Stručná odpověď: je to stejné jako u POZITIVNÍCH lidských vlastností 😉
Lepší odpověď může být libobolně dlouhá, protože spor dědičnost proti prostředí (nature x nurture, přirozenost x výchova a podobně formulovaný) je předmětem nekonečné debaty biologů a sociologů a fakticky je u vlastností, které nejsou ryze biologické, neřešitelný. Protože lidi neustále ovlivňuje vše: původ i okolí.
0 Nominace Nahlásit |
Když to hodně zjednoduším, pozitivní i negativní vzorce/vlastnosti,
člověk vstřebá, jako houba v rodině.
Něco okouká, něco získá (vybere si) a s nějakou výbavou, prostě přijde
na svět (bez dědictví v genech). ČLOVĚK JE ORIGINÁL.
Přizpůsobuje se, reaguje, rozhoduje a vybírá si, na základě svého postoje
(k něčemu, k někomu).
Upravil/a: da ny
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit |
Stejně jako se často dědí např. podoba, mohou některé vlastnosti také přecházet na potomky. Kladné i záporné.
0 Nominace Nahlásit |
Človek je „tvor“ prispôsobivo učenlivý, ktorý si mnohé podrobuje svojim potrebám a záujmu. Niektoré, nielen negatívne ale aj pozitívne vlastnosti dedí od svojich genetických predkov, iné získava učením aj skúsenostiam (vlastných aj cudzích), prípadne ich preberá zo svojho okolia a prispôsobuje si ich svojim potrebám a záľubám.
0 Nominace Nahlásit |
Obé. Napsala to Da ny. Člověk se narodí nějakým lidem A OD NICH (!!!) to všechno okouká, jak s nimi roste. Takže by se dalo spíše říci, že to „podědí“. A ano, geneticky od nich taky podědí, ale to co podědí geneticky je jen malé prd proti tomu, co „podědí“ okoukáním/odkoukáním. Takže Da ny veliký thumbs'up.
Já tohle můžu napsat, protože tohle MOC DOBŘE vím. nENÁVIDĚNÉ DÍTĚ, KTERÉ BYLO KRUTĚ POTRESTÁNO VŽDY, KDYŽ SE NECHOVALO JAKO HLUPÁK (sorry caps lock), jinými slovy když spepě neplnilo „rozkazy“ a hloubalo nad důvody, PROČ takto a ne třeba jinak. Mně vzalo více než půlku života jen ZBAVOVÁNÍ SE všech zhoubných modelů chování a všeobecně „hoven“, ketré jsem dostal do vínku běžným porozováním doma v rodině, které jsem do sebe vstřebal od rodičů a ŘÍDIL SE JIMI, než jsem mnohem později odkoukáváním „vzdálenějšího okolí“ pomaličku začal dostávat vlastní rozum, činit vlastní rozhodnutí PROTI TOMUTO MODELU, ovšem zdaleka nejsem na konci, naopak jsem spíše na začátku a než v sobě všechny sračky biologických rodičů účinně potlačím, budu možná po smrti. Inu, co se dá dělat.
Já osobně tohle beru jako OSUD. A kdyby mě nějakým zázrakem neosvítil veliký vesmír svou záři, neprobudil mne k hlubokému uvědomění a neučinil mne moudrým a jinak krásným, určitě bych už mnohem dříve někomu „zakroutil krkem“, nebo tak různě a podobně. Při nejmenším bych někoho zkopal a nechal ležet, pokud by se jednalo o hrubiána, který by v očích odrážel můj obraz.
Proto díky vesmíru, díky jeho hloubce, díky všemu, co jsem SÁM CHTĚL na své pouti zažít a zejména jsem toužil POTKAT, díky všem, kteří se této pouti účastnili tím, že často mlčky procházeli okolo a svítili MI na cestu svou září, díky každému jedinečnému člověku, který byl v mé přítomnosti sám sebou, aniž by mě mučil, díky vědomí, vědění a skrze ně zase a opět VELIKÉMU VESMÍRU, že jsem, že cítím pokoru, lásku, milování a ROZKOŠ, zejména tu transcendentální, ale i všechnu ostatní a že jí (při své skromnosti) není málo, že jí KURŇA JE! Proto děkuju. Děkuju (;
Upravil/a: zjentek
0 Nominace Nahlásit |
To je složitá otázka, která nedává jasnou a definitivní odpověď, jelikož ovlivňující faktory jsou různé a velmi proměnlivé.
Některé negativní lidské vlastnosti mohou mít genetický základ, což znamená, že se mohou přenášet z rodičů na potomky. Například predispozice k agresivnímu chování se často přenáší geneticky, ale samotné chování je také ovlivněno prostředím a výchovou.
Mnoho negativních vlastností se také může naučit nebo vyvinout v důsledku určitého typu výchovy nebo sociálních vlivů. Chamtivost nebo bezohlednost mohou být ovlivněny rodinným prostředím, sociálním tlakem nebo kulturou, ve které se jedinec pohybuje.
Některé vlastnosti mohou být také ovlivněny zdravotním stavem nebo psychickými poruchami. Například neschopnost se může projevovat jako důsledek určitých neurologických nebo duševních obtíží, jako je ADHD nebo porucha autismového spektra.
Je důležité si uvědomit, že geny nejsou osudem a lidé jsou schopni měnit a vylepšovat své chování a osobnost. Výchova, vzdělání a terapie mohou také pomoci lidem překonat negativní vlastnosti a rozvíjet pozitivní dovednosti a chování.
0
před 314 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Já nikdy v životě neodpustím rodičům, že mě připravili o možnost milovat je po jejich smrti, uctívat a trpět hlubokým smutkem ze ztráty, že mě sprostě okradli o tento pocit nejkrásnější, nejcennější a vlastně bezesporu také nejdůležitější při formování vlastních citů, které zase předáváme dále těm, kteří od nás „okoukají“. Děkuju.