Nemocenská po rozvázání pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnance.

Filip84: Hezky jsi zopakovat to, co už napsala tazatelka, Rokio a já.

Tady bych moc nerýpal. Filip v tomto případě výrazně upřesnil vaše v některých ohledech nepřesné, nebo zavádějící odpovědi:

Rokio: „nemůže dostat vyhazov“ – to je hezké, ale o vyhazov zde nyní nejde. Byla uzavřena dohoda
„bude placeno od prvního dne“ – zřejmě ne. To by musel zaměstnavatel, jenže on už žádného zaměstnavatele mít nebude.

aevul: celkově poněkud zmatené, ale odpovídá jisté zmatenosti dotazu.
„nemůže dát výpověď, ale…“ zůstal bych u toho „dohoda je dohoda“
„pořád platí ochranná lhůta“ – to je fajn, ale Filip jasně popsal následky.
Chápu jistou antipatii co se týče obvyklého Filipova vyjadřování, ale tady bych se krotil.

Misicka: Chtelo by to trochu lépe popsat. Nechápu co je zaměstnavateli do toho že se zaměstnanec potřebuje léčit. Pokud je se zaměstnancem spokojen, měl by o jeho zdraví pečovat a ne jej odkopnout kvůli tomu, že na nějaký čas ze zdravotních důvodů vypadne. Tím hůř, že to měl být „kamarád“

Ano děkuji. Šlo jen o to aby syn věděl zda vůbec žádat o nemocenskou když už nebude zaměstnaný. Děkuji všem za odpovědi. Takže to chápu tak že bude pobírat až od 15 dne . Vzhledem k tomuto tam syn už ani zpět jít nechce a od ledna začne hledat práci jinde pokud to stav už dovolí. Děkuji vám.

A čemu pořád nerozumíš?

Člověk, který vykonává závislou činnost na základě pracovní smlouvy, má placený zaměstnavatelem příspěvek na veřejné zdravotní pojištění, a na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění (tzn. všelidově zdravotní a sociální). Pokud je dočasně práce neschopný, pořád je zdravotně pojištěn a pořád se mu nemocenská počítá jako doba důchodového pojištění, a pořád mu z ní jdou odvody na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

Člověk, který ukončí pracovní poměr a zároveň není evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, musí platit zdravotní pojišťovně měsíčně jako tzv. samoplátce (ledaže by neměl na území České republiky trvalý pobyt, pak by nemusel) a účast na důchodovém pojištění by měl, ledaže by se do něj přihlásil a platil dobrovolně.

Proto existuje tzv. ochranná lhůta, která je zpravidla 7 dnů (zpravidla proto, protože jestliže pracovní poměr trval kratší dobu, pak je ochranná lhůta v délce trvání toho pracovního poměru) a dojde-li k uznání bývalého zaměstnance dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenskou. A jestliže má osoba nárok na nemocenskou, zdravotní pojišťovně za ní zaplatí stát, a zároveň je účasten důchodového pojištění a doba dočasné pracovní neschopnosti se mu počítá jako doba potřebná k získání nároků na jednotlivé důchody.

Pro bývalého zaměstnavatele to neznamená nic jiného, než že mu přijde eneschopenka od lékaře, a pokud mu nepřijde do 14 dnů od toho dne od lékaře rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pošle OSSZ tu eneschopenku a zároveň podklady pro to, aby OSSZ mohla vypočítat výši nemocenské a provést, případné, srážky ze mzdy (soudní výkon rozhodnutí, insolvence, exekuce …).

Pak může bývalý zaměstnanec marodovat klidně celou podpůrčí dobu, stát za něj bude platit zdravotní pojišťovně a bude důchodově pojištěn. Jakmile mu ta dočasná pracovní neschopnost skončí, tak se půjde zaevidovat na úřad práce, no a potom bude mít buďto podporu v nezaměstnanosti a/nebo dávky státní sociální podpory a hmotné nouze, nebo taky nic, v každém případě, bude v jiném régime, než jako zaměstnanec. Nebo nastoupí k jinému zaměstnavateli, proboha, práce je! 🙂

Protože však, v tzv. ochranné lhůtě, už není bývalý zaměstnanec zaměstnán, nemá kdo mu vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. To není nějaká právní fikce, že by v ochranné lhůtě byl bývalý zaměstnanec považován za zaměstnance. Ne, on není zaměstnanec, ale náleží mu právo být uznán dočasně práce neschopným, na nemocenskou v dočasné pracovní neschopnosti, no a na to, co s tím souvisí. Tak proto nebere náhradu mzdy při prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti.

Cituji misicka2310: „Vím že mu zaměstnavatel nebude platit těch 14 dni a od 15 dne jen část. Ale platí to i v tomto případě kdy podá můj syn tedy dohodu o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance?“

Dochy: Rýpám a oprávněně. Tazatelka přesně popsala důsledky a jediné, co si ověřuje, je jestli se ochranná lhůta vztahuje i na rozvázání PP dohodou. Takže Filip84 opravdu jen opsal to, co už zde bylo napsáno, ale na vlastní otázku neodpověděl. Prostě je to blb.

Ano. Syn podal dohodu o rozvázání PP ze strany zaměstnance. Proto se ptám zda mu díky tomu nezanikne ta ochranná doba.

Bacha, syn „nepodal“ dohodu. Mohl ji navrhnout a mohl ji navrhnout zaměstnavatel. A pak se syn se svým zaměstnavatelem dohodli na rozvázání pracovního poměru.

Ne, nezanikne. Ochranná doba se vztahuje i na tvou (resp. synovu) situaci.

To ostatní (např. že nemůže dostat výpověď, když je lékařský zákrok naplánovaný) je spíš pro příště, ta situace se může opakovat. Kdyby syn na dohodu nepřistoupil, šel by na operaci se standardně placenou neschopenku, po operaci by se vrátil a až po návaratu by mu zaměstnavatel mohl dát výpověď se standardní výpovědní lhůtou.