedendum. Jestliže silniční zákon hovoří o držení telefonního přístroje, jiného hovorového zařízení (např. radiostanice), nebo záznamového zařízení (např. diktafonu) v ruce, nebo jiným způsobem, tak aby se činec dopustil skutku, za který by mohl být uznán vinným a sankcionován podle ustanovení § 125c odst.1 lit.f) bodu 1 silničního zákona, tak musí – nějak – držet telefon, vysílačku, diktafon, nebo něco podobného. Je k tomu, také, už nějaká judikatura, takže víme, že jiným držením se rozumí, např. držení mezi uchem a ramenem.

To, samo o sobě, neznamená, že čumění a / nebo klepání do Hebelu (jakéhokoli) nemůže být trestné. Může.

Kdyby bylo čumění a / nebo klepání do elektroniky trestné ipso facto, jako nevěnování se plně řízení vozidla, tak by ale muselo být, ipso facto, trestné také např. kouření za volantem, obsluha rádia atp. A pak by nemusela být speciální trestní sazba, která postihuje (téměř jakékoli) držení telefonu.

Proto není. Aby správní orgán / trestní senát mohl čince uznat vinným z toho, že se plně nevěnoval řízení vozidla, tak ale musí prokázat, že z toho povstával, nebo alespoň bezprostředně povstat mohl následek, který odporuje zájmu chráněnému příslušnou dikcí trestního ustanovení. Takovým následkem může být, například, to, že řidič, klepav do placatého přístroje, najížděl na krajnici, či ke kraji svého pruhu. Nebo, že si všiml toho, že vozidla před ním stojí na křižovatce na znamení „Stůj!“ na poslední chvíli a musel brzdit na hraně adhesních podmínek.

Pak není řidiče problém projednat pro podezření ze spáchání zbytkového přestupku. No a pokud by se prokázalo, že v příčinné souvislosti s tím, že se řidič nevěnoval plně řízení vozidla, způsobil dopravní nehodu, při které došlo k vážnému poškození zdraví či smrti, tak – opět – je k tomu nějaká judikatura Nejvyššího soudu, a z ní vyplývá, že nevěnování plně se řízení vozidla je tzv. důležitá povinnost řidiče, což je přitěžující okolnost, takže ano, i za obsluhu např. rádia, nebo navigace, může skončit chauffeur za katrem.

Zdroj: https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2000-361#cast2